Události druhé světové války je potřeba připomínat v souvislosti s aktuálním zhoršením bezpečnostní situace. Je potřeba, aby Rusko na Ukrajině se svou agresí neuspělo. Novinářům to v pondělí po vzpomínkové akci k výročí konce války na pražském Vítkově řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ocenil také solidaritu lidí s uprchlíky.
„Je důležité (události a konec války) si to připomínat i v souvislosti s tím, jak se zhoršila bezpečnostní situace ve světě. V souvislosti s tím, že nedaleko od nás probíhá válka, která svými hrůzami připomíná tragédii druhé světové války. To všechno nás upozorňuje na to, že bezpečnost, nezávislost, svoboda nejsou samozřejmé věci,“ řekl předseda vlády. Podle něj má Česko výhodu, že je členem EU a NATO. „Členství v Severoatlantické alianci znamená, že jsme si vědomi své odpovědnosti, že se podílíme na kolektivní obraně, že přispíváme dostatečně k tomu, abychom byli tak silní, aby se nikdo neodvážil na nás zaútočit. To je pro nás velká záruka míru,“ uvedl premiér.
Řekl, že je třeba myslet na ty, kteří na Ukrajině bojují za právo rozhodovat o svém osudu. „Oni do značné míry – a to není fráze – bojují i za nás. Je potřeba, aby Rusko se svou agresivní politikou neuspělo. Aby vidělo, že cesta agrese není cesta, jak naplnit své cíle,“ řekl Fiala. Dodal, že je proto potřeba Ukrajinu dál podporovat.
Česko podle premiéra díky zkušenostem s totalitami a okupacemi od počátku Ukrajině poskytovalo pomoc humanitární i vojenskou. Stalo se tak příkladem pro mnoho zemí, které se přidávaly, podotkl předseda vlády. Zmínil, že ČR podporuje také ukrajinské ambice začlenit se do západních uskupení.
Fiala ocenil i solidaritu lidí, kteří poskytli pomoc a útočiště uprchlíkům, a to hlavně ženám a dětem. Poukázal také na to, že Češi věnovali ve sbírkách nemalé částky na humanitární i vojenskou pomoc.
Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války své životy. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to řekl prezident Petr Pavel. Podle něj situace, rozsah, míra destrukce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, bojiště druhé světové války připomínají. Věnce k památníku na pražském Vítkově přišli dnes položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí.
„Generace tehdejších sovětských vojáků nenese odpovědnost za to, čím je dnešní Rusko. Úcta k padlým by se neměla stávat obětí dnešních nadšených šiřitelů ruské propagandy, jako jsou Noční vlci, nebo jejich čeští podporovatelé. Jejich aktivity nemají s pietou nic společného a jsou spíše zneuctěním památky těch, kteří položili své životy,“ řekl Pavel.
Podle něj připomínka druhé světové války má v sobě „bolestivý paradox“. „Země, jejíž jméno nesly hlavní síly, které se podílely na osvobozování Československa, tedy první, druhý a čtvrtý ukrajinský sbor, je dnes sama objektem agrese jedné z tehdejších vítězných mocností, Ruska,“ poznamenala hlava státu. Podle ní konflikt na Ukrajině připomíná rozsahem a mírou destrukce bojiště druhé světové války. Prezident dodal, že i tehdy konflikt začal poukazováním na nedodržování práv národnostní menšiny a voláním po odtržení území, byl tlak na postoupení části země výměnou za nezahájení války. Připomněl někdejší Mnichovskou dohodu, kdy se části území muselo vzdát Československo.
„Nejhorší v historii je nepoučit se a opakovat stejné chyby. Jsem velice hrdý na to, že ČR od prvních dní války na Ukrajině ji velice intenzivně podporuje a chce si zachovat svoji čest,“ uvedl Pavel. Dodal, že svoboda a mír nejsou zadarmo. „Je důležité o ně neustále usilovat, chránit je a v případě, že je potřeba také pro jejich obranu hodně obětovat. Stejně tak, jako to dělali všichni ti, na které dnes vzpomínáme, a jako to dnes dělají hrdinští obránci Ukrajiny,“ uzavřel prezident.
Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Velitel čestné jednotky podal hlášení prezidentovi. Zazněla hymna. Za zvuků chorálu Ktož sú boží bojovníci pak vojáci přinesli historické armádní prapory. Jako první položila věnec k hrobu neznámého vojína hlava státu, po ní se přišli poklonit předsedkyně a předseda obou parlamentních komor a premiér. Nechyběli ministryně obrany, náčelník generálního štábu, pražský primátor a kardinál. Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Přítomní uctili minutou ticha památku vojáků, kteří položili život při obraně vlasti. Následoval přelet vojenských stíhacích letounů a vrtulníků nad Vítkovem. Historické události si přišly na místo připomenout také desítky lidí.