Jindřich Vobořil u Petra Fialy. FOTO: Pravý břeh / se souhlasem
FOTO: Pravý břeh / se souhlasem
ROZHOVOR / V posledních týdnech se jeho jméno skloňuje zejména v souvislosti s připravovanou legalizací marihuany, ale i s návrhem z dílny ministerstva zemědělství na zákaz CBD na území České republiky. Se zákazem ale nesouhlasí ani premiér, ani národní protidrogový koordinátor. Proto se zástupci koaličních stran s koordinátorem drogové politiky Jindřichem Vobořilem sešli, aby situaci řešili.
Jak se stane, že se na jedné straně dlouhodobě debatuje o legalizaci marihuany, a na straně druhé se někdo z ministerstva zemědělství pokouší zakázat i CBD?
Důvodů je asi víc. Zdá se, že ten hlavní je konkurenční boj mezi různými odvětvími. Ty umí využít různé legální nástroje tlaku na jednotlivé instituce včetně Evropské komise. Tak se dle mého názoru dostala do legislativy Komise o Novel Food (potraviny nového typu) pasáž týkající se právě CBD. To je kontroverzní téma a jednoznačně za ním vidím souboj mezi farmaceutickým průmyslem a výrobci CBD. Samozřejmě naše instituce jsou po přijetí takové legislativy na evropské úrovni pod tlakem a musí nějak jednat, obzvlášť když chodí stížnosti pro nedodržování právních předpisů EU.
Neříkám, že bezpečnost potravin není důležitá, a i u CBD jsou na trhu v šedé zóně velmi kontaminované produkty. Návrh zákazu ale cílí na tu menší část těch, kteří se paradoxně snaží držet pravidel. V tomto smyslu jsem vůči těmto procesům, spuštěným prokazatelně konkrétní farma firmou, velmi skeptický.
Jakým způsobem prodej probíhal dosud? Prodávalo se CBD jako potravina, dekorativní předmět (jako například kratom) nebo jak?
Přesně v tomto vidím problém číslo jedna. Omezením v rámci chystané legislativy u nás by totiž došlo ke stažení z trhu, ale jen tehdy, pokud by bylo CBD označeno jako potravina. Z pohledu konzumentů by se tedy situace výrazně zhoršila. Prodejci totiž prodávají CBD jako všechno možné, jak jste naznačil, jen ne jako potravinu, kterou bychom mohli jako potravinu kontrolovat. Šedou zónu pak necháváme být se slovy, že to je na občanech, zda budou konzumovat něco, co se tváří, že potravina není. Zároveň máme indikátory, že velké množství této komodity k nám přichází z Číny, a celá řada kontaminantů, které tyto výrobky obsahují, je karcinogenní.
Zákaz CBD ale přece vychází z pouhého doporučení. O čí doporučení se jedná? A co je vůbec přesně doporučeno?
Novel Food je směrnice, a pokud tomu dobře rozumím, tak seznam jednotlivých produktů je doporučující (Směrnice nemají přímý dopad na právní řád členských států. ČR musí změny provést vlastním právním předpisem.) Jedná se tedy o doporučení Evropské komise zařadit CBD do seznamu produktů, které jsou tzv. potravinou nového typu. Na úrovni EU se sešla komise a bylo téměř jednohlasně deklarováno, že v případě CBD se o potravinu nového typu jedná.
Pak je to pravděpodobně na výkladu členského státu, jak k této záležitosti přistoupí. U nás potravinářská inspekce, podobně jak by asi jednala většina našich institucí, má tendenci se chovat spíše opatrně a přistoupí k přísnějšímu výkladu, tedy původně avizovanému dočasnému zákazu CBD, dokud se neprovede certifikace CBD jako potraviny nového typu. To může trvat několik let. Takový způsob výkladu je v DNA našich institucí. Pokud máme možnost měkčího a tvrdšího výkladu nějakého nařízení, opatrné instituce si vyberou tvrdší variantu.
Se zákazem CBD mají relativně nedávné zkušenosti ve Francii. Jak to tam proběhlo? A jak ono „doporučení“ přijaly jiné země?
Francie jako větší výrobce CBD produktů se rozhodla upravit legislativu tak, aby svůj průmysl nepoškodila, a vytvořila jakýsi dočasný seznam potravinových doplňků a CBD tím takto prozatím v potravinách zachránila. V nejbližších dnech budu mít s kolegy z Francie telefonát, aby nám svůj postup vysvětlili.
Kdo tedy zákaz v České republice inicioval?
Jak jsem již říkal, u nás to spustily nějaké stížnosti a Státní zemědělská potravinářská inspekce (SZPI) se snažila nějak téma řešit. Pomíjím to, že samozřejmě i zkušení potravináři prostě věří procesům a jednají z bezpečnostních důvodů, protože nemají důvod primárně za tím vidět konkurenční boj.
Měl jste možnost mluvit se zástupci byznysu? Jak celou situaci vnímali?
Mluvím zásadně vždy se všemi. Myslím si, že nemluvit transparentně a otevřeně s průmyslem je pokrytecké. Samozřejmě mě oslovili a já si pozorně hodiny pročítal jejich argumenty a poslouchal jejich vysvětlení. Jsem proto přesvědčen, že část jejich argumentů je velice relevantní, a pokud s nimi nebudeme mluvit, zaděláváme si na problémy v podobě žalob. V Polsku takto konkrétní firma svoji kauzu již vyhrála, a tak lze předpokládat, že i zde by se to mohlo opakovat.
Často mluvíte o tom, že některé věci se musí dělat úředníkům navzdory. Bude to tak i v tomto případě? Jinými slovy, tlačí zákaz CBD právě úředníci? A je na jeho (ne)zákazu shoda napříč koalicí?
Náš stát je extrémně byrokratický a úřední moc je mnohem silnější než moc politická. Nejsou léky? Ministr s tím nic neudělá, na to je úřední aparát. Rozhodnout o zrušení poctivější části průmyslu v CBD správní úřad může a politici se mohou třeba postavit na hlavu, ale nic s tím neudělají, pokud chtějí jednat dle platných zákonů. Nakonec jsme našli nějaké prozatímní řešení, ale ještě není vše vyhráno. Zatím je to jen odklad a pokus legislativně vše řešit jinak. Jak jsem ale naznačil, jednotlivé industrie umí využít legálního rámce a na instituce zatlačit, a mašinérie byrokratického státu je pak obtížně zastavitelná.
Jak proběhla minulou středu schůzka s předsedou vlády Petrem Fialou, místopředsedou vlády Ivanem Bartošem, ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou, ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem a vámi? Uklidnila vás?
Velmi věcně a poctivě jsme hledali řešení. V tomto je na premiéra Petra Fialu vždy spoleh. Hledá věcné řešení, nemá potřebu jen slepě postupovat podle byrokratických postupů, ale jedná v tomto smyslu manažersky. Ostatní ministři byli ve shodě a ministři za Piráty dokonce navrhovali, abychom se případně pustili do diskuse, a bude-li třeba i do sporu na toto téma s institucemi EU.
Jak bude současná situace pokračovat? Už máte nějaký scénář toho, jestli se půjde cestou zařazení CBD do zákona o psychomodulačních látkách, nebo nějak jinak? A co to znamená právě pro uživatele či prodejce?
Ano, prozatím navrhujeme CBD zařadit do námi nově navrhovaného seznamu tzv. nových psychomodulačních látek. Tím vyjmout CBD primárně z potravinového zákona a řešit různá jednotlivá témata CBD, která je třeba regulovat tak jako tak. Jedná se například o bezpečnost výrobku, ale také stažení už zmiňovaných dekorativních předmětů třeba z Číny s kontaminací karcinogenních látek, vyšší obsah THC (0,3–1 %) obzvlášť určených pro kouření. U posledně jmenovaného bychom měli omezit přístupnost pod 18 let například.
Přesunul bych se k dalšímu medializovanému tématu, a to je legalizace marihuany. V jaké fází jsou jednání? A jak by měla taková legalizace vypadat? Připomenu, že v Německu je legalizace na spadnutí.
S Německem, Maltou, Lucemburskem a Holandskem se snažíme přístup koordinovat. Lucembursko a Malta to již uzákonily. Holandsko samozřejmě známe už delší dobu, i když i tam budou legislativní změny. Náš návrh je v podobě obsáhlého a detailního záměru připraven a pracovní expertní skupina již činnost pro tuto chvíli skončila. Čekám na vhodnou příležitost předložit návrh tzv. K5.
Procesu neříkám legalizace, ale odklon od úplné prohibice k přísně regulovanému trhu. Náš návrh obsahuje tři způsoby dostupnosti – samopěstování, tzv. konopné kluby, tedy omezená možnost nekomerčně samopěstovat v nějakém občanském spolku. Dále licencovaná výroba, distribuce a výdej. Počítáme s lékárnami a licencovanými výdejnami. Celý návrh by byl ale na delší vysvětlení. V každém případě dostupnost by měla být regulována přísněji než u tabáku.
Má návrh podporu? Četl jsem, že minimálně u části poslanců převládá názor, že takový postup je „vstupní branou“ k tvrdým drogám. Jak to vidíte vy?
To už si snad může myslet jen opravdu malá část poslanců. Data to opakovaně a jasně vyvracejí a nic jako „vstupní droga“ neexistuje. Ale důležitější je, že prohibice paradoxně rozvoj a etablování trhu nijak nezastavila. Takže pro ty, kteří se marihuany obávají, mám spíše dobrou zprávu, pokud budou chtít naslouchat odborníkům. Regulovaný trh byl z pohledu prevence a omezení poptávky po návykových látkách vždy účinnější než prohibice.
V Severní Americe či Skandinávii slaví tvrdě kontrolovaný trh s alkoholem, což je mimochodem mnohem větší problém než konopí, prokazatelné úspěchy. Stejně tak tomu je globálně u tabáku. Kontrola trhem skýtá mnohem větší možnosti prevence negativních jevů než prohibice. Věřím, že o tom dokážu většinu těch, co mají obavy, přesvědčit.
Jaký bude mít odklon od úplné prohibice dopad na rozpočet?
Přinejmenším půjde o dvě zásadní změny – vyhneme se nesmyslným nákladům na soudy a nepřiměřeně dlouhému věznění lidí za nijak významně nebezpečné chování. Zároveň si myslím, že i naše skeptické odhady přibližně 6 miliard výběru na DPH a konopné dani nakonec budou mnohem vyšší. Takto se to projevilo ve všech zemích, kde se tento proces spustil. Asi nejvíc je to vidět na 21 státech USA.
Znamenal by podle vašeho názoru odklon od úplné prohibice marihuany nějakou výraznou proměnu společnosti?
Myslím si, že by se nestalo se společností v tomto smyslu vůbec nic. Marihuana není tak zásadní droga jako alkohol a ten ovlivňuje naše životy a často velmi problematicky mnohem více. Tak to také zůstane, pokud se společnost nerozhodne, že chce nějak regulovat i tuto komoditu.
V jakém časovém horizontu se dá vůbec o odklonu uvažovat?
Moje ambice je proces ve sněmovně spustit tento rok.
Vyšlo na webu Pravý břeh.
