Aleš Michl FOTO: Česká národní banka / se svolením autora
FOTO: Česká národní banka / se svolením autora
Na konci června letošního roku končí mandát současného guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Postupně se objevují různé úvahy a spekulace o tom, koho by prezident Miloše Zeman mohl jmenovat na jeho místo. Nejnověji se začalo přetřásat jméno současného člena bankovní rady ČNB Aleše Michla. Jaké důvody by prezidenta Zemana ke jmenování Michla mohly vést a co by jeho nástup do čela centrální banky mohl znamenat?
Se spekulací o jmenování Aleše Michla přišel komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert, který ji vyvodil z nedávného rozhovoru Miloše Zemena pro Mladou frontu DNES. Prezident v něm uvedl: „Uvažuji o nástupcích, mám na to čas ještě zhruba do června. Musím říci, že určitou prioritu u mě mají členové bankovní rady. Protože již mají určitou zkušenost a nemusí se tedy zaučovat. Čímž vůbec neříkám, že mám sedm kandidátů, protože členů bankovní rady je sedm.“
Ve zmíněném rozhovoru se prezident Zeman rovněž vyjádřil k inflaci a k tomu, jak vůči ní postupuje Česká národní banka: „Pokud jde o kroky centrální banky v podobě dost výrazného zvyšování úrokových sazeb, nedomnívám se, že na inflaci mají podstatný vliv. Koneckonců po zvýšení úrokových sazeb vzrostla i inflace.“
Když to podobně jako Luděk Vainert spojíme, dá se dobrat k závěru, že nejpravděpodobnější je jmenování Aleše Michla, který spolu s Oldřichem Dědkem patří do dvojice radních neprosazující tak rychlé a výrazné zvyšování úrokových sazeb. Klíčové přitom je, že Dědek končí svůj druhý mandát v bankovní radě a už v ní pokračovat nemůže.
Michl zasedá v radě České národní banky od prosince 2018. Má inženýrský a magisterský titul z VŠE a v minulosti působil jako ekonom a investiční stratég Raiffeisenbank. V letech 2014-2018 byl externím ekonomickým poradcem ministra financí a posléze premiéra Andreje Babiše, a to se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu.
V tomto smyslu lze říci, že je Babišovým člověkem a jako jeho člověk do bankovní rady ČNB rovněž nastoupil. A pokud se guvernérem centrální banky opravdu stane, dá se to chápat tak, že Miloš Zeman počítá s tím, že příští hlavou státu bude zvolen Andrej Babiš, a v jeho prezidentské kandidatuře ho bude také podporovat.
Zároveň by mu prezident Zeman jmenováním Aleše Michale umožnil, aby měl už od začátku v čele ČNB sobě blízkého člověka. Byl by to tedy velmi vstřícný krok vůči bývalému předsedovi vlády Babišovi. A v případě, že by se šéf hnutí ANO prezidentem nakonec nestal a byl by zvolen některý z jeho protikandidátů, Michl by byl coby guvernér takový pěkný dáreček na rozloučenou.
Zemanova velká příležitost
Důležité je, co by Aleš Michl v čele centrální banky znamenal nejen pro naši měnovou politiku, nýbrž pro působení a roli České národní banky jako takové. Z textů, které Michl pravidelně publikuje v Mladé frontě DNES, i z jeho dlouhodobě vyjadřovaných postojů je zjevné, že na zvyšování úrokových sazeb má velmi podobné názory jako bývalý premiér Andrej Babiš a někdejší ministryně financí Alena Schillerová.
„To, že budeme aktivisticky šíleně hýbat úrokovou sazbou v ekonomice pod potenciálem, fakt inflaci nesníží. Inflace teď bude pár měsíců přes 6 % a víc,“ napsal Michl už ve svém listopadovém textu a pokračoval: „Nikdo s tím nehne. Inflace roste všude ve světě kvůli tomu, jak ekonomiky přešly z jednoho extrému do druhého, z lockdownu do totálního dohánění výroby. Měnová politika nesníží cenu surovin na světových trzích. A obdobně – měnová politika nezvýší nabídku polovodičů, nezvětší přepravní kapacity pro obchod, nesežene větší počet řidičů kamionů. Za nějakou dobu se situace v globální ekonomice uklidní někde mezi těmito extrémy a ceny nákladů by zase mohly klesnout.“
Zní to jako velmi optimistický výhled. Meziroční inflace v lednu vystoupala už na 9,9 procent a podle všeho ještě dále poroste. V takové situaci se zdá být velmi rychlé a prudké navyšování úrokových sazeb centrální bankou zcela adekvátní a naprosto na místě.
Velmi brzy se ovšem může stát, že se celkový postoj České národní banky k inflaci a jejímu krocení promění a že se přiblíží právě k názorům, které dlouhodobě zastává bývalý Babišův poradce. Bankovní rada ČNB má celkem sedm členů jmenovaných na šest let, přičemž radní svůj mandát mohou vykonávat maximálně dvakrát po sobě.
Na konci června vyprší v pořadí první mandát Tomáši Nidetzkému a Vojtěchu Bendovi a druhý mandát již zmíněnému Jiřímu Rusnokovi. V únoru příštího roku pak skončí první mandát Markovi Morovi a druhý Oldřichu Dědkovi. Prezident Zeman tak bude mít příležitost do konce svého funkčního období v březnu výrazným způsobem obměnit velkou část bankovní rady. A pokud bude chtít, může ji poskládat tak, aby byla složená z lidí, kteří budou mít postoje podobné jako Aleš Michl.
Ohrožení nezávislosti České národní banky
Miloš Zeman tak může přispět k tomu, že bankovní rada zásadním způsobem změní svůj kurz a kapitánem, který ho bude určovat, se stane Michl. Některé jeho myšlenky mohou být přitom celkem nebezpečné. Především jeho nápad vytvořit velký státní investiční fond, do kterého by ČNB posílala část výnosů ze svých devizových rezerv.
V rozhovoru pro Finmag.cz to Michl popsal podrobněji: „Vytvořme fond bohatství republiky. ČNB má devizové rezervy ve výši 135 miliard eur. Výnosy z nich lze využít. Prvním a podstatným krokem k realizaci téhle myšlenky je mít dlouhodobě ziskovou ČNB. A tento zisk pak v předem dohodnutém poměru s vládou rozdělovat do rezervního fondu ČNB a do státního rozpočtu, jak to umožňuje zákon. Podobně to dělají Švýcaři nebo Němci. Z toho by se zaplatila třeba důchodová reforma. Pokud by se státu takto pokryl deficit penzijního účtu, výrazně by se mu ulevilo. V dobrých časech by mohl začít vytvářet přebytky a spořit ve fondu pro další generace.“
Návrh, aby část zisku centrální banky putovala do státního rozpočtu a do nově zřízeného investičního fondu, je opravdu hodně problematický. Podle Ústavy České republiky je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu a v žádném případě by neměla být pokladničkou, která je k dispozici vládě. Aleš Michl to však vidí jinak a opakovaně o tom hovoří v médiích.
Česká národní banka by se tak pod vedením Michla mohla stát prodlouženou rukou vlády, která by vládnímu kabinetu vypomáhala s financováním státního rozpočtu. Samozřejmě by asi záleželo na tom, kdo by ve vládě zrovna zasedal. Nový guvernér by zřejmě nebyl svolný každému pomáhat stejně ochotně. Každopádně už jenom tyhle úvahy jsou dokladem toho, že Aleš Michl smýšlí o centrální bance způsobem, který může ohrozit její nezávislost.
V rozhovoru pro Týdeník FORUM před těmito myšlenkami varoval i bývalý viceguvernér ČNB a dnes člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl: „Znamenalo by to, že z centrální banky děláte závislý přívěsek fiskální politiky, pak už nelze hovořit o její nezávislosti. Pokud by toto někdo chtěl udělat, tak by z centrální banky musel učinit instituci, která nemá nezávislý mandát používat měnovou politiku k dosahování stabilní inflace. Nemůžete totiž garantovat, že i s geniálním výnosem z devizových rezerv nebudete nuceni ten výnos používat na uhrazení ztráty z posílení kurzu,“ zdůraznil Hampl.
Jestli se Aleš Michl novým guvernérem České národní banky skutečně stane, se dozvíme v červnu. Přestože jmenování guvernéra je samostatná pravomoc hlavy státu, která závisí pouze na prezidentovi, bylo by dobře, aby o obsazení této pozice probíhala veřejná diskuze, jde koneckonců o funkci, která ve svých důsledcích ovlivňuje život nás všech.
