Feng Jü-ťün, jeden z předních čínských rusistů a profesor na Pekingské univerzitě, soudí, že Rusku se na Ukrajině určitě nepodaří vyhrát. V článku v listu The Economist uvádí čtyři faktory, o které své tvrzení opírá.
Prvním faktorem, který Rusku komplikuje dosažení vítězství, je úroveň odporu a národní jednoty, kterou Ukrajinci dosud projevovali a jež byla mimořádná.
Druhým je mezinárodní podpora Ukrajiny, která sice v poslední době zaostává za očekáváním země, ale zůstává široká.
Třetím faktorem je povaha moderní války, soupeření, které se odvíjí od kombinace průmyslové síly a systémů velení, řízení, komunikace a zpravodajství. Jedním z důvodů, proč Rusko v této válce nebojuje úspěšně podle svých představ, je to, že se dosud nevzpamatovalo z dramatické deindustrializace, kterou utrpělo po rozpadu Sovětského svazu.
Posledním faktorem jsou informace. Pokud jde o rozhodování, kremelský vůdce Vladimir Putin je u moci už příliš dlouho, a tak je uvězněn v jakémsi informačním ghettu. Vůdce i jeho národněbezpečnostní tým nemají přístup k přesným zpravodajským informacím a systém, který používají, postrádá účinný mechanismus pro nápravu chyb. Jejich ukrajinské protějšky jsou pružnější a efektivnější.
Profesor Feng Jü-ťün proto soudí, že Rusko bude nuceno stáhnout se ze všech okupovaných ukrajinských území, včetně Krymu. Jaderný potenciál Ruska sám o sobě není zárukou úspěchu. Připomíná, že Spojené státy musely nakonec opustit Vietnam, Koreu i Afghánistán, a přitom neměly o nic menší jaderný potenciál, než má dnes Rusko.
Vedení neúspěšné války se projevilo i v Rusku samotném, protože země kvůli této akci čelí mnoha vnitřním problémům. Moskva se dostala do značné mezinárodní izolace. Loajalita některých složek ruské společnosti není tak pevná, jak to navenek vypadá. Ukázala to vzpoura wagnerovců Jevgenije Prigožina. Dá se očekávat růst etnického napětí a nedávný teroristický útok v Moskvě byl přinejmenším obrovským selháním zpravodajských služeb. (Pokud nebyla událost inscenována samotným režimem, jak naznačují někteří komentátoři, pozn. red.)
Ke změnám ale došlo i na Západě. Podle Feng Jü-ťüna válka vedla k tomu, že si Evropa uvědomila ruskou hrozbu a tím skončila snaha o sbližování s Ruskem.
Existují také hlasy, které si všímají problémů, s jakými Ukrajina při své obraně momentálně zápasí.
Bývalý velitel Spojeného velitelství britských ozbrojených sil generál Richard Barrons řekl BBC, že existuje „vážné riziko“, že Ukrajina letos prohraje válku. Důvodem je podle něj to, „že Ukrajina může nabýt pocitu, že nemůže vyhrát“. „A až se do tohoto bodu dostane, proč budou lidé chtít dál bojovat a umírat, jen aby bránili neobhajitelné?“ dodal. Zatím se věci k tomuto stavu ovšem ještě nedostaly. Ukrajinským silám však kriticky dochází munice, vojáci a protivzdušná obrana. Loňská protiofenziva nedokázala vytlačit Rusy z území, kterého se zmocnili, a Moskva se nyní připravuje na letní ofenzivu.
„Podoba ruské ofenzivy, která přijde, je celkem jasná,“ říká generál Barrons. „Vidíme, jak Rusko odpaluje na frontové linii, využívá převahu dělostřelectva, munice a přebytek lidí posílený použitím novějších zbraní v poměru pět ku jedné.“ Mezi ně patří klouzavá bomba FAB, upravená „hloupá bomba“ ze sovětské éry vybavená ploutvemi, naváděním GPS a 1500 kg silné výbušniny, která působí spoušť v ukrajinské obraně.
„Někdy v létě,“ říká generál Barrons, „očekáváme, že dojde k velké ruské ofenzivě, která bude mít v úmyslu udělat víc než se jen probít vpřed s malými zisky a možná se pokusit prolomit ukrajinské linie. A pokud k tomu dojde, vystavíme se riziku, že ruské síly prorazí a pak budou využity v oblastech Ukrajiny, kde je ukrajinské ozbrojené síly nedokážou zastavit.“
Na jakém místě by k pokusu o ruskou ofenzivu mohlo dojít, ale není momentálně jasné.
Ve hře jsou podle analytiků také další faktory, jako je výsledek snahy dodat Ukrajině větší množství munice, odblokování finanční pomoci ze strany Spojených států a výsledek amerických listopadových prezidentských voleb.