Ilustrační foto FOTO: ČTK / Petr Švancara
FOTO: ČTK / Petr Švancara
Nespočet míst, kde není možné platit kartou, a podnikatelé obcházející daně z příjmů. Takové jsou důsledky zrušení elektronické evidence tržeb, Fialova vláda udělala chybu. Jedno z předních témat internetových debat posledních dnů. Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal ovšem upozornil, že pro podložení těchto tvrzení neexistují data. Jde podle něj spíše o souboj mezi fanoušky hotovostních a bezhotovostních plateb.
S létem a dovolenými po České republice se spustila debata o nedostatku podniků, kde by bylo možné platit bezhotovostně. Pobouření se často opírá o zrušení elektronické evidence tržeb (EET), jehož důsledkem by podle debat na internetu mohl velký počet míst, kde se dá platit pouze hotově, být. Vyplývá z toho tedy, že podnikatelé zkrátka nepřiznávají veškeré své příjmy a vláda Petra Fialy udělala tímto krokem chybu.
„Dnes jsem viděl hodně lajkovaný příspěvek o tom, jak se na festivalu v Ostravě nedalo platit jinak než hotovostí, ale v komentářích lidé psali, že to tak bylo vždy. Je tedy otázka, jestli existuje nějaká kauzální spojitost mezi tím, co se standardně říká, tedy mezi rušením EET a platbami v hotovosti. Nějakou bych čekal, ale asi nebude tak veliká, jak to vypadá ze sociálních sítí,“ reagoval na dotaz deníku FORUM 24.
Takové závěry ovšem není možné tvrdit. Data o tom, zda zavedení EET mělo smysl a zda přineslo, nebo nepřineslo peníze do státní kasy, neexistují, a tudíž není s čím porovnávat aktuální situaci po jeho zrušení. „Když se zeptáte 19 členů NERVu, tak možná dostanete 19 různých odpovědí, ale všichni vám na to shodně odpovíme, že na to nemáme data,“ řekl Stroukal s tím, že před zavedením EET existovalo memorandum o tom, pokusit se taková data sbírat. Podle ekonoma to bylo možné, ale nestalo se tak.
„Potom se ODS hádá, že to žádný pozitivní efekt nemělo a stálo to spoustu peněz. ANO si nechalo spočítat, že to naopak spoustu peněz přineslo. Ale když se zeptáte ekonomů, tak vám řeknou, že nevědí. My prostě nevíme, co by bývalo bylo bez toho, a udělalo se to tak, že to vědět ani nemůžeme,“ uvedl. Je podle něj možné se ideově dohadovat, zda je v pořádku, aby byli podnikatelé nonstop online napíchnutí ke státu, nebo se to nedalo udělat nějakou jemnější variantou, kterou některé zahraniční státy mají. „Ale to už je ideová politická debata, kterou mezi sebou musí vést politici,“ dodal.
Stroukal upozornil na rozdíl mezi hlavním městem a venkovem. „V Praze je skutečně možné, že přijdete o zákazníka, když mu neumožníte platit kartou, ale pořád jsou v regionech místa, kde je úplně normální, že se vše platí hotově,“ řekl a vysvětlil, že hotovost je a vždy byla relativně oblíbená. Podle starších dat České národní banky je podíl hotovosti na české peněžní zásobě stabilní kolem 15 procent a nijak významně se nemění. „Během covidu, pokud se nepletu, dokonce krátce narostl, takže náš podíl hotovosti na peněžní zásobě nijak významně neklesá a já bych z toho nedělal žádné velké závěry,“ uvedl.
Podle Stroukala by mělo spíše smysl řešit kroky do budoucna. „Jsou lidé, kteří chtějí dávat do Ústavy ČR hotovost, jiní tam chtějí naopak dávat možnost platit bezhotovostně, pak jsou tu digitální peníze centrálních bank. To jsou témata, která jsou zajímavá a stojí za to o nich diskutovat, ale tato anekdotická evidence z internetu o tom, jak podnikatelé chtějí šulit na daních a kdyby bývalo bylo EET, tak by to nedělali, k tomu zkrátka nemáme dostatek dat a ani si nemyslím, že je to něco velkého,“ řekl.
K tomu, zda podnikatele k možnosti platit pouze hotově může opravdu hnát motivace zatajit část příjmů, uvedl, že nelze automaticky předpokládat, že každý takový chce krást. Z velké části to může být podle něj způsobeno i snahou minimalizovat náklady, které jsou spojeny s provozem platebních terminálů. „Nemáme na to data a musím ctít presumpci neviny. Pokud si někdo myslí, že někdo jiný podvádí na daních, tak má k tomu veškeré zákonné prostředky, aby tam nasměroval policii,“ dodal.
