Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) FOTO: Stavros Tzovaras / EPP / se souhlasem
FOTO: Stavros Tzovaras / EPP / se souhlasem
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se minulý týden dostal na stránky českých i zahraničních médií kvůli svým vztahům s Bahrajnem. V rozhovoru pro deník FORUM 24 nyní řekl, že nic nezákonného neudělal a vše transparentně nahlásil. Pozornost prý vzbudil kvůli kauze spojené s Katarem, která rezonuje Evropským parlamentem. „Nemám co skrývat. Kdybych se bál každého nařknutí, podotýkám bez důkazů, tak bych v politice vůbec nemohl působit,“ prohlásil lidovecký europoslanec.
Vnímáte i kvůli kauze Katar větší tlak na transparentnost v Evropském parlamentu?
Rozhodně. A je to dobře. Kauza Katar poukázala na slabiny kontrolních vnitřních mechanismů v europarlamentu. To se musí změnit. Minulý týden policie prohledávala kanceláře kolegů, novináři pátrají po dalších odhaleních a senzacích. Častokrát však i tam, kde žádné senzace nejsou.
Na vaše vztahy s Bahrajnem a dubnovou cestu do této země upozornila novinářka britského listu The Guardian. Nebál jste se, že by se mohlo volat po vašem odstoupení?
Vůbec ne. Nemám co skrývat. Kdybych se bál každého nařknutí, podotýkám bez důkazů, tak bych v politice vůbec nemohl působit. Peníze ani dar jsem nikdy od nikoho nevzal. Svědomí mám čisté. I britská novinářka napsala, že neexistuje žádný náznak nezákonné činnosti ze strany Bahrajnu nebo Zdechovského. Přičítám to snaze odvrátit pozornost od kauzy s Katarem, protože tyto země spolu úplně nevycházejí. Kolegové z levicových stran se intenzivně snaží něco najít na ostatní a odvrátit tak pozornost od skandálu, který ukazuje, že řada z nich byla a je spojená s Íránem, Katarem, Čínou nebo Ruskem.
A jak to tedy bylo s těmi cestami?
Za osm let, co jsem členem skupiny přátel s Bahrajnem a tři roky ji vedu, jsem byl v Bahrajnu jen dvakrát. V listopadu 2021 mi na oficiální návštěvě platila bahrajnská strana ubytování, které jsem si však nemohl kvůli bezpečnostním opatřením vybrat. Dostal jsem také ochranku, která mě po celou dobu hlídala. Kritici poukazují na to, že jsem bydlel v luxusním hotelu. Víte, když jedete na oficiální cestu do bohaté země, tak vám nepřidělí penzion nebo hostel. Je to i jejich vizitka jako hostitelské země. Cestu jsem nahlásil do systému na stránkách Evropského parlamentu. Vše bylo naprosto transparentní.
Podruhé jsem byl v Bahrajnu letos v dubnu v době ramadánu kvůli mezináboženskému dialogu v zemi. Jednalo se o soukromou cestu, kterou jsem si hradil. Důkazy o platbách jsem poskytnul jak českým novinářům, tak také novinářce z Guardianu, která s touto „kauzou“ přišla, či renomovanému webu Politico.
Soukromé cesty se nemusí nahlašovat do systému. Já jsem to ale zpětně udělal, abych ukázal, že nemám co zatajovat. Mezitím se ale začaly v českých médiích objevovat články, že něco zatajuji. Nezatajuji. Na této cestě jsem se náhodou potkal s šéfem obchodní bahrajnské komory a panem Strnadem, z čehož vznikla společná fotka. Setkání bylo neoficiální a neplánované. Kdybych měl nějaké nekalé úmysly, tak bych je poprosil, ať žádnou fotku nepořizují a nikam ji nedávají, ale neměl jsem nejmenší důvod naše setkání považovat za nějak oficiální či významné. Na jejich instagramu ta fotka visí několik měsíců. Neobjevila se zničehonic.
Vy jste předsedou tzv. skupiny přátel s Bahrajnem. Jak byste popsal činnost této skupiny?
Na úvod musím uvést, že podobných skupin jsou v Evropském parlamentu stovky a týkají se nejen zemí, ale i různých témat. Jsou to legální a transparentní skupiny, které se starají o posilování vztahů EU s danými zeměmi. Vedle Bahrajnu jsem také šéfem skupiny přátel se Srí Lankou a Maledivami nebo spolupředsedám skupině pro duševní zdraví.
Skupinu s Bahrajnem dlouho vedli Britové (po brexitu už nejsou v Evropském parlamentu, pozn. red.), kteří si na tom zakládali. Bahrajn je strategickým partnerem pro západní svět, na jeho území je například vojenská americká základna, kde se cvičí i čeští specialisté.
Minulý týden se v Evropském parlamentu projednávala rezoluce proti Bahrajnu a vy jste ji měl vyjednávat za Evropskou lidovou stranu. Na twitteru vás nařkla dcera zadrženého lidskoprávního aktivisty Al-Khawajiho, o němž rezoluce byla, a sama aktivistka, že šíříte bahrajnskou propagandu. O co přesně šlo?
Zaprvé, rezoluce byla o Abdulhadim Al-Khawajim, který je už delší dobu držený v bahrajnském vězení. Podle našich informací nemá tak bezproblémovou minulost, jak říkají aktivisté. Do roku 1989 byl členem Islámské fronty pro osvobození Bahrajnu (IFLB) se sídlem v Íránu, který je financoval a cvičil. IFLB byla teroristickou skupinou, která se snažila svrhnout tehdejší chalífovské vládce teroristickými prostředky. V dánském exilu založil Bahrajnské centrum pro lidská práva (BCHR), jež bylo v roce 2006 výzkumníky označeno za nejradikálnější opoziční skupinu v Bahrajnu. Za naši frakci jsme volali po tom, aby delegace EU navštívila slyšení s Al-Khawajim a udělala si svůj obrázek o procesu a jeho zdravotním stavu.
Zadruhé jsem pozici za Evropskou lidovou stranu nepsal. Byl jsem pod ní podepsán jako jeden ze spoluautorů vedle dalších asi šesti kolegů. Byla to pozice celé naší frakce, nikoliv pouze moje. Jako člověk, který se o tuto oblast dlouhé roky zajímá, jsem byl vybrán za naši frakci, abych vyjednal výslednou podobu rezoluce s kolegy z jiných politických stran. Ti se se mnou ale odmítli bavit, protože jsem šéfem skupiny přátel s Bahrajnem. Tak jsem ještě před vyjednáváním odešel. Podotýkám, že se jedná o rezoluci, která není právně závazná.
V minulosti jsem za naši stranu vedl několik rezolucí spojených s Bahrajnem a nikdy mi to kolegové z jiných stran nepředhazovali. Po kauze Katar ale najednou otočili, protože se najednou ukazovalo, že rezoluci o Bahrajnu připravili lidé napojení na Katar a Írán, kteří jsou vyšetřováni policií. Chtěl jsem jim vysvětlit naše argumenty, ale o demokratickou diskuzi nestáli. Měli dostatek hlasů ji prosadit ve znění, jaké chtěli.
S dcerou Al-Khawajiho vyšel ve čtvrtek na webu Novinky.cz rozhovor, kde brání svého otce a říká: „Víte, já nepotřebuji vidět na papíře, že obdržel peníze od bahrajnské vlády. Nepotřebuji vidět, že se u něj v bytě našly tašky s eurem v hotovosti. Mně stačí, že vidím, že pracuje jako PR hlásná trouba bahrajnské vlády…“
To je přesně ten tlak aktivistů. Nemá žádné důkazy, ale obviňuje mě z toho, že používám PR bahrajnské vlády. Ona vlastně řekla, že žádné důkazy nepotřebuje, že jí stačí, co říkám. Neuvěřitelné. Chápu, že je na politiky oprávněně větší tlak, ale tohle už je trochu moc. Z mého pohledu to byl PR rozhovor, který s žurnalistikou neměl nic moc společného.
Navíc uvedla lež, když řekla, že podle ní byly oficiální cesty dvě a jedna soukromá, což není pravda. Oficiální cesta byla jedna a soukromá také jedna. Na twitteru mávala papírem, že má důkaz, že mi Bahrajn platil hotel na mé oficiální cestě. Tento „důkaz“ jsem na stránky Evropského parlamentu nahrál sám. Takže žádná třeskutá novinka, ale spíše trapas.
Na sociálních sítích si do vás „kopnul“ i ministr průmyslu Jozef Síkela nebo europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek. Co na to říkáte?
Nic. O panu Síkelovi si myslím dlouho své. A s kolegou Knotkem to beru jako špičkování. Byl jediný, kdo se Andreje Babiše zastával v Evropském parlamentu v kauze střetu zájmů. Jsme prostě soupeři a ti nedávají druhému nic zadarmo.
Z vaší KDU-ČSL se vás na to někdo ptal?
Nikdo. Ona to opravdu není žádná kauza.
