"Nesvatý" kmotr Andrej na lampě pod sv. Apolinářem na Novém Městě pražském FOTO: Petr Hlaváček
FOTO: Petr Hlaváček
Jaroslav Kmenta řadí Andreje Babiše mezi kmotry. V knize Boss Babiš (2017) líčí, jak mu otevřeně řekl v roce 2013: „Vy jste kmotr.“ Kmotr Andrej, který právě ovládl mediální koncern MAFRA, se bránil, nejprve předstíraje, že neví, „co je to kmotr“. A potom sám poskytl mdlou, pramálo vypovídající definici kmotra: kmotr je ten, kdo „krade ze státního“, a to on přece není! Jaroslav Kmenta řadí Babiše mezi kmotry své doby a dokonce jej označuje termínem „ultrakmotr“.
Zaujala mě otázka kmotrovství. Co nebo spíš kdo je kmotr v onom přeneseném smyslu, v jakém se toto slovo běžně používá v souvislostech organizovaného zločinu? Kmotrovství není nějaké jednoduché „kradení ze státního“, kmotr a princip „kmotrovství“ patří zřejmě z podstaty věci k existenci každé životaschopné mafie.
Pojem „kmotr“ bychom ale nejspíš nepoužívali, kdyby Mario Puzo nenapsal v roce 1969 knihu The Godfather a potažmo kdyby Coppola podle ní nenatočil v roce 1972 film. Tady se – podle přízviska, jímž je oslovován starý Vito Corleone, otec široké mafiánské rodiny – zrodil nový význam slova kmotr a záhy se z něj stal rozšířený a zažitý terminus technicus. Ba dokonce je tento „kmotr“ dnes už možná známější a užívanější než původní kmotr coby svědek církevního křtu; obdobně taky sám křest bývá dnes vnímán prvotně spíš jako křest knihy či cédéčka než křest křesťanský.
Podíval jsem se znovu na film, abych prozkoumal pojem kmotra v jeho květnatém významu, a udělal si pár prvních poznámek, čím se kmotr a jeho mafiánské působení vyznačuje: Nejprve jsem si poznamenal onu památnou větu, která se ve filmu objeví v několika obměnách: „Dal jsem mu nabídku, kterou nemohl odmítnout.“ Uvědomil jsem si, že ten výrok v našem prostředí zlidověl, zaslechl jsem jej totiž kdysi, v nultých letech, z úst jednoho českého podnikatele, čímž chtěl cynicky humornou a zároveň jinotajnou formou naznačit, že někde někomu dal úplatek.
Andrej Babiš tou schopností dávat takové nabídky, které nelze odmítnout, tj. kupovat si lidi anebo je přitlačit ke zdi, skutečně vládne vrchovatou měrou. Kmotr Corleone pomáhá lidem splnit jejich tužby a potřeby, a podobně i Babiš dokázal leckoho získat tím, čím ho zahrnul, čím si ho koupil, anebo – čím ho zastrašil. Podotkněme, že nechat se koupit je větší selhání u vzdělaného než nevzdělaného, neboť čím méně kdo rozumí řeči jazyka, logu, rozumu, tím více rozumí primitivní řeči peněz. Také své kritiky se Babiš, jak se vypráví, pokouší nejprve zkontaktovat a získat na svou stranu, posléze nastupuje snaha umlčet je jinou cestou.
Babišova hegemonizace chemicko-zemědělského průmyslu je očividná a výmluvná. Získal dominantní postavení ve svých oborech podnikání a konkurentům výsledně nezbývalo než mu své podniky odprodat: nabídku nešlo odmítnout. A Jaroslav Kmenta připomíná také několik koupených z čeledi známých osobností: J. Macháček, R. Krajčo, M. Stropnický. Připomíná též jednoho proslulého advokáta, jehož jsem sám slyšel vyprávět, jak jej Andrej Babiš získal na svou stranu svými velkorysými návrhy, takže dokonce za jeho hnutí i kandidoval. Později naštěstí procitl a od Babiše se odpoutal.
Kmotr v italštině je „il padrino“, něco jako druhý tatínek, v Babišově rodné řeči „krstný otec“. Kmotr je ten, kdo se o svého kmotřence postará, kdo nad ním bdí, případně jej tu a tam potěší dárkem. Anglické „godfather“ v sobě obsahuje slovo „bůh“. Mafiánskému kmotrovi zřejmě dělá velmi dobře být v roli mocného boha, který má péči o strádající a prosící, vše může zařídit, zamane-li si, a to i za cenu zločinu. Přehlídkou této péče o potřebné film vlastně začíná a tuto dojemnou vlastnost registrujeme i u kmotrovského miliardáře a premiéra v podobě nějaké té charity či starosti o Jágrův hokejový dorost, případně o pandemií postiženou populaci.
Dále je ve filmu vícekrát nastíněn Corleonův vliv jednak na politiky, jednak na média. Vlivem na politiky vynikala jeho mafie nad ostatními mafiánskými rody, které proto hleděly vycházet s Corleonem po dobrém. A oba zmíněné typy vlivu jsou také spojeny s Babišovou obchodní kariérou; notabene Babišův vliv se týká nejen politiků, ale vůbec všech vlivných činitelů, státních úřadů, důležitých straníků, regionálních politiků a zejména bezpečnostních složek státu včetně tajné policie…
Babiš pro své podnikatelské aktivity a raketový vzestup Agrofertu potřeboval krytí z vyšších míst, nejprve zleva, potom zprava. Ze strategických důvodů ovládl velkou část mediální sféry v České republice a postupně taky leckteré státní struktury. Kniha Jaroslava Kmenty je vskutku poučná. Mimo jiné se v ní líčí podezřelý dar ČSSD, jehož stopy jdou až k Andrejovi a s nímž mohla souviset i vražda konkurenčního kmotra Mrázka.
Arciže Babiš je schopnější kmotr než starý Corleone, anebo jinak: naše společnost má méně obranných mechanismů proti prorůstání organizovaného zločinu, než měla ta americká v době, v níž se román se odehrává, totiž v poválečných letech. A této slabosti kmotr Andrej obratně využil a zneužil. Stal se bossem velkého agrochemického impéria, z boje s kmotry z podsvětí a s takzvanými modrými kmotry vyšel vítězně, a sice rovnou uchopením moci a ovládnutím státu.
Stal se ultrakmotrem a zároveň nejmocnějším mužem v zemi čili premiérem; o něčem takovém Corleone a jeho synové snili leda pro své potomky, ti by ale už nemuseli páchat zločiny. To, co se v naší zemi přihodilo, není nějaké pozvolné prorůstání organizovaného zločinu do společnosti, to je rovnou metastáze! A i když možná po letošních volbách z politiky Babiš vypadne, pokud nebude důsledně a úspěšně trestně stíhán, bude nadále coby mazaný oligarcha s vynikajícími kmotrovskými schopnostmi škodit této zemi.
Poslední poznámka, kterou jsem si v závěru filmu zapsal, zní: Držet basu s rodinou. Ten, kdo nejde s rodinou, musí být odstraněn. Venkoncem jsou tak příslušníci kmotrovy rodiny, onoho mafiánského rodového souručenství, těmi, kdo permanentně žijí v nabídce, již nelze odmítnout. A nevyhnutelně se z nich stávají komplicové. V pátek opět promluvil Andrej Babiš mladší, přičemž potvrdil a zevrubněji rozvedl, jak byl namočen do kauzy Čapí hnízdo, jak jej jeho otec nechal coby nepohodlného svědka zavléct na Krym a jak se nyní cítí nejbezpečněji ve švýcarské emigraci.
Takovéhoto stupně otcovské „péče“, jaký vykazuje vůči svému synovi Andrej Babiš starší, archetypální románový kmotr rozhodně nedosahuje. Je to právě zmíněný rozhovor na serveru iROZHLAS s nešťastným synem kmotra v premiérském křesle, který se mi stal bezprostředním popudem k tomu, abych napsal těchto pár slov. Vzpomněl jsem si teď na krále Heroda, o němž se říkalo, že je bezpečnější být v jeho domě prasetem než být jeho synem, protože Herodes dal své syny popravit. Ano, i nějaká ta lama na Čapím hnízdě se má líp, než kdyby se tam ukázal pánův syn. Vůbec se nedivím, že si paní Monika ještě jako Babišova družka vzala jeho příjmení a opustila to svoje původní: Herodesová.
