O chytré karanténě se toho hodně namluvilo, ale jako moc chytrá se zatím neukázala. FOTO: facebook Úřadu vlády
FOTO: facebook Úřadu vlády
Když začalo být jasné, že dopady současné krize budou tvrdé, přišla vláda s jasnou zprávou: Půjčíme si, a všechno bude dobré. A tak si nakonec na počátku léta nechala vystavit bianko šek: letošní rozpočtový schodek ve výši až 500 miliard korun bude použit na boj s pandemií a obnovu ekonomiky. Jenomže léto bylo v Česku spíše ve znamení pomalého startu kampaně před krajskými volbami. Výsledek je jasný – v polovině září nám testovací a trasovací kapacity přestávají stačit a pravděpodobně bude zase potřeba přistoupit k drahým plošným opatřením.
Při pohledu na současná čísla se nabízí otázka, kolik z půjčených miliard vláda skutečně vynaložila na boj s nemocí a na přípravu preventivních opatření. Většinu schodku by totiž nejraději populisticky utratila za předvolební dárky, jako je „rouškovné“ pro důchodce. Nechme teď stranou podporu podnikatelům a další kroky učiněné na podporu ekonomiky. Ta je totiž až druhotná po zajištění toho základního – prevence šíření nákazy mezi obyvatelstvem.
Z pohledu bezprostředního řešení pandemie se vláda věnovala hlavně hromadnému nákupu zdravotnických pomůcek, které teatrálně přijímala na letištích. Za ně utratila přes sedm miliard korun. Že při tom většinově ignorovala české výrobce, radši ani nezmiňovat. Ale co další prevence?
Začněme testováním. Jak jednoduché je zajištění testu pro někoho, u koho se projeví příznaky nemoci? Při pohledu na rezervační systémy nemocnic snadno zjistíme, že vůbec. Čekací doba v pražské motolské nemocnici je aktuálně čtyři dny a v brněnské FN Bohunice je dokonce nutné se objednat s týdenním předstihem. Situace je natolik absurdní, že ředitelka jihomoravské krajské hygienické stanice „mladým osobám bez příznaků děkuje za pochopení“. Jinde si zase hygienici a vládní poradci na tiskovkách stěžují, že k testům chodí příliš mnoho lidí.
Nekončící párty za 500 miliard
Přitom právě mladí lidé mezi 20 a 29 lety patří mezi nejčastější šiřitele nemoci a včasné zjištění nákazy by jim umožnilo se ihned doma izolovat a zajistit, že nenakazí nikoho dalšího. Nezapomínejme navíc, že jsou to právě oni, kdo účet za nynější 500miliardovou zdánlivě nekončící vládní párty zaplatí.
Na celém systému testování je však zarážející jedna věc. Systém tzv. e-žádanky byl vyvinut v rámci „chytré karantény“, ale jinak se vládní opatření testování nijak nedotkla. Slovy premiéra „Country best in COVID“ nebyla schopná zařídit ani jednotný systém objednávání se na testy – každá nemocnice má svůj vlastní rezervační formulář a na spoustu míst se lze objednat jen po telefonu během několikahodinové vyhrazené doby. Prakticky odběr funguje stejně jako celé české zdravotnictví – před dvacetisekundovým odběrem je potřeba strávit minimálně pět minut administrativou a pět minut čekáním. U neobjednaných pacientů se však čekání může protáhnout na dlouhé hodiny.
Testování na úkor preventivní péče?
Náklady na samotné testy pak nepokrývá 500miliardový dluh státního rozpočtu, ale zdravotní pojišťovny. Zatím je to přišlo na více než tři miliardy korun. Tyto peníze však budou muset pojišťovny vzít z rezerv nebo je převést z úhrad jiné péče. V ekonomické krizi totiž příjmy z pojistného rozhodně neporostou.
Dokonce ani „chytrá karanténa“ se zatím jako moc chytrá neukázala. Na některé hygienické stanice se díky ní povedlo zavést technologie jako internet nebo počítače – v polovině září! Touto dobou tak snad ani nemohly být napojené na jednotný trasovací systém, který, jak uvedl Michal Bláha z Hlídače státu v DVTV, je připravený na spuštění již od dubna. Projekt Chytrá karanténa 2.0 spolkl 200 milionů korun, především na personálních nákladech, což se optikou gigantického schodku jeví jako až směšně malá částka.
Ke zlepšení situace rozhodně nepřispívá ani vládní komunikace, tedy něco, co nestojí skoro nic. Ta je totiž chaotická, plná neurčitostí a zmatků a v občanech vyvolává spíše zoufalství než naději na lepší zítřky. Snad alespoň v tomto směru nastanou určité změny a na důležité posty v administrativě se dostanou skuteční odborníci. Víc než doufat ale nemůžeme.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
