Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem FOTO: Kancelář prezidenta republiky
FOTO: Kancelář prezidenta republiky
Čínské vlivové působení v České republice směřuje přímo proti bezpečnostním zájmům státu. Uvádí to nová zpráva Centra proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra. Bezpečnostní experti zpracovali rozsáhlou analýzu, která dokumentuje konkrétní příklady čínské ingerence do vnitřních záležitostí Česka.
Z analýzy plyne, že Čína aktivně sbírá skrze své tajné služby citlivá data o českých politicích a dalších osobnostech, přičemž hledá především potenciál k možnému vydírání. Vedle sběru informací Čína na území Česka provádí řízenou propagandu, jíž se podle zjištění expertů podařilo proniknout do některých českých médií i na akademickou půdu. Pro čínské tajné služby také pracují běžné komerční firmy z Čínské lidové republiky, které mají v západních zemích včetně Česka již tradičně silné postavení zejména v sektoru technologií a průmyslu.
K viditelnému růstu čínského vlivu v Česku došlo po roce 2016, kdy se někteří politici v čele s Milošem Zemanem snažili o „rozvoj česko-čínských vztahů“. Naprostá většina tehdejších čínských investic přitom skončila neúspěchem, ale zároveň umožnila čínským agentům se v Česku etablovat. Významnou roli přitom sehrál také podnikatel Petr Kellner, jehož PPF dříve měla v Číně značné obchodní zájmy.
Kybernetické hrozby i špehování
Na kybernetické útoky, za kterými stojí ČLR, pravidelně upozorňuje také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB): „Kybernetické útoky mají za cíl proniknout do sítí strategických státních institucí, které mají s vysokou mírou pravděpodobnosti na svědomí aktéři spojení s ČLR,“ píše se ve zprávě.
Bezpečnostní experti upozorňují, že cílem Číny je sběr takových dat a strategických informací, které mohou být využitelné k dalším útokům proti České republice. V roce 2023 se například podařilo zachytit phishingové kampaně skupin Mustang Panda či RedDelta, které mají přímé vazby na vládní kruhy v ČLR. Jak upozorňuje NÚKIB, aktivity podobných skupiny byly výrazněji nasměrovány do Evropy od plnohodnotné ruské invaze v Ukrajinu.
Varování před příliš silnou pozicí čínských firem, jako jsou telekomunikační kolosy Huawei a ZTE, se opakuje pravidelně. Obě tyto společnosti dokázaly zejména v telekomunikační infrastruktuře (5G sítě) vytlačit dříve silné evropské značky jako Nokia, Ericsson či Siemens. Bezpečností hrozbou je zejména čínský zákon o národní zpravodajské službě. Ten byl přijat v roce 2017 a vyžaduje, aby všechny čínské organizace a občané spolupracovali s národními zpravodajskými službami a poskytovali jim potřebné informace. Znamená to tedy, že na příkaz čínské vlády musejí poskytnout tyto firmy čínské tajné službě data z telekomunikačního provozu v Česku. Čínská infrastruktura se stále nachází i v dalších strategických informačních a komunikačních systémech.
„To může mít dopad na dostupnost, integritu a důvěrnost dat, a tedy i na bezpečnost Česka a jeho zájmy,“ varoval Národní úřad pro informační a kybernetickou bezpečnost již v roce 2018. „Tehdejší ředitel NÚKIB Dušan Navrátil se v souvislosti s tímto varováním také stal cílem nátlaku, kdy ho přímo v Praze ostentativně sledovaly čínské zpravodajské služby,“ píše zpráva Centra proti hybridním hrozbám a připomíná také varování před využíváním sociální sítě TikTok.
V případě čínských technologických firem se nejedná jen o technické možnosti sběru dat, ale i o podřízenost činnosti čínských firem mocenským cílům státu. To potvrzuje příklad, který v roce 2019 popsali bývalí manažeři Huawei Česká republika, vztahující se ke sběru citlivých dat úředníků či podnikatelů. Tato data měla putovat do centrály firmy v ČLR. Údaje byly podle slov dotyčných manažerů probírány i s pracovníky čínské ambasády v Praze, varuje analýza.
Centrum proti hybridním hrozbám také upozorňuje na příklad dat uniklých z databáze čínské firmy Zhenhua Data Technology. Ta obsahovala záznamy o přibližně 2,4 milionů osob, včetně přibližně 700 jmen lidí z Česka. V databázi se nacházely jak veřejné, tak neveřejné údaje, a to včetně údajů o rodinných příslušnících významných osob.
Selhává akademická sféra i některá média
Velké úsilí vkládají čínské tajné služby do naverbování kontaktů v akademické sféře nebo mezi influencery. Scénář je přitom podle analýzy stále stejný. Akademici dostávají nabídku stáží, případně placených cest do Číny. Experti zmiňují například skryté financování bezpečnostních konferencí na Univerzitě Karlově ze strany čínské ambasády.
Podílel se na tom Miloš Balabán působící na Fakultě sociálních věd UK. „Případ Balabán a aktivity, které pomáhal čínské ambasádě v Praze v českém prostředí realizovat, poukazují na do té doby nedostatečné povědomí o rizicích nelegitimního ovlivňování ze strany ČLR,“ píše se v analýze. Za podezřelé je ve stejném dokumentu označeno také chování Balabánova spolupracovníka Marka Hrubce, který dokonce často v čínských vládních médiích potvrzuje tvrzení čínské propagandy.
Pozornost tajných služeb ale míří podle Centra proti hybridním hrozbám i do sféry sociálních sítí nebo médií. Dokazuje to příklad blogera Jana Michálka. Ten se za své údajně nevědomé šíření čínské propagandy nakonec omluvil.
Analýza upozorňuje také na působení Čínského rozhlasu pro zahraničí. Ten má přímou vazbu na čínskou vládu a prokazatelně se podílí na šíření dezinformací. V Česku se do spolupráce s touto stanicí zapletlo hned několik médií. „Na rockovém Radiu HEY a Radiu Color pak zhruba do roku 2023 existoval půlhodinový pořad Barevný svět, produkovaný právě ve spolupráci s Čínským rozhlasem pro zahraničí,“ píše se v textu centra. Analýza také zjistila, že v rámci placené spolupráce vyšly jednoznačně pročínsky orientované texty například v Literárních novinách i na Parlamentních listech.
