Předseda senátu Miloš Vystrčil a tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen FOTO: Twitter Senátu Parlamentu ČR
FOTO: Twitter Senátu Parlamentu ČR
Návštěva předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu vzbudila v komunistických Haló novinách hotové pozdvižení. Pro silná slova tam nešli daleko. Vystrčil a senátoři, kteří se s ním na cestu vydali, jsou tak dokonce označováni za vlastizrádce. Za pozornost v tomto smyslu stojí články předsedy plzeňského krajského výboru KSČM Miroslava Kavije a Romana Blaška, který kandiduje za komunisty do horní komory parlamentu na Praze 5.
„Truc-cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan opět dokazuje, že v České republice si může každý dělat, co se mu zlíbí, že politický systém v tomto státě tvoří anarchie. Trapná návštěva našeho »bezvýznamného« politika není ničím jiným než neoprávněným zásahem do svrchovanosti a suverenity jiného státu, je projevem politické nevyzrálosti šéfa horní komory parlamentu ČR,“ rozčiluje se v Haló novinách předseda KV KSČM v Plzeňském kraji Miroslav Kavij, který se Vystrčila snaží tímto způsobem co nejvíce shodit, ponížit a zesměšnit.
Cesta Miloše Vystrčila je především odvážným politickým počinem. Za trapnou ji vydávají ti, kteří se s touto odvahou nedokážou smířit. A co se týče Vystrčilovy údajné bezvýznamnosti, vždy je dobré si všímat toho, jak významný je ten, kdo s něčí bezvýznamností operuje a mluví o ní.
A hlavně: něčí význam se měří skutky a Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu patří k těm, které daleko přesahují to, co je v České republice běžné a obvyklé. Právě proto je naopak důkazem toho, že Vystrčil je politicky vyzrálejší než drtivá většina politické reprezentace u nás.
Nejpůvabnější ovšem je, když se Kavij zlobí, že cesta šéfa horní komory dokládá, že si u nás každý může dělat, co chce, a že náš politický systém je anarchie. Předseda plzeňského krajského výboru KSČM by si zřejmě přál, aby u nás byl o něco tužší režim a Vystrčilova návštěva podléhala schválení vyšší autority. Tak tomu dnes není, což je samozřejmě strašně dobře, byť některým funkcionářům Komunistické strany Čech a Moravy je to zjevně velmi líto.
Kavij jde ale ve svém textu ještě dál, například píše: „S Ruskou federací pořádek udělali již pražští pravičáci Kolář s Novotným. Čínu do latě společně postaví Vystrčil s pirátem Zdeňkem Hřibem a opět s řeporyjským starostou Novotným! Jak se k nám v kritických situacích minulosti postavil Západ, ví každý. Rozdíl mezi svobodou v Číně a EU? Bez komentáře!“
Beránek v rouše vlčím
Těžko říct, co tím vlastně myslí. V každém případě „svobodu“, jakou mají v Číně, by v České republice snad až na výjimky nechtěli ani samotní voliči KSČM. A ohledně toho, jak se k nám postavil Západ – člověk tápe, co tím může Kavij mínit. Osvobození Plzně americkými vojáky a celkový podíl Spojených států na porážce nacistického Německa to asi nebude, přestože je to bezesporu jedna z kritických situací minulosti.
Nejvíc ovšem Kavij Vystrčilovi vyčítá, že poškodí konkrétní občany, a kdyby jen poškodí, předseda plzeňských komunistů dokonce píše, že je politici Vystrčilova formátu rádi »obětují«. Miroslav Kavij tím chce říct, že zhoršení vztahů s Čínou vlivem cesty šéfa senátu poškodí naše firmy vyvážející do této země, díky čemuž přijdou o práci „konkrétní lidé“. V tomto kontextu stojí za to připomenout, že významnější je náš obchod právě s Tchaj-wanem a že Čína rozhodně není spolehlivým a důvěryhodným obchodním partnerem.
V závěru svého textu Kavij o předsedovi horní komory píše jako o beránkovi v rouše vlčím a zmiňuje, že je dost možná „posilněn vidinou kandidatury na příštího českého prezidenta“, čímž se mu pokouší podsunout zištné motivy a zpochybnit, že by mu šlo o demokracii a lidská práva.
Sounáležitost s Tchaj-wanem
Ještě výrazněji dále zachází v urážkách a osočování Miloše Vystrčila ve svém článku s názvem „Vystrčil je Tchajwanec a žádný Čech“ redaktor Haló novin a kandidát za KSČM do senátu Roman Blaško. Podle něj výsledkem Vystrčilovy cesty spolu s asi devadesátičlenným doprovodem má být mnohem větší závislost směrem na Západ.
Znamená vzájemný obchod s Tchaj-wanem závislost na Západě? Blaško by si asi přál být raději závislý na Číně či Rusku. Potíž je v tom, že Čína obchod mnohem spíše využívá k dosahování svých politických cílů, takže případná závislost na ní je mnohem tíživější.
Redaktor Haló novin obviňuje Vystrčila a jeho delegaci z toho, že jednají zcela proti zájmům České republily: „Jednají totiž v zájmu těch, kteří z nás dělají kolonii. Další zásadní věc je, že »privilegovaní« mají veškerou snahu narušit vztahy České republiky s Čínou. A to, jak jen to jde nejvíc. Tyhle najaté politické loutky s plným vědomím chtějí narušit tyto vztahy natolik, aby ČLR byla nucena reagovat negativní odvetou.“
Jen není jasné, proč Blaška naše vztahy s Čínou tolik pálí. Každopádně mu na nich záleží opravdu hodně, protože se vůči předsedovi horní komory parlamentu a ostatním senátorům, kteří s ním na Tchaj-wan přiletěli, dopouští skutečně nemístné agresivity: „Tato smečka senátorských samovládců nerespektuje ani vládu, ani ministerstvo zahraničních věcí a ani naši českou státnost. Chovají se tímto jako vlastizrádci. Senátory chrání imunita a na to hřeší, ale ta jim nepomůže, jelikož jsou za své kroky plně odpovědní,“ nevidí si do pusy Blaško, který se tak uchyluje k nehorázným obviněním a výhrůžkám.
Ani tady se však nezastaví a na konci textu jeho úsilí vykreslit Vystrčila jako vlastizrádce ještě graduje: „A to vůbec nemluvím o tom, jak Vystrčil prohlásil, že je Tchajwanec a urazil v přímé volbě řádně zvoleného prezidenta České republiky Zemana v cizí zemi. Jak si toto máme vysvětlovat? Já to vidím jednoznačně. Vystrčil uráží nás i naši vlast, svou už ne.“
Předseda senátu Miloš Vystrčil nikoho neurazil, jen dal najevo sounáležitost s Tchaj-wanem a Tchajwanci, stejně jako ji dal najevo před desítkami let americký prezident John Fitzgerald Kennedy s Berlínem a jeho obyvateli, když zde prohlásil: Ich bin ein Berliner.
