Vladimir Putin s gubernátorem Sevastopolu Michailem Razvozžajevem a metropolitou Pskovským a Porchovským Tichonem na Krymu. FOTO: Úřad ruského prezidenta.
FOTO: Úřad ruského prezidenta.
Šéf ukrajinské zahraniční rozvědky Aleksandr Litviněnko se domnívá, že Kreml si stanovil čtyři úkoly, aby opět získal údajné „historické ruské země“ a obnovil „impérium“. To se týká nejen Ukrajiny, ale i dalších zemí. Zprávu přinesl web Focus.ua.
Vladimir Putin se podle Litviněnka domnívá, že Rusko ve vztazích se Západem překročilo bod, odkud není návratu. Kreml může na Ukrajině buď triumfálně zvítězit, nebo drtivě prohrát, píše v článku pro agenturu Interfax-Ukrajina.
Putin soudí, že Ukrajinu a další údajně „historické ruské země“ lze vrátit pouze v rámci globálního přerozdělení světa, které bude trvat 10 až 15 let. Tento proces budou provázet konflikty různého rozsahu a intenzity. Možná i s použitím jaderných zbraní.
„Válka proti Ukrajině je navíc Kremlem vnímána jako důležitá, nikoli však jediná fronta Ruska, které ve skutečnosti vede světovou válku se Spojenými státy a Západem jako celkem,“ napsal Litviněnko.
V článku se rovněž uvádí, že Kreml si stanovil čtyři úkoly:
„Prvním úkolem je zajistit vnitřní stabilitu, mobilizovat obyvatelstvo a ekonomiku a zvýšit výrobu zbraní a vybavení. V roce 2026 by měl objem vojenské výroby v Ruské federaci podporovat rozsáhlé bojové operace vysoké intenzity a v roce 2028 by se měl obnovit do té míry, aby bylo možné zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Druhým úkolem, který stojí před Kremlem, je vytvořit alternativu k Západu. Hovoříme o koalici „většinových“ zemí. Jedná se o formát ‚globální Jih plus‘, který bude prosazovat alternativní politické, ekonomické hodnotové modely. Za tímto účelem chce Kreml zlomit vůli Západu, aby ukázal, že je jen dalším regionem. Toho bude dosaženo pomocí jaderného vydírání, posilováním vojenského potenciálu. Pro Putina má boj se Západem hodnotový charakter.
Třetím úkolem je připravit se na agresi proti jiným zemím. Prioritou Kremlu je Moldavsko, pobaltské státy a všechny státy, které bývaly západními regiony SSSR. Jako důvod bylo zvoleno porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva. Ruská federace vysílá do zájmových států špionážní diplomaty, kteří tam pak zakládají podniky a další věci. Kreml připravuje podvratnou infrastrukturu.
Čtvrtým úkolem Ruska je rozdmýchávat konflikty na Blízkém východě, v Africe a na Balkáně. Ruská federace tak již nyní vytváří „expediční sbor“, který se skládá ze zbytků wagnerovců a také z agentů FSB a dalších zpravodajských služeb. Moskva již uplatňuje přístup, kdy jsou akce jejích žoldnéřů koordinovány s agenty místních úřadů. Rusové chtějí využít oslabené pozice Západu v Africe.“
Litviněnko píše, že na Ukrajině chce Rusko získat co největší území.
„Válka vstoupila do fáze opotřebovávací války. Objevuje se stále více důkazů, že Kreml je připraven vést válku tak dlouho, jak to bude nutné,“ napsal šéf Služby zahraniční rozvědky Ukrajiny. Moskva věří, že má dostatek zdrojů, aby mohla na Ukrajině bojovat ještě dlouho a že vnitřní zdroje Ukrajiny se údajně blíží ke konci. Klíčem k vítězství je pro Rusko vnitřní destabilizace Ukrajiny.
Tady si dal Kreml tři úkoly: Tlak podél celé frontové linie s obsazením vybraných, politicky a mediálně citlivých cílů. Ničení kritické infrastruktury, aby se snížila kvalita života Ukrajinců. Podkopávání jednoty veřejnosti podněcováním ambicí a provokováním armády („jen oni mohou obnovit pořádek“) a opozičních politických sil („jen oni jsou hodni vést Ukrajinu“).
Až na Ukrajině začne chaos, Západ pozastaví pomoc, a dokonce vyjde Ruské federaci vstříc s návrhem na urychlené jednání.
„Takto nebo přibližně takto přemýšlejí a plánují v Kremlu. Vědí, že je ozbrojený. Ukrajina bojuje za svou svobodu a svobodu všech národů světa. Svobodní lidé porazí otroky,“ napsal šéf zahraniční zpravodajské služby Ukrajiny.
