České domácnosti na konci února vyděsil razantní nárůst cen benzínu a nafty. Ceny vzrostly na několikaletá maxima. Stalo se tak necelé dva roky poté, co se cena ropných futures kontraktů na chvíli ocitla v záporných hodnotách a ceny benzínů hraničily s dvaceti korunami za litr. Nyní ceny naštěstí mírně spadly a pohybují se kolem 45 Kč za litr. Stalo se tak poté, co vláda oznámila, že začne kontrolovat marže prodejců. Mnoho politiků pokles interpretovalo jako úspěch tohoto kroku. Mnohem pravděpodobnější ale je, že za pokles mohou spotřebitelé vděčit poklesu cen ropy na světových trzích.
Po několikaletém útlumu ceny pohonných hmot na počátku roku začaly růst. Zatímco ještě v půli minulého roku stál dle agentury CCS litr pohonných hmot kolem 30 Kč, v lednu 2022 byla průměrná cena již kolem 36 Kč na litr a v únoru vzrostla na 38 Kč. Na počátku března pak v reakci na ruskou agresi na Ukrajině vystřelily ceny na rekordní úroveň. Litr benzínu se na začátku měsíce prodával za 40 Kč na litr, v půli měsíce již za 47 Kč. Nafta pak dokonce atakovala hranici 50 Kč za litr.
Kontrola marží
V reakci na tento strašidelný nárůst ministerstvo financí ohlásilo, že začne kontrolovat prodejní marže čerpacích stanic. Konkrétně oznámilo, že si od prodejců každý den nechá posílat přehledy průměrných prodejních cen a bude je porovnávat s vývojem cen pohonných hmot na komoditní burze v Rotterdamu. Cílem by mělo být zjistit, zda prodejci nevyužívají nastalou situaci k příliš vysokému navyšování zisků. Na dotaz, co by ministerstvo mohlo udělat, pokud by se toto potvrdilo, mluvčí resortu, Anna Vasko, uvedla, že „krajním řešením může být i vydání cenového výměru stanovujícího fixní výši marží“.
Opětovný pád
Pár dnů po tomto oznámení ceny nafty a benzínu mírně spadly. Průměrná cena nejpopulárnějšího Naturalu 95 se ze 47 Kč dostala na 45 Kč. Mnoho politiků si tento pokles vyložilo tak, že hrozba prodejce vystrašila a přinutila snížit své prodejní ceny. To se ale zdá nepravděpodobné. Mnohem větší vliv na cenu pohonných hmot totiž má velkoobchodní cena ropy na komoditních burzách.
Důvodem je to, z čeho se prodejní cena skládá. Více než polovinu tvoří velkoobchodní cena pohonných hmot, za kterou prodejci paliva nakupují. Její pohyb se v konečné ceně samozřejmě výrazně promítne.
Tyto výkyvy mohou pohyb cen na čerpacích stanicích v posledním měsíci téměř kompletně vysvětlit. Cena RBOB benzínu (Reformulated Gasoline Blendstock for Oxygen Blending) obchodovaného na světových burzách na začátku března vystřelila z únorových 16 Kč za litr na 22,5 Kč. Následně spadla na 17,5 Kč, ale už se opět zvedla na 19 Kč.
Více než marže cenu ovlivňují i daně, konkrétně daň spotřební a daň z přidané hodnoty. Spotřební daň u benzínu činí 12,84 Kč na litr, u nafty pak 9,95 Kč na litr. DPH ve výši 21 % pak cenu ještě zvyšuje, přičemž se vypočítává z ceny již zahrnující spotřební daň. Téměř 20 Kč tak k ceně litru benzinu přidává pouhá daňová zátěž.
K tomu je nutné připočítat náklady za dopravu, zpracování, a konečně marže čerpacích stanic. Ty jsou však v konečném součtu téměř zanedbatelné. I když se podstatně liší dle místa, v průměru se pohybují okolo jedné koruny za litr. Je tedy velmi nepravděpodobné, že za opětovné snížení může výše marží. I kdyby se marže jakkoliv pohnuly, rozdíl v konečné ceně by byl téměř nepatrný.
Co nás čeká v budoucnu
Kvůli současné situaci na Ukrajině hrozí, že se cena pohonných hmot ještě zvýší. To by pravděpodobně nastalo, rozhodla-li by se EU zakázat dovoz ruské ropy. Následovala by tak USA a Velkou Británii, které tak již učinily.
Zlepšení situace by naopak mohlo přinést navýšení produkce amerických či arabských producentů. Zvýšení americké produkce ale nebude jednoduché. Firmy totiž kvůli averzi investorů v posledních letech značně omezily plány na rozšíření produkce. Hlavním záměrem producentů je nyní spíše zefektivnění současné tržby. To dokládá i CEO největší ropné společnosti ExxonMobil, dle kterého není současnou prioritou „objem těžby“, nýbrž „kvalita a profitabilita“.
Navýšení produkce z arabské strany se i přes snahy západních lídrů rovněž nejeví velmi pravděpodobně. 16. března se po setkání s hlavními představiteli Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů nechal britský předseda vlády Boris Johnson slyšet, že setkání sice hodnotí pozitivně, ale žádnou záruku od svých protějšků nedostal. Zdá se však, že je přesvědčil, jelikož Saudi Aramco, saudský národní ropný konglomerát, 20. března oznámil, že v roce 2022 zvýší své výdaje na ropnou těžbu z 32 miliard dolarů na 40 až 50 miliard. To by mělo zvýšit produkci z 12 milionů na 13 milionů barelů v roce 2027. V krátkodobém horizontu ovšem tento příslib nijak nepomůže.
Pomoc snad přijde z tuzemska. Vláda totiž kromě kontrol marží oznámila další kroky. Konkrétně se chce zasadit o zrušení silniční daně a zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do benzínu i nafty. Zrušení daně by mělo snížit celkové náklady tuzemských řidičů. Druhý krok by mohl snížit cenu nafty až o dvě koruny na litr, benzínu ale pouze o desítky halířů. Podstatnější zlepšení situace by přineslo pouze snížení velkoobchodních cen paliv. Za ně se však řidiči mohou pouze modlit.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda — největší ekonomická soutěž v České republice.
