ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0 / Al Araby
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0 / Al Araby
Kypr bude podle všeho hrát jako nejvýchodnější stát Evropské unie v souvislosti s probíhajícím konfliktem mezi Izraelem a palestinsko-terorostickým hnutím Hamás z Pásma Gazy klíčovou geopolitickou roli. Uprchlo do něj již více než 16 tisíc lidí, a to nejen z Izraele. Z ostrova by se mohlo stát hlavní centrum pro evakuaci a distribuci humanitární pomoci.
V současné chvíli prchají před válečnou situací na Blízkém východě tisíce Izraelců na ostrov Kypr, který je od jejich země vzdálen pouze 40 minut letu. Jako hlavní centrum pro izraelské uprchlíky tam nyní slouží židovské komunitní centrum ve městě Larnaka. Po útoku 7. října přešlo do krizového režimu a jeho chodby a rekreační prostory se hemží evakuovanými lidmi.
„Každý den přijíždí kolem tisíce lidí,“ uvedl vrchní kyperský rabín Arie Zeev Raskin s tím, že celkově zatím na ostrov dorazilo více než 16 tisíc lidí, přičemž mnohé z nich k přesunu podnítil strach z odvety v důsledku protiofenzivy izraelské armády na Hamás v Gaze, a tak hledají útočiště před válkou. „Jsou to svobodné matky, traumatizované děti, lidé, kteří se nedokážou vyrovnat se zvukem raket, které každý den létají. Nabízíme jim, co můžeme, ať už postel, jídlo, dočasné ubytování,“ popsal. Na ostrov podle něj přichází také čím dál tím více rodin.
Ne každý na ostrově zůstává dlouhodobě. „Potřebovali jsme se dostat pryč od všeho hluku, raket, bojů, a tak jsme s přáteli přiletěli strávit pět dní v Ayia Napa,“ řekl 23letý Izraelec s odkazem na v letovisko na jihu ostrova, když čekal na let zpět domů na letišti v Larnace. „Cítíme se tu bezpečně,“ zdůraznil.
Na Kypr ovšem v důsledku tohoto konfliktu nepřichází pouze Izraelci. Přes ostrov cestovali lidé i opačným směrem, a to zahraniční záložníci, kteří reagovali na výzvu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Měli jsme tu mladé muže, mladé židovské záložníky z Argentiny,“ řekl rabín Raskin a podotkl, že tolik dobrých skutků a štědrosti ze strany kyperských lidí, kterých byl svědkem, neviděl za posledních 20 let.
Ambasády v Nikósii, hlavním městě země, pracují s možností, že se z ostrova jako nejvýchodnějšího členského státu Evropské unie opět stane evakuační centrum a centrum pro distribuci humanitární pomoci. Vzhledem k jeho strategickému umístění totiž například již v roce 2006, když probíhala válka v Libanonu, sloužil jako tranzitní bod pro uprchlíky.
Ministr zahraničí Constantinos Kombos již v této souvislosti varoval, že v případě eskalace konfliktu bude na Kypr evakuováno více než 100 tisíc lidí z Libanonu a dalších částí regionu. Uvedl zároveň, že se od 7. října dostalo na ostrov přes 1000 žen, mužů a dětí z 35 zemí.
Speciální jednotky britské armády a další z Německa a Nizozemska jsou na tamních vojenských základnách v pohotovostním režimu, přičemž se předpokládá, že se tyto elitní týmy zaměří na mise na záchranu rukojmích.
„Kypr vzhledem ke své geografii hraje klíčovou roli,“ řekl Ian Lesser, bruselský viceprezident německého fondu Marshall Fund US. „Pokud to Evropská unie myslí vážně s tím, že se stane významnějším geopolitickým aktérem, hlavní test bude zde ve východním Středomoří.
Prezident Nikos Christodoulides odsoudil útoky Hamásu a veřejně podpořil právo Izraele na sebeobranu. Zároveň ovšem vyjádřil znepokojení nad zabíjením civilstů v Pásmu Gazy a navrhl, aby Kypr zřídil humanitární mořský koridor za účelem zajištění „udržitelného, bezpečného a objemného toku humanitární pomoci do Gazy v bezprostředním, střednědobém a dlouhodobém horizontu“.
Kyperský politolog a historik profesor Hubert Faustmann k situaci vysvětlil, že se v situaci nepokojů v okolních zemích regionu Kypr ukázal jako bezpečný přístav. „Hra se může změnit, pokud na Kypr uprchne velké množství lidí ze Sýrie a Libanonu, ostatními členskými státy Unie nebudou přijati a nakonec zde uvíznou. Taková válka by mohla přinést na ostrov skutečný chaos,“ varoval.
