Petr Fiala a Emmanuel Macron / Ilustrační foto FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Za nelegální a nevyprovokovanou ozbrojenou agresi označuje ruskou invazi na Ukrajinu akční plán strategického partnerství České republiky a Francie do roku 2028, který v úterý na úřadu vlády podepsali francouzský prezident Emmanuel Macron a premiér Petr Fiala (ODS). Dokument se zabývá evropskou a zahraniční politikou, bezpečností a obranou, migrací, obchodní výměnou, ale také sociálními věcmi, vědou či kulturou.
ČR a Francie se v dokumentu hlásí k tomu, že mají dlouhodobě dobré vztahy založené na sdílených hodnotách a podobných či shodných zahraničněpolitických zájmech. „Kromě historické tradice obě země spojuje především členství v EU a NATO. Toto dědictví a společné hodnoty chtějí obě země i nadále rozvíjet,“ stojí v akčním plánu.
Země označují ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu za nelegální a nevyprovokovanou ozbrojenou agresi. Bezpečnostní prostředí v Evropě i mimo ni je podle dokumentu zejména od počátku války výrazně narušené. „Ruský imperialismus, asertivní snaha Číny zpochybňovat mezinárodní řád, hybridní hrozby a šíření terorismu představují některé z hrozeb, kterým musíme čelit společně,“ uvádí dokument.
Prezident Petr Pavel po setkání s Macronem řekl, že dokument vytvoří rámec pro ještě hlubší spolupráci v oblastech vzájemného zájmu, než je tomu dnes. Fiala zdůraznil, že česko-francouzské vztahy jsou pevnější než kdy jindy, což podpis pátého akčního plánu potvrzuje. „Je to široký akční plán, který nám umožní pokračovat v cestě vpřed, strukturovat a prohlubovat naše vztahy v příštích čtyřech letech,“ dodal Macron. Za strukturující téma považuje ruskou agresi na Ukrajině, která začala před deseti lety a před dvěma roky se vystupňovala.
V evropské a zahraniční politice obě země zdůrazňují ukotvení v EU a NATO. Česko-francouzský dialog má podle nich pomáhat vytvářet konkrétní, pragmatickou a konstruktivní hybnou sílu v EU. Země chtějí zintenzivnit výměnu informací k dlouhodobé ruské hrozbě a především k podpoře obnovy Ukrajiny a její evropské a euroatlantické integrace „včetně stanovení odpovědnosti za zločiny podle mezinárodního práva“.
Podporovat chtějí rozvoj Evropského politického společenství, které se poprvé sešlo v říjnu 2022 v Praze. Měly by také koordinovat své obranné priority a posilovat dvoustrannou spolupráci ve vyzbrojování. U migrace se chtějí ČR a Francie zaměřovat na třetí země původu migrantů. Pokračovat by měla dvoustranná a mezinárodní policejní spolupráce v oblastech vnitřní bezpečnosti, akční plán počítá i s bojem proti terorismu a násilnému extremismu či organizovanému zločinu.
Země chtějí usnadňovat vzájemný obchod, ale i vyvážit vzájemné investice zvýšením atraktivity a podporou investic do obou zemí. „Francie a Česko si plánují vyměňovat názory na budoucnost hospodářské a měnové unie a eurozóny v kontextu budoucího vstupu Česka do eurozóny,“ stojí také v kapitole, která se týká ekonomiky.
ČR a Francie chtějí používat diverzifikované a vyvážené zdroje energie opřené o nízkoemisní energie, což zahrnuje jaderné i obnovitelné zdroje, uvádějí. Záměrem je prohloubení dvoustranného partnerství ve všech segmentech jaderné energetiky, ale například i splnění unijních klimatických cílů.
