Úspěšní populističtí mágové v konfrontaci s dnešní realitou selhávají. Ochromená společnost potřebuje zcela jiný způsob řízení v této naprosto mimořádné situaci. Marketingové kejkle nyní nefungují a navíc škodí. Supermani jsou pod tlakem nervózní, podráždění a chaotičtí. Křečovitě se však drží svých zažitých schémat, aby nepřišli o gloriolu spasitele. Neumí týmu velet, natož v něm pracovat. Jeden jejich rozkaz potírá ten předchozí, a pak podle zvyku manipulují a lžou, aniž by si uvědomovali, že hazardují s lidskými životy.
Technokratické dovednosti udržování mocenských pozic bez znalosti souvislostí a moudrosti ničí přirozené vztahy a deformují základní principy kooperace. Ty se musí opírat o vzájemnou sounáležitost, solidaritu, pokoru, respekt, ale také o nezpochybnitelnou profesionalitu, odpovědnou dělbu rolí a trpělivost.
Nikdo dnes nedokáže přesně odhadnout, jak dlouho současný nouzový stav potrvá. Jisté je, že nás dnešní doba změní. Budeme vše posuzovat optikou před koronavirem, během vrcholícího ohrožení a pak dobou, která nastane potom. Současná situace testuje naše společné limity, ale taky sílu našich mikrosvětů. Zjišťujeme, že místo přání a zájmů jsou teď nejdůležitější naše základní potřeby, vztahy s blízkými a ochrana před možným atakem zrádného viru. Je to návrat ke kořenům poznání. Může a měl by být. Každá krize je zároveň novou příležitostí a výzvou. Přinejmenším k tomu si urovnat priority, oddělit věci důležité a podstatné od těch ostatních. Více než kdy jindy potřebují naši pomoc ti méně úspěšní, a zejména lidé nemohoucí a osamělí.
Pokud svěřujeme naše osudy někomu, jehož smyslem bytí je levně koupit a pak draze prodat (to je ta jeho firemní mantra), a každého slušně řečeno přechytračit (v jeho rodné řeči to zní mnohem peprněji), pak nečekejme nějaké jeho prozření a pokání. On chce i z dnešní tíživé situace vytřískat kapitál. Naše netečnost a přizpůsobivost vůči těmto způsobům je žalářníkem naší svobody a nepřítelem osobního i společenského růstu. To není o politice, to je o nás samotných. Samozřejmě je nyní nutné respektovat nouzový stav a jeho četná omezení, ale ani dnes bychom neměli rezignovat na nezávislé kritické myšlení. Direktivní řízení autoritativním vládcům totiž mimořádně chutná. A až stav ohrožení skončí a budeme se vracet do normálních poměrů, tak se může stát, že zde bude tendence některé akcenty dočasnosti udržet při životě ve jménu klidu na práci a budoucích světlých zítřků. To známe i z minulosti.
Není náhodou, že se dnes hlásí k čínskému způsobu řízení země. Zná to z doby, kdy sám vstupoval do KSČ a pak se scházel ve vinárně se svým řídícím důstojníkem. Prý omylem. Čínu nám dává za vzor i pan prezident, který se tam dokonce jezdí učit, jak stabilizovat společnost. Ani jednomu z nich nevadí, že v Číně o žádný vyšší princip mravní nejde, že je to „moderní“ diktatura 21. století, v níž je vše podřízeno vůli jedné státostrany a jejího vůdce. Hedvábí zde často nahrazuje hodně drsný smirkový papír.
Je pravděpodobné, že Čína, odkud se neznámý koronavirus rozletěl do světa, na dnešním ochromení téměř celé zeměkoule vydělá. Po několikatýdenním prudkém poklesu výroby zvýší obrátky a bude své zboží nabízet všem, kteří zaplatí. Zdaleka pak nepůjde jen o dnes akutní zdravotnické potřeby. Zvýší se závislost na veškerém čínském exportu a čínských půjčkách. Nezapomínejme, že Čína je největším světovým věřitelem, doslova v globálním měřítku. Začne si své partnery vybírat podle toho, jak jsou schopni, a hlavně ochotni akceptovat její způsoby direktivního vládnutí, se všemi důsledky z toho plynoucími vůči lidem jiného vyznání, jiného etnika či jiných osobních názorů a postojů. V Česku má čínská komunistická strana početnou a vlivnou partu spojenců, ba dokonce horlivých obdivovatelů. Dnes se k nim již zcela otevřeně hlásí i boss z Průhonic.
On cítí, že nebude snadné opakovat donekonečna, že před jeho nástupem všichni kradli a díky němu je teď už líp. A tak zkusí na doporučení Prchala třeba známé churchillovské „krev, pot a slzy“. To víte, že za všechno nedobré mohou jeho oponenti a nově i koronavir. Zapomeňte na všechny jeho kauzy i rozhazovačný způsob vládnutí, na chaos v době krize. Teď se bude muset národ sjednotit za svým importovaným náčelníkem ve jménu přežití a budoucí prosperity. Jinými slovy – „Čo bolo, to bolo, terazky som zase majorom!“.
Je těžké říkat lidem, že lépe již bylo a znovu bude lépe až někdy. A kdo ví kdy a zdali vůbec. Jediný způsob, jak utlumit případnou kritiku a vzdor, tak bude vláda pevné ruky. Signály už tady jsou. Podle něj západní demokracie selhávají a prohrávají i s koronavirem z Wu-chanu, kdežto v Číně to pašáci zvládli. Sice s malým zpožděním a vývozem do celého světa, ale zase už frčí na plné pecky. Firma „Domácí kredit“ pochopitelně státu nezištně pomůže a ukáže ostatním cestičky do srdcí vlivných čínských soudruhů. Éra „bude líp“ končí, tak bacha, aby po ní nepřišla éra mixu čínské kolonie a ruské gubernie, v provedení „hedvábné“ agrofertí kazajky. Ostatně Bank of China už nějakou dobu patří mezi úvěrující banky Agrofertu…