Bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík hovoří na demonstraci Česká republika na 1. místě. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Rušno kolem docenta Miroslava Ševčíka neustává. Vysoká škola ekonomická řeší jeho excesy, přičemž potyčky s policií před Národním muzeem jsou jen špičkou ledovce. Ševčík se dokáže pružně stylizovat do role oběti totality, ať už v době normalizace, nebo dnes.
Rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák požádal o svolání mimořádné schůze Akademického senátu Národohospodářské fakulty. Vyzval jejího děkana Ševčíka, aby rezignoval na svoji funkci, což je mylně vykládáno jeho stoupenci, že bude vyhozen na dlažbu. Nejde jen o strkanici s policisty před Národním muzeem. Důvodů se nahromadila celá řada.
Konspirační Ševčík
Ševčík často používá kremelské narativy. Skutečným důvodem války na Ukrajině je podle něj převrat v Kyjevě řízený Američany. Odmítá protiruské sankce. Žijeme podle něj ve světě ovládaném mocnými nadnárodními skupinami a americkými fondy. Současná vláda je horší než za normalizace. A zřejmě všechno, co vykládá, myslí vážně.
Na škole měl konflikty s některými vyučujícími, což způsobilo jejich odchod ve třech vlnách. Pokud dnes vzývá akademickou svobodu, platí zřejmě jen pro někoho. Zato se mu podařilo ovládnout akademický senát fakulty svými stoupenci, kteří ho loni znovu zvolili do funkce.
Podle zákona může akademický senát děkana i odvolat. Pokud to neučiní, a není to moc pravděpodobné, může zasáhnout rektor, pokud mu dá ze závažných důvodů souhlas akademický senát celé VŠE.
Tento postup není obvyklý, což svědčí o výjimečnosti Ševčíkova případu. Docent si plete demokracii s anarchií a není sám. Pletou si ji i jeho stoupenci, kteří se začali šikovat na jeho obranu poté, kdy mu začalo hrozit odvolání z funkce. Objevily se petice požadující jeho rezignaci, ale i na jeho obranu.
Proruští obhájci
Nejagilněji si počínají představitelé neparlamentních stran PRO a Trikolory. Otevřený dopis zaslali rektoru Dvořákovi i řečníci z loňských demonstrací aktivisty Ladislava Vrabela, kteří dnes spolupracují s jeho radikálnějším nástupcem Jindřichem Rajchlem.
Za Ševčíka se postavili vytrvalí propagátoři přímých dodávek ruského plynu Vladimír Štěpán a Ivan Noveský, doplnění agrobaronem Zdeňkem Jandejskem prosazujícím povinné kvóty na české potraviny. Podle nich správně pojmenovává příčiny současných problémů.
Tito „odborníci“, kteří mají patrně jako jediní patent na rozum, se s neskrývaným despektem vyjadřují o současných vysokoškolských studentech.
„Je zřejmé, že někteří Vaši studenti vůbec nechápou, v jaké situaci se ČR nachází a že se situace bude dále zhoršovat, protože vláda nepřijímá žádná opatření na odstranění krize. Místo toho opakují účelové mediální dezinformace o jakýchsi proruských webech, čímž suplují odbornost, z čehož vyplývá, že odborná úroveň těchto studentů je velmi nízká,“ píšou Ševčíkovi „advokáti“ a pozvali se na VŠE, kde chtějí studenty edukovat.
Spíše to vypadá, že jsou to právě tito obchodníci s ruským vlivem, kteří stále nechtějí pochopit, v jaké zlomové situaci se nacházíme. Že ruský plyn končí a nebude potřeba. Ostatně jeho dodávky přerušil ruský agresor, který vede na Ukrajině genocidní válku, což tato scéna nebere na vědomí.
Mají vymyté mozky
Podobně pohrdlivě se o studentech vyjadřuje docent Ševčík. Před druhým kolem prezidentských voleb poskytl rozhovor Protiproudu Petra Hájka, který nijak neskrývá proruskou orientaci.
Hájek představil Ševčíka jako hvězdu naší ekonomické obce a demonstrací na Václavském náměstí. Oba se přihlásili k volbě Andreje Babiše a varovali před „generalissimem“ Pavlem, „posluhovačem NATO a válečných štváčů“.
Odpověď na dotaz, proč tak špatně v prvním kole dopadl kandidát SPD Jaroslav Bašta, spatřuje docent Ševčík v tom, že jsou tady dva tábory lidí.
„Jedni s vymaštěnými hlavami, kteří jsou ochotní poslouchat to, co jim říkají mainstreamová média, ovládaná většinou stejnou ekonomickou skupinou, která ovládá většinu aktiv světa. A pak je tu skupina lidí, kteří jsou normální, kteří používají baťovský, zdravý, selský rozum a chtějí člověka, který nebude poplatný těmto kolaborantským a cizím mocnostem,“ míní děkan, přičemž do toho druhého tábora patří voliči Bašty.
Obyvatele velkých měst, kteří volí jinak než venkov, označil za povrchní. Nesledují prý, co se děje, a „mají se podstatně lépe ekonomicky, byť třeba někdy nezaslouženě“.
Na Hájkovo pohoršení, že jsou vysoké školy líhní generace, která údajně opakuje šílená bruselská hesla a zaměstnávají se u velkých mezinárodních firem, odpověděl, že je to způsobené špatným stavem základních a středních škol. Naznačil, že jsou prý dnes horší než v éře socialismu.
„Snižuje se poměr studentů, kteří jsou schopni a ochotni chápat věci v souvislostech. Dnes je to možná třicet procent studentů u nás na fakultě, jen deset procent má hlavní cíl a snahu, aby se to naučili. Mnozí nejsou ochotni naslouchat, protože mají mozky vymyté ze středních škol. Ti, co se dostávají do popředí, jsou vlastně ještě horší komsomolci nežli členové SSM na konci osmdesátých let,“ míní Ševčík a i v tom si s Hájkem rozuměli.
Zeman se jednou nemýlil
Pokud děkan připomněl konec osmdesátých let, nelze pominout jeho tehdejší působení. Věnoval se mu i Miloš Zeman ve své knize „Jak jsem se mýlil v politice“, vydané v roce 2006.
„Před rokem 1996 jsem se v televizních diskusích musel utkávat i s dosti podřadnými partnery. Jedním z nich byl jakýsi Ševčík, který je dnes ředitelem Liberálního institutu a ostře pravicovým ekonomickým ‚analytikem‘, zaplevelujícím televizní zpravodajství. Zdvořile jsem mu vytknul, že před sametovou revolucí učil dějiny ekonomických učení na Ústavu marxismu-leninismu Vysoké školy ekonomické a zkoušel své studenty mj. z děl Vladimíra Iljiče Lenina. Ševčík to rozhořčeně odmítl. Asi tak za měsíc jdu znovu do televize a redaktor Jan Martinek mi povídá: ‚Pane předsedo, po vaší diskusi se Ševčíkem jsem dostal několik set dopisů od jeho bývalých studentů, a několik dokonce poslalo fotokopie svých indexů na důkaz, že jste s tím Leninem měl pravdu.‘ A to jsem tehdy ještě netušil, že Ševčík byl delegátem mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa v prosinci 1989,“ napsal Zeman.
Bojovník proti totalitě
Ševčík i poté označil Zemana za lháře. Přitom byl od roku 1984 členem KSČ, předsedou její základní organizace na Vysoké škole ekonomické a k jeho výuce se vyjádřila i jeho příbuzná Věra Čáslavská. Přišlo jí smutné, že má stále zelenou.
„Pan Ševčík v minulosti ublížil mnoha studentům na VŠE v Praze. Asi málokdo ví, že byl před revolucí zapálený komunista, který vyučoval marxismus-leninismus na Vysoké škole ekonomické! A byl přísný!“ uvedla v roce 2007.
Ševčík to vidí jinak. Prý byl na škole perzekvován, že vyučoval nemarxistické ekonomické proudy, což bylo ovšem součástí učebních osnov. A na mimořádném sjezdu, který vynesl k moci Ladislava Adamce, prý usiloval o zrušení „zločinné KSČ“.
Dnes si jako bojovník proti nové totalitě našel podobnou mučednickou masku. Šel prý náhodou kolem Národního muzea, kde ho napadli policisté, kteří se podle něj chovali hůř než v Palachově týdnu v lednu 1989. Tehdy s Lidovými milicemi zmlátili pendreky tisíce demonstrantů proti komunismu.
Nežijeme v totalitě a máme svobodu slova. Současně však platí, že děkan je veřejná osoba, která je vizitkou nejen své fakulty, ale celé vysoké školy. Při pohledu na jeho chování, vulgární a urážlivé vyjadřování na adresu svých oponentů, kteří nesdílejí jeho názory, se nelze divit, že tolik lidí popuzuje.
