Museum Kampa připravuje dvě nové výstavy. Navštívit je můžete už 15. července

Museum Kampa chystá od 15. července dvě nové výstavy. První, Fashion Paradox – Móda X Umění, se věnuje dobové módě z 60. až 80. let. Výstavu museum pořádá k oslavě 20 let své existence. Druhá výstava s názvem Lubomír Přibyl: Retrospektiva představí průřez celoživotním dílem tohoto malíře a grafika. K oběma výstavám bude museum připravovat i doprovodný materiál a program.

Fashion Paradox – Móda X Umění

K oslavě 20 let své existence připravilo Museum Kampa výstavu, v níž vedle sebe konfrontuje dobovou módu z 60.–80. let ze sbírky Alexandre Vasiliieva se sbírkou výtvarného umění Musea Kampa přibližně ze stejné doby. Výstava skládá hold zakladatelce musea a velké milovnici módy Medě Mládkové a zároveň navazuje na projekty, jež v minulosti udělaly úkrok do světa módy a designu – ať už šlo o expozici obuvníka českého původu Manolo Blahnika, fotografa módy Helmuta Newtona či show Liběny Rochové.

Šedesátá léta minulého století přinesla bez nadsázky módní revoluci. Tématem celé dekády je totiž nástup kultury a módy mladých. Výstava toto odráží. Dámské šaty konfrontuje s obrazy, objekty, kresbami a grafikami, čímž ukazuje, jakým způsobem se móda a umění navzájem ovlivňovaly.

Výstava Fashion Paradox se zabývá módou, která nežije jen na molech, ale v životech lidí. Móda i umění svou dobu odrážejí a zároveň spoluvytvářejí. Jsou křižovatkou každodennosti a výjimečnosti. Studium módy i umění je výchozím bodem lepšího pochopení civilizace, v níž jsme se ocitli. Proč je ale s módou spojen paradox? Móda je paradoxní fenomén ze své podstaty. Nikdy není pouze funkční a užitková a přesahuje společenskou nutnost, která člověku přikazuje se oblékat – zdobí povrch a zároveň nám dovoluje vyjádřit svou duši.

Ve dvou hlavních sálech Musea Kampa je výstava rozčleněna do 12 okruhů a dvou odboček. Návštěvníci se setkají s šaty krátkými i dlouhými, hedvábnými, sametovými, z plastu i papíru. Modely pocházejí převážně z pařížských módních domů významných jmen. Sejde se dokonalá krejčovina haute couture i experimenty tvůrců, jako jsou Christian Dior, Yves Saint Laurent, Paco Rabanne, Pierre Cardin či Coco Chanel a mnoha dalších. Pozadí pro příběh o proměně ženského principu by nebylo úplné bez uměleckých děl Adrieny Šimotové, Nadi Plíškové, Pavly Mautnerové, Ladislava Sutnara, Mikuláše Medka, Karla Malicha a dalších.

K výstavě jsou připravené doprovodné programy, komentované prohlídky, módní přehlídky a workshopy. Museum Kampa k ní také vydává katalog.

Lubomír Přibyl – Retrospektiva

Výstava Lubomíra Přibyla představí průřez celoživotním dílem tohoto šestaosmdesátiletého malíře a grafika. K vidění budou nejen jeho typické geometrické obrazy či reliéfy, ale i rané figurativní olejomalby, strukturální obrazy inspirované návštěvami v laboratoři vysokého napětí v Běchovicích a výběr z Přibylova oceňovaného grafického díla.

Lubomír Přibyl je osobitým představitelem konstruktivismu v českém výtvarném umění a chystaná výstava bude dosud největší a nejucelenější přehlídkou jeho tvorby. V Konírně Musea Kampa měl před třemi lety menší výstavu zaměřenou na práce z 60. let, nynější výstava ukáže kontinuitu a vnitřní sevřenost Přibylovy tvorby napříč více než šesti desetiletími. Ačkoliv má na svém kontě několik stovek výstav doma i v zahraničí, pro širší veřejnost bude Přibylovo dílo do značné míry objevem. Po většinu života stál poněkud stranou domácího výtvarného provozu. V českém kontextu je výjimečná i důslednost, se kterou pokračuje v rozvíjení uměleckých přístupů a konstrukčních principů vycházejících z geometrické abstrakce a minimalismu.

Lubomír Přibyl se narodil v červnu 1937 v Praze. Po střední výtvarné škole byl přijat na Akademii výtvarných umění, do stejného ročníku jako Kateřina Černá, Zdeněk Beran, Antonín Málek či Jiří Načeradský. Po roce byl ze školy vyloučen a nastoupil do propagačního oddělení ČKD Vysočany. Zde se mimo jiné seznámil s Vladimírem Boudníkem, který v tamní jídelně organizoval výstavy členů závodního výtvarného kroužku. Svou vůbec první výstavu měl tak Přibyl v roce 1959 společně s o třináct let starším Vladimírem Boudníkem.

Od stylizovaných figurativních maleb inspirovaných lidovým uměním se Lubomír Přibyl v první polovině 60. let dopracoval ke geometrickým strukturám vytvářeným za pomoci sítí a provazů napínaných na desky z překližky. Výsledné nízké reliéfy překrývá černou olejovou barvou nebo plátky hliníku. Přestože jde o přísné monochromy, působí velice živým dojmem. Plocha obrazů se neustále proměňuje v závislosti na úhlu dopadu světla i pohybu diváka ve výstavním prostoru.

Druhou důležitou část Přibylova díla představuje grafika. Jeho grafické listy kopírují stylový vývoj jeho maleb, ještě více však akcentují geometrické a konstruktivistické principy, ze kterých vycházejí. Od začátku 60. let Přibyl se svými rozměrnými černobílými tisky zaznamenal řadu úspěchů na mezinárodních výstavách grafiky a v roce 2006 se stal laureátem domácí Ceny Vladimíra Boudníka, která je udělována jako ocenění celoživotního díla.