Slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) kvůli nedostatku potřebných informací nerozhodl, jestli je bezpečné začít očkování ruskou vakcínou Sputnik V. První zásilku Slovensko dostalo na začátku března. Vakcína ale nemá ještě schválení evropské agentury EMA. Nejedná se navíc podle zpráv o tu samou vakcínu Sputnik, jaká byla popsána ruskými vědci v odborném časopise Lancet.

O potížích s ruskou vakcínou psal slovenský Denník N.  Další postup úřadů není zatím známý. Denník N píše: „Dvaja hlavní hráči pri Sputniku V už nie sú vo funkciách. Dodávky neregistrovanej vakcíny dohodol s ruským výrobcom bývalý premiér Igor Matovič. Od 1. marca vtedajší minister zdravotníctva Marek Krajčí povolil terapeutické použitie neregistrovanej vakcíny Sputnik V – a požiadal Štátny ústav pre kontrolu liečiv, aby posúdil bezpečnosť.“

Sputnik V na Slovensku podle Denníku N úspěšně prošel několika různými zkouškami, ale jen na jejich základě nelze definitivně rozhodnout o účinnosti a bezpečnosti vakcíny. „SÚKL také neobdržel všechny dokumenty ohledně výroby a bezpečnosti přípravku, které k jeho posouzení potřeboval. Ruská vakcína, která byla dovezena na Slovensko, není totožná se Sputnikem V, který se používá v jiných zemích a jehož hodnocení bylo publikováno v odborném časopisu Lancet. Časopis na začátku února zveřejnil studii, podle níž účinnost vakcíny ve třetí a poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta. Podle studie nebyly zaznamenány těžké vedlejší účinky vakcíny a přípravek prokázal účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let. Z členských zemí EU už dříve začalo očkovat Sputnikem V Maďarsko.“ (ČTK)

Slovensko není první stát, který narazil na to, že dostal něco jiného, než se čekalo.  Jak jsme tu již psali 7. února: „Už den poté, co v Lancetu vyšel chvalozpěv na Sputnik z pera ruských vědců, objevil se v Brazílii – v časopisu The Brasilia Report – problém, který je daleko větší, než vypadá: „Studie publikovaná v lékařském časopise The Lancet uvádí, že ruský Sputnik V má 91,6% účinnost proti koronaviru. Brazilské federální regulační orgány však tvrdí, že se údaje vztahují k jiné vakcíně, než je ta, která se v Brazílii pokouší o povolení k nouzovému použití. Agentura tvrdí, že výsledky publikované v The Lancet se týkají kapalných vakcín skladovaných při minus 18 stupních Celsia, zatímco brazilští výrobci Sputniku V dostali v pokynech k výrobě jiné teploty a podmínky skladování. União Química, místní výrobce Sputniku V, byl vyzván regulačními orgány k urychlení odpovědi na žádost o informace k vakcíně.“

V podstatě se naplňují obavy, které nevyzkoušená vakcína vzbuzuje. To však jejím stoupencům nijak nevadí. U nás se sám prezident Miloš Zeman za její zavedení horlivě zasazoval a dožadoval se kvůli údajným průtahům i odvolávání různých osob, například ministra zdravotnictví Jana Blatného a šéfky úřadu pro kontrolu léčiv. Jak je vidět, snaha zalíbit se Kremlu a být jeho věrným služebníkem je víc než zdraví vlastních občanů.