Ani dva roky od napadení Ukrajiny není Západ připraven na konfrontaci s Ruskem

Totální ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února 2022 rozbila Západu jeho dosavadní vidění světa. Došlo k události, kterou řada vlivných teorií a názorů považovala za nemožnou. Protože osoby v důležitých pozicích i uvnitř občanské společnosti se odmítají adaptovat na změnu a čekají „návrat k normálu“, neexistuje ani náznak široké shody ohledně definice situace.

Rusko prý nemohlo Ukrajinu napadnout, neboť nastal fukuyamovský „konec dějin“ a ideologie ztratily na významu. Tato a další varianty teorie konvergence, k jejímž průkopníkům patřil v minulém století bláhový Edvard Beneš, pragmatickou nápodobu dílčích prvků západních společností nepřáteli liberální demokracie zaměňují se zásadní změnou jejich politických systémů. Pravděpodobně nejnaivnější oficiálně formulovanou teorii konvergence představuje někdejší německá Ostpolitik. Ta si dokonce namlouvala, že klíčové změny v bývalém SSSR iniciované KGB byly výsledkem západoněmeckého posilování obchodní spolupráce s Moskvou.

Neprovokovat Rusko aneb Putin 1 a Putin 2

U zvláště zabedněných vyznavačů „konce dějin“ také pozorujeme trvání na údajné existenci „dvou Putinů“. Jeden je ten, jejž si sami vy­snili a dlouho o něm dostávali z Moskvy záměrně matoucí zprávy. Pragmatik toužící po západní prosperitě a blahobytu pro svou zemi, modernizátor, účastník mezinárodních konferencí. Člověk, s nímž „lze jednat“. Druhý Putin je velkoruský šovinista a imperialista, který je přesvědčený, že nemusí dodržovat mezinárodní závazky. Jde o vyznavače nadřazenosti „ruské civilizace“ nad Západem, jenž používá brutální vojenskou sílu a podřizuje tomu všechny ostatní aspekty života ruské společnosti.