Miloši Zemanovi a Jiřímu Ovčáčkovi Ukrajinci těžko odpustí, že byli po léta nástrojem ruské propagandy. Takto komentoval obrat názorů bývalého českého prezidenta a jeho mluvčího bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň oběma vyčetl, že od nich nikdy nezazněla žádná omluva.

„Dostávám otázky, co říkám politické otočce Zemana a Ovčáčka. Nemohu jim samozřejmě vzít právo změnit názor, ale nevěřím v upřímnost jejich současných postojů. Ukrajinci jim těžko odpustí, že po léta byli nástrojem ruské propagandy. A mimochodem nikdy od nich nezazněla žádná omluva,“ vzkázal na sociální síti bývalý velvyslanec Perebyjnis, který je nyní náměstkem ukrajinského ministra zahraničí.

Členství Ruska v EU a NATO

Že Miloš Zeman svým chování a výroky nahrával Rusku, dokazuje hned několik jeho výroků z minulosti. „Pro mě, a to nejsem žádný jestřáb, je jakási redline pokus o anexi východní části Ukrajiny. Tady bych se skutečně změnil z holubice na člověka, který by volal po velmi tvrdých sankcích, protože to už by byla řetězová reakce, která by zasáhla na území svrchovaného státu,“ prohlásil v dubnu roku 2014, tedy v časech anexe Krymu.

Dále čtěte

Ať Rusáci vypadnou a továryšč Putin se dostaví do Haagu. Senátorku Němcovou rozzuřily výhrůžky Moskvy

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) se ostře pustila do Ruska. Důvodem je jeho chování v Arktické radě, které od roku 2021 země…

„Tady bych se přimlouval nejenom pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost Severoatlantické aliance. Například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území,“ dodal tehdejší prezident Zeman. Ve stejném rozhovoru však označil anektovaný Krym za ztracený, s čímž by se podle jeho slov měly západní mocnosti a hlavně Evropská unie smířit. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček navíc později mírnil i Zemanova slova o vstupu vojsk NATO na Ukrajinu, pokud by východ země napadlo Rusko.

Zeman ještě jako český premiér blahopřál Vladimiru Putinovi ke zvolení prezidentem. „Jsem velmi rád, že možná poprvé v ruských dějinách došlo k nezpochybnitelným volbám. Všichni říkají, že zatím neznáme program nového ruského prezidenta. Je paradoxem, že se mu podařilo vyhrát volby bez konkrétního programu. Zdá se, že v některých případech je to výhoda,“ řekl v roce 2000 Zeman, který dokonce o rok později označil Rusko za spřátelenou zemi a navrhoval jeho členství v NATO. „Domnívám se, že Ruská federace má potenciál stát se tak zhruba za 20 let členem Evropské unie,“ zaznělo pak z úst Miloše Zemana v roce 2007.

Rusové nejsou blázni

Zeman se několikrát vyjadřoval také k Ukrajině. „Nedomnívám se, že by se Rusko pustilo do války tím, že by zaútočilo na některý z členských států NATO. Vladimir Putin není sebevrah a ví, jaké důsledky by to mělo. Jsem si jistý, že v takovém případě by nastala odpovídající vojenská, nikoli jen politická a ekonomická reakce,“ prohlásil v dubnu 2015 v rozhovoru pro agenturu AP.

„Myslím, že Rusko je uspokojeno anexí Krymu. Pochybuji o tom, že by bylo možné vpadnout na východní Ukrajinu už proto, že byla zničena občanskou válkou a Moskva by musela nakrmit desítky milionů hladových krků, a na to její hospodářská kapacita nestačí,“ dodal Zeman.

Dále čtěte

Začíná předprodej nové knihy Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy šéfredaktora Týdeníku FORUM Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, je tu…

Možný ruský útok na Ukrajinu zpochybňoval Zeman ještě pár dní před jeho začátkem. „Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali,“ řekl na začátku února minulého roku v rozhovoru na TV Prima.

„Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No a třetí je teď,“ byl si Zeman jistý ještě 17. února v rozhovoru pro MF DNES.

Jsou to čučkaři

Když v roce 2018 česká Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě mimo jiné upozornila, že Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím, tehdejší prezident Zeman je označil za čučkaře.

„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špióna,“ řekl Zeman v rozhovoru pro TV Barrandov.

Rusko podle zprávy uplatňuje klasickou hybridní strategii, přičemž cílem je oslabit NATO a EU přes členské státy těchto organizací. Totéž prý dělá Čína, která se také snaží narušit jednotnou politiku EU.

Dále čtěte

Pro Kreml teď není nic důležitější než boj. Když stát zaplatí, ruské obyvatelstvo obětuje i vlastní děti, říká rusista Glanc

ROZHOVOR / Pro ruský establishment skutečně teď nic není důležitější než boj těch, kdo jsou ochotni nebo donuceni umírat za dosažení stanovených…

Zeman však zprávu zlehčoval tvrzením, že si BIS chce zachovat svůj rozpočet, či ho dokonce zvýšit. „Jak to má dokázat? Musí přesvědčit veřejnost o své užitečnosti. Když budou plácat o tom, že se to tu hemží ruskými a čínskými špiony, a přitom za šest let nedokázala chytit byť jen jediného, tak je to plácání,“ vzkázal Zeman.

Pracujeme se dvěma vyšetřovacími verzemi

Své proruské postoje Zeman jasně ukázal i v případě kauzy Vrbětice. Očekávaný projev ke kauze možné účasti ruských agentů na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014 pronesl až týden po jejím vypuknutí. V televizním projevu prohlásil, že si přeje důkladné vyšetření kauzy Vrbětice a plně v tom důvěřuje policii a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Také řekl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby neexistují důkazy ani svědectví, že by agenti v areálu byli.

„Pracujeme se dvěma vyšetřovacími verzemi. Ta první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. A tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky,“ prohlásil Zeman. Podezření jsou podle něj ale vážná. Žádná suverénní země si podle něj nemůže dovolit, aby na jejím území dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát, při němž zahynuli dva občané a byla způsobená miliardová škoda.

Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) následně Zemanovi vysvětloval, že v případu existuje jednoznačně jen jedna vyšetřovací verze, a to s účastí ruských agentů GRU. Zeman však v rozporu s tvrzením vlády dál trval na tom, že existuje víc vyšetřovacích verzí. Většina opozice Zemanův projev kritizovala, podle ní prezident otevřel cestu ruské dezinformační kampani. Ruská média z projevu vyzdvihla slova o neexistenci důkazů. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová řekla, že Zeman svým projevem znejistěl spojence a nahrál ruské propagandě.

Vztah k Putinovi byl omyl

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru Zeman otočil. „I když mě někteří vydávají za ruského agenta, domnívám se, že máme solidarizovat s tím, kdo je napaden,“ prohlásil v rozhovoru pro Radiožurnál a podpořil vládní pomoc Ukrajině. „Ekonomické zájmy v tomto případě musí ustoupit zájmům bezpečnostním,“ vzkázal s tím, že je ohrožena bezpečnost České republiky. „Právě proto jsem první den ruské agrese podpořil naši pomoc Ukrajině,“ řekl tehdejší prezident Zeman.

V rozhovoru zároveň připustil, že jeho dřívějšího vztah k Vladimiru Putinovi byla chyba. „Omylů bylo více. Ale ano,“ reagoval Zeman na dotaz, zda vidí jako omyl právě svůj dřívější vztah k Putinovi. „Já jsem v něm viděl politika, kterému jde o zájem jeho země. Agrese byla proti zájmům Ruské federace. Pokud si to neuvědomoval, tím hůře pro něho,“ dodal Zeman.