Ve vedení NATO se v poslední době diskutuje o možnostech posílení východního křídla Aliance na hranicích s Ruskem. Cílem má být odstrašení Kremlu od potenciálního rozšíření agresivních akcí do dalších zemí mimo Ukrajinu. Zmiňuje se o tom s odvoláním na zdroje přímo z centra NATO list Politico.

Důležité bude v tomto ohledu setkání, k němuž dojde v létě v Litvě, kde se sejdou lídři všech třiceti členských států NATO a budou jednat. V okamžiku, kdy budou vojenské plány NATO prodiskutovány a dotvořeny, osloví Aliance všechny své členy, aby zvážili, jakým způsobem by mohli poskytnout vojáky, tanky, letadla či lodě pro konkrétní součásti plánu posílení obrany východní hranice.

Dále čtěte

Útok na Kapitol. Týdeník FORUM píše o řádění lůzy, za nímž stojí aktivista Rajchl

Nový Týdeník FORUM se zevrubně věnuje demonstraci, která se konala v sobotu na Václavském náměstí, kdy se skupina proruských…

V případě, že dojde ke shodě a k souhlasu s rozmístěním 300 000 vojáků na hranicích, bude nutno sestavit „jízdní řád“, podle kterého se bude toto rozhodnutí postupně plnit. V první vlně by bylo na hranicích dislokováno 100 000 vojáků, kteří by byli vycvičeni tak, aby se mohli do bojů zapojit nejpozději do deseti dnů. Zde se počítá hlavně s příslušníky armád Polska, Norska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

Ve druhé vlně, která by měla být schopna plného operačního nasazení v době od 10 do 30 dnů, už se budou účastnit i další země, jako jsou například Německo, Česká republika, Slovensko a další.

Podle zdrojů, s nimiž list Politico hovořil, však tato strategie vyžaduje dobrou koordinaci ze strany všech členů NATO. V současné době se ale některé státy obávají, že v důsledku války na Ukrajině a dodávek bojujícím obráncům nemají dostatečné zásoby munice. A její doplnění bude kromě finančních nároků obtížné i z hlediska časového.

Dále čtěte

Naše podpora krvácející Ukrajiny je nedostatečná. Zopakuje Západ omyl z ruské občanské války?

Zatímco se už nějaký čas píše a mluví o chystané jarní ukrajinské protiofenzivě s cílem osvobodit okupovaná území, objevují…

„Je zapotřebí větší rychlosti, ať už jde o materiál, personál nebo infrastrukturu,“ řekl letos v únoru v rozhovoru pro deník Bild am Sonntag německý plukovník André Wüstner, šéf nezávislého sdružení ozbrojených sil.

O snižování zásob munice psal již loni v listopadu The New York Times, který ve svém textu připomněl, že v důsledku bojů proti ruským agresorům již dvě třetiny členských států výrazně vyčerpaly své vojenské zdroje. A nedlouho poté, v prosinci 2022, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zmínil, že konflikt na Ukrajině může přerůst ve válku mezi Moskvou a NATO, i když Aliance dělá vše pro to, aby podobnému vyústění zabránila.