Francouzský tank Leclerc FOTO: Rama, wikimedia,CC BY-SA 2.0
FOTO: Rama, wikimedia,CC BY-SA 2.0
Poté, co se mezinárodní společenství rozhoupalo a rozhodlo o dodávkách moderních tanků Leopard, Challenger a Abrams, začala Francie zvažovat, že by bojující Ukrajině poskytla své hlavní bojové tanky Leclerc.
Tank AMX-56 Leclerc, který nese jméno po slavném francouzském generálovi z doby druhé světové války, byl vyvinut na konci 80. let státním podnikem Giat Industries, dnes fungujícím pod jménem Nexter.
Od počátku sériové výroby vyjelo z bran zbrojovky v Rouenu takřka 900 kusů tanku Leclerc. Přibližně polovina jich slouží ve francouzské armádě jako hlavní bojový tank, druhá polovina pak byla určena na vývoz do Spojených arabských emirátů.
Leclerc je považován za jeden z nejdražších tanků na světě. Je to způsobeno tím, že je doslova prošpikován elektronikou. Cena elektronického vybavení tvoří přibližně polovinu ceny celého tanku, která se pohybuje okolo deseti milionů dolarů.
Kromě elektroniky si však zaslouží oprávněnou pozornost pancéřová technologie Leclerc. Přední a boční části korby a věže tanku jsou totiž vyrobeny z vícevrstvého pancíře s použitím keramických a wolframových plechů. Přední pancíř je navíc pokryt dalšími vrstvami modulární ochrany. Tento typ pancéřování má dvě hlavní výhody. Za prvé lze v případě poškození jednoho nebo více modulů snadno vyměnit poškozené části, a to i v terénu. Za druhé lze pancéřovou ochranu tanku neustále zlepšovat instalací účinnějších typů pancíře. Zvláštní pozornost věnovali francouzští konstruktéři posílení ochrany svrchního pancíře věže, především proti moderním protitankovým zbraním, které útočí shora. Boky tanku jsou pak pokryty speciálními antikumulativními pancéřovými clonami.
AMX-56 Leclerc disponuje i systémem proti zbraním hromadného ničení. V případě použití jaderné, chemické nebo bakteriologické zbraně vznikne v bojovém prostoru přetlak, aby se zabránilo vniknutí radioaktivního prachu či chemikálií dovnitř.
Pro případ zásahu konvenční zbraní je tank vybaven automatickým rychle působícím hasicím systémem, a to jak v bojovém prostoru posádky, tak v prostoru motorovém.
Aby se mohl v boji maskovat, je stroj vybaven systémem, který dokáže nastavit kouřovou clonu. Externí granátomety jsou navíc vybaveny infračervenými lapači, které jsou odpáleny, když na tank míří samonaváděcí střely. Tato obrana funguje stejně jako u letadel – vysoká teplota odpáleného „lapače“ přeruší tepelnou stopu od motorů, a nepřátelské rakety tak většinou útočí na falešný cíl. Leclerc je také vybaven varovným systémem laserového zaměření, posádka tak má čas na včasné manévrování. Kvůli tomu byl Leclerc zkonstruován tak, aby se vyznačoval vysokou manévrovatelností v jakémkoliv terénu.
Hlavní výzbrojí tanku je 120 mm kanon GIAT CN120-26/52 doplněný o spřažený kulomet ráže 12,7 mm a další kulomet ráže 7,62 mm. Kanon je vybaven podkaliberní či kumulativní municí. Nabíjení je prováděno automaticky, a proto je posádka pouze tříčlenná. Automatický nabíječ poskytuje praktickou rychlost střelby 12 ran za minutu při střelbě z klidu i za pohybu. Pro případ potřeby lze kanon nabíjet i ručně.
Stroj je poháněn osmiválcovým přeplňovaným vznětovým motorem o výkonu 1500 koňských sil. Motor je vyroben v jednom celku s automatickou převodovkou EZM 500, kterou lze v případě potřeby vyměnit za pouhých 30 minut i v terénu. Pět rychlostí vpřed a dvě vzad umožňují Leclercu zrychlit na rychlost 32 km/h za 5,5 sekundy. Maximální rychlost na silnici je 71 km/hod.
Tanky Leclerc doposud nebyly bojově nasazeny. Účastnily se jen mise KFOR v Kosovu a slouží také v Libanonu v rámci mise UNIFIL.
