Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder podal žalobu na Spolkový sněm, chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. V pátek o tom agenturu DPA informoval Schröderův právní zástupce. Schröderovi jako někdejšímu šéfovi vlády náleží zvláštní práva, část z nich mu ale parlament v květnu kvůli kontroverzním vazbám na Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina odebral.

V květnu rozpočtový výbor Spolkového sněmu rozhodl, že Schröder již nebude mít nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Výbor tehdy jednal o dvou hlavních návrzích, jak bývalého sociálnědemokratického kancléře potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU mu chtěla sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Dále čtěte

Sedm lží Václava Klause: Exprezident šíří v Babišových novinách ruskou propagandu

Bývalý prezident Václav Klaus napsal do Babišovy MF DNES zásadní text, kterým obhajuje Vladimira Putina. Obviňuje Západ a konkrétně…

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407 000 eur, tedy přes deset milionů korun. Kancelář ale byla letos po řadu týdnů prázdná, neboť zaměstnanci krátce po ruské invazi na Ukrajinu podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Potrestat chtěla Schrödera také sociální demokracie, kde bývalý kancléř čelil hrozbě vyloučení ze strany. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ale v pondělí oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil, takže smí v sociální demokracii zůstat.

Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, po ruské invazi na Ukrajinu čelí tvrdé kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se zprvu odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků. Schröder mimo jiné působil ve společnosti Nord Stream 2, která je nyní v úpadku, v koncernu Rosněfť, který opustil, a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu. Stále je uváděn v dozorčí radě společnosti Nord Stream.

K válce na Ukrajině řekl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Rovněž se vymezil proti sankcím vůči Rusku. V minulosti Schröder o Putinovi hovořil jako o čistokrevném demokratovi.

Moskvu navštívil Schröder naposledy na konci července a setkal se i s Putinem. Po jednání uvedl, že Rusko si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině a že invaze byla chybou ruské vlády, zároveň ale zdůraznil, že se přátelství s Putinem zříci nehodlá.