Moderátoři Zbyněk Merunka a Stanislava Wanatowiczová ve studiu TV Nova během přípravy historicky prvních Televizních novin komerční televize NOVA. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Televize Nova, první celoplošná soukromá televize nejen u nás, ale také v celém tehdejším postkomunistickém bloku, slaví třicáté narozeniny. Vysílat začala 4. února 1994 z historické budovy Měšťanské Besedy v centru Prahy. Na televizních obrazovkách po celém Česku se však tehdy objevil výrazně jiný program, než sliboval projekt, který o rok dříve schválila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Namísto vážné hudby, dokumentů a filmů pro náročného diváka se tak ve vysílání objevily hollywoodské trháky, americké seriály a zábavné pořady. Mnoho z nich se stalo téměř legendárními a sledovanost nové stanice ihned po svém startu naprosto převálcovala veřejnoprávní Českou televizi.
Málokdo asi tuší, že jméno televize mají na svědomí diváci. Z množství nápadů, které od lidí do tehdy ještě bezejmenné stanice dorazily, byla vybrána právě Nova. Autorka vítězného návrhu Magda Gerulová z Bratislavy získala 1000 dolarů.
Televizní grafika Novy byla původně objednána u slavného výtvarníka Adolfa Borna. Ještě před zahájením vysílání se však do vytváření grafického image stanice zapojila firma českého emigranta Franze Vrany z Německa, která Bornovy návrhy zavrhla.
Nova hned na začátku dostala do vínku obrovskou výhodu. Společně s licencí, kterou jí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila v lednu 1993, totiž získala největší pokrytí. Vysílání začalo 4. února 1994 na bývalých frekvencích programu ČT2, který si mohlo naladit 98 procent obyvatel.
Úderem páté hodiny ranní se na obrazovce objevila smyčka, ve které stanici popřáli úspěch například Ivana Trumpová, Jaromír Jágr nebo Larry King. „Ahoj z Ameriky, zdravím všechny v České republice. Hodně štěstí a všechno nejlepší pro TV Nova,“ vzkázal na kameru slavný americký moderátor.
Stanice oficiálně odstartovala slavnostním přímým přenosem z Národního muzea, který moderovali Hana Heřmánková a Roman Šmucler. Do živého vysílání se tehdy připojil také prezident Václav Havel nebo premiér Václav Klaus. V čase 19:30 se objevily historicky první „novácké“ Televizní noviny, kterými provázeli Zbyněk Merunka a Stanislava Wanatowiczová. Následoval český film Obecná škola, americký snímek Krotitelé duchů, vysílání prvního dne pak uzavřel erotický magazín Penthouse.
Televize pod vedením Vladimíra Železného, který se i díky pořadu Volejte řediteli stal jednou z nejviditelnějších tváří stanice, rychle odbourala rozšířený mýtus o velké kulturnosti českého televizního diváka. Místo slibovaného intelektuálně zaměřeného programu totiž vsadila na atraktivní zámořské pořady. „Nova není televize pro intelektuální elitu. Nova je hrací automat. Nova je pouť. Něco podobného, čím kdysi bývala veřejná exekuce (poprava, pozn. red.),“ připomněl slova tehdejšího šéfa Novy server Digizone.cz.
Už pár měsíců po svém startu se stala Nova nejsledovanější televizní stanicí nejen v České republice, ale v celé Evropě. V začátcích novou televizi běžně sledovaly dva až tři miliony lidí.
Když v červnu 1997 začalo v Česku elektronické měření televizní sledovanosti, byla k dispozici přesná data, na co se lidé dívají. Kdo by nepamatoval legendární koláče sledovanosti, kterými se Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli tak rád chlubil. Proč by také ne, Nova tehdy podle výsledků měření naprosto ovládla trh. Její průměrný podíl na sledovanosti byl 53 procent, Česká televize byla na druhém místě s 35 procenty, na Primu se dívalo pouze 9 procent diváků.
Nejúspěšnější v historii měření sledovanosti u nás byl pořad Miss desetiletí, který si v říjnu 1997 na Nově pustilo 5,2 milionu diváků. To bylo z dnešního pohledu neuvěřitelných 81 procent těch, kteří daný čas trávili u televizní obrazovky.
Vysílání Novy doprovázel v počátcích sympatický pes Novák s motýlkem a v kalhotách s kšandami. Jméno maskota bylo šťastným spojením dobře zvoleného názvu Nova s častým výskytem českého příjmení Novák. Mezi diváky se stal prakticky ihned hitem, každý chtěl mít doma jeho plyšovou verzi.
Málokdo už ale ví, že první pes Novák, jak ho nakreslil již zmíněný Adolf Born, měl v puse cigaretu. Američtí majitelé stanice tehdy nevěřili svým očím, ve Spojených státech se totiž už v té době proti kouření brojilo. Cigareta tak byla první, co muselo pryč.
Připomeňte si také dramatické události kolem televize Nova v novém čísle měsíčníku FORUM 24+. Vychází už tento čtvrtek. Dozvíte se, jak Vladimír Železný začal vysílat z Barrandova bez amerického investora, co způsobil jeho rozkol s Ronaldem Lauderem, nebo třeba to, kolik za spory kolem televize zaplatili čeští daňoví poplatníci.
