Poslanec Jan Jakob (TOP 09) FOTO: ČTK/Deml Ondřej
FOTO: ČTK/Deml Ondřej
Je evidentní, že opozice nechce, abychom zákon projednali, tedy abychom posílili nezávislost médií veřejné služby. Jsem přesvědčen, že kdyby k tomu třetímu čtení došlo za půl roku, za rok, tak opozice bude tvrdit, že z nějakého důvodu je to opět špatně, říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob k jednání o novele, která má změnit pravidla výběru radních České televize a Českého rozhlasu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví také o změnách v jednacím řádu sněmovny, které by zamezily zneužívání obstrukcí, nebo o opatřeních ke konsolidaci veřejných rozpočtů.
Sněmovna začala projednávat novelu o mediálních radních ve středu, kvůli opozici se ale k hlasování nedostala. Co opozici na návrhu vadí?
To je potřeba se zeptat asi opozice, nicméně je evidentní, že opozice nechce, abychom ten zákon projednali, tedy abychom posílili nezávislost médií veřejné služby. To je evidentně jejich cíl. To, že jsme zvolili proces přijímání formou mimořádné schůze, se bohužel ukázalo jako nesprávné. Z jednacího řádu lze projednávat zákony v třetím čtení pouze ve středy a pátky mezi 9. a 14. hodinou a tím jsme omezeni.
Kdy se tedy k hlasování dostanete?
Příští týden bude mimořádná schůze ke snížení valorizací penzí a lze předpokládat, že potrvá v průběhu celého týdne. Ta mimořádná schůze byla přerušena do středy 8. března, takže opět od 9 do 14 se té novele budeme věnovat. Já pevně věřím, že už dospějeme k závěrečnému hlasování.
Novela má podle vašich slov vést k větší nezávislosti veřejnoprávních médií na politické situaci v zemi. Čím konkrétně toho dosáhnete?
Novela je v podstatě vyvrcholením dlouhodobých diskuzí jak politických, tak zejména odborných. Ty diskuze se opravdu vedou už léta, dokonce desetiletí a je z nich zcela evidentní, že je to cesta k posílení nezávislosti médií veřejné služby. Respektive složení mediálních rad, zejména díky dvěma prvkům. Tím prvním je, že by třetinu mediálních rad volil senát, a tudíž by jejich složení mělo být pestřejší a ne tolik závislé na aktuálním složení poslanecké sněmovny. Tím druhým bodem, který posiluje nezávislost mediálních rad, je zrušení odstavce číslo 3 v paragrafu 6 současného znění zákona – tento odstavec umožňuje, aby poslanecká sněmovna poté, kdy nejsou schváleny dvě výroční zprávy toho konkrétního média, mohla radu odvolat jako celek. To po přijetí novely už nebude možné, tedy nemůže potom dojít k tomu, že třeba po volbách, když bude složení sněmovny jiné, tak že by následně odvolala celou radu a navolila si podle svého. Takže tyto prvky jednoznačně posilují nezávislost médií veřejné služby.
Nemá opozice pravdu, když namítá, že to načasování před volbou ředitele ČT je špatně?
Návrh zákona jako sněmovní tisk byl doručen poslancům 30. června 2022, to znamená, že ten proces probíhá už tři čtvrtě roku. Kdyby k tomu opozice přistoupila konstruktivněji, tak jsme ho mohli mít už dávno schválený. Takže ta doba je poměrně dlouhá a zároveň jsem přesvědčen, že kdyby k tomu třetímu čtení došlo za půl roku, za rok, tak opozice bude tvrdit, že z nějakého důvodu je to opět špatně. Třeba že se blíží senátní volby, kdy senát by měl volit tu třetinu rady. Já myslím, že to jsou zástupné argumenty. Ten tisk tady opravdu leží tři čtvrtě roku a mám obavu, že ten správný čas by podle opozice nenastal nikdy.
Nedávno se začalo hovořit o tom, že by se změnil jednací řád, aby se zamezilo zneužívání obstrukcí. Jaká konkrétní opatření by se zavedla?
My v tuto chvíli jednáme o možných úpravách jednacího řádu, zejména se jedná o úpravu začátků schůzí. Jak začátku samotné schůze, tak i začátku každého jednacího dne, kdy můžou poslanci podávat návrhy na úpravu programu. Aby se nám nestávalo jako doposud, že v úterý zpravidla jednáme tři čtyři hodiny jenom výhradně o tom programu schůze a pak každý další jednací den hodinu nebo dvě o tom, jaké návrhy by se měly doplnit do programu. Zástupci opozice mnohdy navrhují i poměrně obskurní body, které by se měly ten den projednávat. To je jedna rovina, další rovina může být nějaké rozumné omezení takzvaných přednostních práv, která jsou v zásadě časově neomezena. Můj názor je takový, že každý člověk – pokud má co říct – tak v rozmezí půl hodiny až hodiny by měl být schopen vyjádřit svůj názor.
Dále by to mohly být návrhy, které upravují jednání v průběhu týdne, ať už je to třeba vyhrazený čas na třetí čtení, který je právě omezen na středy a pátky mezi 9. a 14. hodinou. A v neposlední řadě je to i úprava interpelací, pro které jsou dneska vyhrazeny de facto čtvrtky. Interpelace by mohly být každý jednací den, respektive ve středu, čtvrtek, pátek vždy v ranních hodinách. Dala by se takto i lépe organizovat práce jak ministrů, tak samotných poslanců, kteří interpelují.
Příští týden se očekává dlouhé jednání návrhu mimořádné červnové valorizace důchodů ve stavu legislativní nouze. Jak se k tomuto kroku stavíte?
Abychom nejenom v tomto roce, ale i ve všech příštích letech byli schopni důchodový systém jako stát financovat, tak je ta úprava naprosto nezbytná. Kdyby k úpravě nedošlo, tak inflace v tuto chvíli nabrala takové tempo, že bychom potřebovali desítky miliard navíc. A to by se v dalších letech ještě sčítalo dál. Takže aby se nám ten systém nezhroutil, tak je to nezbytně nutné. Je potřeba – a to říkám s hlubokou úctou ke všem seniorům – si uvědomit, že jim doposud byla ta inflace kompenzována v plné výši, na rozdíl od zaměstnanců, živnostníků a podobně. Také za poslední rok a čtvrt byly důchody navýšeny přibližně o 5 tisíc korun. Když to srovnáme s celým obdobím dvou předchozích vlád, tak za těch osm let ta částka přesahovala dohromady pouze 3 tisíce. Takže aby byl systém udržitelný, tak je to bohužel naprosto nezbytné, abychom valorizační mechanismus upravili.
SPD řekla, že pokud ten zákon projde, podá stížnost k Ústavnímu soudu. Nemůže to tam tedy narazit?
Já nejsem právník, neodvažuji se říkat nějaký odhad na to, jakým způsobem by to mohlo u Ústavního soudu dopadnout. Na druhou stranu ten návrh připravovali právníci na ministerstvu práce a sociálních věcí, takže já předpokládám, že ten postup a zdůvodnění mají natolik precizní, že by to mělo před Ústavním soudem obstát.
Jste členem sněmovního rozpočtového výboru. Jak se díváte na plán státního rozpočtu pro rok 2023 se schodkem 295 miliard?
Intenzivně už několik měsíců jednáme o návrzích na úsporná opatření, aby se schodek – a to zejména v té části strukturálního deficitu – v příštích letech snižoval. NERV nám dal myslím 28 doporučení, ta jsme začali velmi intenzivně v několika pracovních skupinách diskutovat. V tuto chvíli se bavíme tuším dokonce o 64 opatřeních, na zhruba půlce už máme koaliční shodu. Takže já pevně věřím, že v příštích týdnech dospějeme ke konkrétnějším závěrům, aby se mohla chystat patřičná legislativní úprava, která by zahrnovala celý balík opatření, která povedou ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Já za sebe jsem přesvědčen, že v tuto chvíli je zřejmé, že ta opatření se budou muset dotknout jak výdajové stránky rozpočtu, tak i té příjmové.
Je mezi těmi opatřeními i zrušení výchovného?
To bylo jedním z těch doporučení NERV, tam jsme se rozhodli, že ho určitě rušit nebudeme, protože je to poměrně čerstvé opatření. Ten zákon byl přijat tuším v polovině roku 2021, schvalovalo ho ještě předchozí složení sněmovny, tak nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku. Nicméně je potřeba, abychom se o tom bavili z hlediska případných nastavení parametrů, aby třeba výchovné podléhalo nějakému příjmovému testování. Tu diskuzi nad konkrétními případnými parametry úpravy povedeme. V závislosti i na všech dalších opatřeních se pak rozhodneme, jestli k nějaké úpravě dojde, či nikoliv.
Dosáhli jste rozhodnutí, zda zvyšovat daně z nemovitostí, či nikoliv?
Tu diskuzi stále vedeme, já osobně jako dříve dlouholetý starosta vím, jakým způsobem daň z nemovitostí funguje ve smyslu toho, jakým způsobem si můžou obce a města upravovat koeficienty ve smyslu toho výnosu, který je doposud výhradně výnosem právě pro obce a města. Jsem přesvědčen, že musí být zachován, nicméně si myslím, že by k tomu měla být přidána další složka daně z nemovitosti, která by byla naopak výlučným výnosem státního rozpočtu. Už jenom proto, že tu daň vybírají finanční úřady, takže ten výběr platí stát ze státního rozpočtu. Minimálně tento náklad by měl být pokryt tímto výnosem, považuji to za spravedlivé vůči státu.
