
FOTO: Foto ČTK

Komunistického činovníka a exponenta sovětsko-ruského imperialismu Klementa Gottwalda nemusíme široce představovat, jeho zločiny jsou dostatečně známé. Do KSČ vstoupil hned po jejím založení v roce 1921, už v letech 1926–1929 pracoval v pražském sekretariátu a od roku 1928 byl členem výkonného výboru Kominterny, která byla nástrojem propagandy a imperiální politiky SSSR. V roce 1929 se ujal vedení KSČ a zároveň byl zvolen poslancem Národního shromáždění, v němž útočil proti Československu a demokracii. V kritickém roce 1938 sice podle sovětských instrukcí podporoval obranu republiky, avšak po Mnichovu odešel do exilu v Moskvě, kde až do roku 1941, v duchu trvajícího německo-sovětského spojenectví, stál mimo zahraniční československý odboj. Po útoku nacionálně-socialistického Německa na Sovětský svaz se jeho skupina proměnila v nástroj sovětské imperiální ingerence ve střední Evropě.
V roce 1945 se stal místopředsedou vlády a po volbách roku 1946 jejím předsedou. Gottwaldova KSČ byla vůdčí stranou Národní fronty, reprezentující invalidní demokracii třetí republiky, jejímž prostřednictvím a s podporou značné části veřejnosti i prezidenta Beneše a ostatních politických stran prováděla sovětizaci československé společnosti. V únoru 1948 převzala KSČ moc ve státě a v témže roce se Gottwald stal „prvním dělnickým prezidentem“ čili místodržícím v československé gubernii sovětsko-ruského impéria řízeného brutálním tyranem Stalinem.
V roce 1947 čili před pětasedmdesáti lety se v západní Evropě hodně hovořilo o evropské integraci, takže se mnozí novináři dotazovali premiéra Gottwalda, jaký je jeho postoj. Když se jej v červnu 1947 ptal dopisovatel řeckého komunistického listu Rizospastis na projekt evropské federace, Gottwald odpověděl: „Československo nepociťuje potřebu nějaké takové federace.“ A na podobnou otázku a vznik tzv. bloků v Evropě reagoval v září 1947 pro indický čtvrtletník India and World Affairs neméně lakonicky: „Jakékoli pokusy o politické, hospodářské nebo kulturní dělení Evropy na východní a západní jsou snahou reakční, neboť brzdí úsilí o spolupráci a dorozumění mezi národy, brzdí znovuvýstavbu Evropy, brzdí budování míru.“
V prosinci 1947 následoval rozhovor pro americkou agenturu…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele Týdeníku FORUM
Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.