Výstřel rakety systému ATACMS (ilustrační snímek). FOTO: NATO, se souhlasem
FOTO: NATO, se souhlasem
Spojenci v NATO by měli zrušit omezení, která zakazují Ukrajině používat zbraně dodané Západem proti vojenským cílům v Rusku, uvedlo Parlamentní shromáždění NATO v prohlášení přijatém 27. května. Zprávu přinesl web Kyivindependent.com.
Parlamentní shromáždění NATO (NATO Parliamentary Assembly – NATO PA) je meziparlamentní organizace, která sdružuje vybrané zákonodárce členských států NATO. NATO PA je na alianci nezávislé. Má konzultativní charakter a jejím cílem je posilovat spolupráci a porozumění mezi státy aliance. NATO PA bylo založeno 18. července 1955 pod názvem Severoatlantické shromáždění NATO.
„Některé ze zemí, které Ukrajině dodávají nejvíce vojenské pomoci, konkrétně USA a Německo, jsou proti tomu, aby Ukrajina použila jejich zbraně k úderu na ruské území, protože se obávají, že by to vedlo k eskalaci války. Jiní partneři, například Velká Británie, uvedli, že Ukrajina má právo použít zbraně dodané Západem k úderům na cíle uvnitř ruského území,“ zmiňuje list debatu mezi západními spojenci.
Členské státy NATO by měly „podpořit Ukrajinu v jejím mezinárodním právu na obranu tím, že zruší některá omezení pro použití zbraní poskytnutých spojenci NATO k úderům na legitimní cíle v Rusku“, uvádí se v prohlášení. „Ukrajině musí být poskytnuto vše, co potřebuje, a to co nejrychleji a na tak dlouho, jak to bude nutné k jejímu vítězství.“
Prohlášení bylo schváleno většinou 281 zákonodárců Parlamentního shromáždění NATO a získalo podporu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že „právo na sebeobranu zahrnuje zasahování legitimních cílů mimo Ukrajinu“.
„Ukrajina se může bránit pouze tehdy, pokud může zaútočit na ruské zásobovací linie a ruské operační základny,“ uvedl předseda Parlamentního shromáždění NATO Michal Szczerba.
Ukrajina argumentuje, že kvůli omezením země nemůže zaútočit na ruské síly, které se shromažďují před překročením hranice do Charkovské oblasti v rámci obnovené ruské ofenzivy, která začala 10. května.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis 20. května omezení kritizoval a tvrdil, že rozhodnutí „ovládl strach z Ruska“ a že Ukrajině „musí být umožněno používat poskytnutou techniku, aby mohla dosáhnout strategických cílů“. Německý kancléř Olaf Scholz ale 26. května prohlásil, že Německo dalo Ukrajině jasná pravidla zakazující používání německých zbraní na ruském území a že nevidí důvod, proč by se to mělo měnit.
