Petr Fiala byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován předsedou vlády. První rozhovor v nové funkci poskytl deníku FORUM 24. Řekl v něm, že by demokratické strany, jež spolu nyní ustavují vládu, měly mít společného kandidáta na prezidenta. Fialův pohled na situaci České republiky připomíná slavný projev Václava Havla Naše země nevzkvétá. Také potvrdil, že nastupující vládní koalice narovná systematické porušování pravidel, které zavedl Andrej Babiš.
Byl jste jmenován předsedou vlády České republiky. Jaké budou nyní vaše první kroky?
Nyní je důležité, abychom měli co nejrychleji jmenovánu celou vládu, protože pak teprve může práce začít. Je to důležité ne proto, že by měli být moji kolegové ve funkcích pro funkce, ale pro Českou republiku. Procházíme strašně těžkým obdobím. Prodlužování stavu, kdy Babišova vláda trochu vládne a trochu je v opozici a od nás se očekává, že už to začneme řešit, ale my nemůžeme, není dobré pro nikoho. Nemusím připomínat covid a pokračování zmatené politiky současného kabinetu. A jsou tu další věci, které vláda neřeší, od inflace po ceny energií, příprava předsednictví v Evropské unii. My jsme od 16. listopadu připraveni vládu převzít.
Budete trvat na tom, že prezident má všechny ministry jmenovat tak, jak jste navrhl? Co budete dělat, když to neudělá?
Ano, budu na tom trvat. Jsem přesvědčen o tom, že seznam ministrů, které jsem panu prezidentovi navrhl, není jenom výsledek dohody pěti koaličních stran, což je samo o sobě důležité, ale že to jsou i dobří kandidáti, kteří mohou rezorty zastávat. Na seznamu nemám v úmyslu nic měnit. Věřím, že při dalším jednání pana prezidenta s jednotlivými kandidáty a i se mnou se podaří Miloše Zemana přesvědčit.
Jak se díváte na zpochybňování vašeho mandátu tím, že ve volbách fakticky propadl milion hlasů?
V každých volbách propadnou nějaké hlasy. Náš mandát, a my si to i spolu s koaličními kolegy dobře uvědomujeme, je silný v tom, že máme většinu 108 hlasů v poslanecké sněmovně. Je silný v tom, že naše koalice SPOLU vyhrála volby.
Očekávání voličů jsou obrovská. Nadšení a emoce, které vidím každý den na ulici, když potkávám lidi, jsou velké. Je to pro nás veliký závazek. Tento závazek není jen v tom, abychom ve vládě dělali politiku pro naše voliče, ale také v tom, aby to byla i politika, která bude spojovat českou společnost. My musíme myslet i na lidi, jejichž hlasy propadly.
Jak bude v České republice zlomena moc Agrofertu? Celý systém cizopasnictví na státu, který tu zavedl Andrej Babiš?
To je jeden z úkolů příští vlády. Musíme projít něčím, co někteří komentátoři nazývají deagrofertizace státu. Chtěl bych zdůraznit, že nejde o to se někomu mstít a využít moci pro to, abychom někoho ponížili nebo odřízli od něčeho, na co má nárok. Naopak jde o to, aby se stát choval spravedlivě, nikomu nenadržoval a dbal na dodržování pravidel, která musí platit pro všechny. Když toto dokážeme, bude to dobré pro celou společnost. Jsme připraveni to udělat.
Podaří se odklonit veřejné peníze od Agrofertu? Například zastropováním dotací? Kandidát na ministra zemědělství právě tento krok v rozhovoru pro Seznam Zprávy zpochybnil.
Zastropování dotací máme v programu. Je to padni komu padni. Jde o debatu v rámci celé Evropské unie. Zastropování je důležité pro to, abychom v zemědělství podporovali kvalitu. To znamená hlavně menší a střední zemědělce a ty, kteří hospodaří odpovědně vůči krajině, ekologicky, rozumně. Zastropování k tomu patří a my jsme připraveni to, co máme v koaliční smlouvě, dodržet.
Bude zpřísněn zákon o konfliktu zájmů tak, aby nebyl bezzubý, abychom mohli příštímu Babišovi zabránit v privatizaci státu?
Musíme hledat nástroje, jak to udělat. Byly tu pokusy, jak legislativně tuto věc upravit. Nedopadly úplně dobře. Vůle byla ale docela velká. Ano, musíme hledat i legislativní nástroje. Podle mě je mnohem důležitější vyžadovat, aby se jak politici, tak státní orgány chovali v souladu se zákony a rozhodovali spravedlivě.
Zákony tady ale byly, ovšem někteří silní hráči je vůbec nerespektovali.
Proto tady musí být i ve vedení státu i na úřadech lidé, pro které je systém, právní stát a spravedlivé jednání základním hlediskem. Vždycky se najde někdo, kdo porušuje pravidla. Ale ten za to musí být potrestán. Žádný zázračný recept neexistuje, ale toto je ta cesta. Navzdory názorům mnohých komentátorů si lidé uvědomili, o co ve volbách jde, a jasně řekli: „A dost, my chceme normální politiku. Normální politiku, která řeší věci pro lidi, a ne pro jednu firmu.“
Přesto se může stát, že Andrej Babiš bude zvolen prezidentem. Jak by se v takovém případě vaší vládě vládlo?
Máme tu prezidenta Miloše Zemana, což není lehké pro žádnou vládu. Ani pro tu naši. Ale stejně jako jsme postupovali před těmito volbami, kdy jsme pořád poslouchali, jak to dopadne, a říkali jsme, že to bude jinak, že uděláme všechno pro to, aby se moc Andreje Babiše, extremistů a populistů zlomila – a ona se zlomila, tak před prezidentskými volbami musíme udělat totéž. Musíme se dohodnout na rozumném společném kandidátovi. Chceme člověka, který bude respektovat ústavu, bude důstojnou hlavou státu a bude reprezentovat občany České republiky. Myslím, že to není nemožný úkol, jen je potřeba se domluvit.
Vidíte takového možného kandidáta?
Hledáme ho, nepodceňujeme to. Bude to velký úkol. Chci všechny ujistit, že si to uvědomujeme. Já si uvědomuji i rizika. Jedno riziko je to, že budeme mít osm výborných demokratických kandidátů v liberálním středu, všichni budou mít nějakou podporu, ale do druhého kola se dostanou úplně jiní lidé. A pak se všichni budeme divit, co se to stalo. Úkolem koalice SPOLU i Pirátů a Starostů je pokusit se domluvit na podpoře kandidáta, který zkoncentruje více hlasů, abychom toto nebezpečí eliminovali.
Pojďme k ekonomice. Nová vláda převezme stát v problematickém stavu. Bude možné plnit volební sliby?
Začnu neradostným konstatováním. Stát a ekonomika jsou v horší situaci, než jsme si donedávna všichni mysleli. Přestože jsme věděli, že kroky vlády nejsou dobré. Je to celé mnohem horší. Příští rok bude nesmírně těžký. Součástí politiky, kterou chci dělat, je říkat lidem pravdu. A tak k tomu chci využít této příležitosti.
Příští rok bude těžký. Ať si všichni vzpomenou, že v předvolební debatě jsem říkal, že inflace překročí čtyři procenta, a Andrej Babiš na mě křičel, že v žádném případě to nebudou ani tři procenta. A teď čtu prognózu České národní banky, že v lednu to bude sedm procent. To je opravdu vážné. Samozřejmě jsme připraveni věci zvládat, ale žádné zázraky se nedějí. Není to tak, že přijde vláda Petra Fialy, která do dvou měsíců všechno vyřeší. To není možné.
To, co říkáte, připomíná první projev Václava Havla, kdy řekl lidem, že naše země nevzkvétá.
Nevzkvétá. My přece víme a říkají nám to experti, že minimálně z padesáti procent má na inflaci vliv politika vlády. Bezuzdné utrácení, deficit a další věci. Proto se zdražuje.
Inflační vlivy jsou samozřejmě i mezinárodní. Příští rok bude prostě těžký a my budeme dělat všechno pro to, abychom ho zvládli.
Experti upozorňují na to, že inflační spirálu může každá vláda snadno roztočit, ale jen těžko ji může zkrotit. Ani vaše vláda k tomu nebude mít mnoho nástrojů.
Jistě mnoho ne, ale nějaké ano. Může nezadlužovat budoucí generace a neroztáčet tu spirálu tím, že bude připravovat odpovědnější rozpočty. Může uklidňovat, to je taky důležité. Například tím, že nebude zpochybňovat kroky ČNB, která je nezávislá a má být nezávislá a má povinnost tuto věc řešit. Vláda jí do toho nemá mluvit. Základní zodpovědností vlády je rozpočet. Není možné, abychom měli rozpočty, které podle mínění prakticky všech ekonomů, kteří se tím zabývají, a také orgánů, jako je Nejvyšší kontrolní úřad nebo ČNB, pomáhají inflaci zvyšovat.
Probíhá dramatická vlna epidemie covidu. Andrej Babiš ve sněmovně právě ostře kritizoval nastupující vládní koalici, že nechce povinné očkování. Po tomto kroku ale volá i mnoho odborníků. Nebylo by řešením učinit očkování povinné? Případně alespoň pro některé skupiny, například pro občany starší šedesáti let? Neměla by mít vaše vláda tuto odvahu?
V uplynulém týdnu jsme vystoupili s koncepcí, jak žít s covidem svobodně a zodpovědně. Navrhli jsme krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření. Jsme přesvědčeni, že kdyby se realizovala, povinné očkování nutné není. Má totiž spoustu důsledků. Psychologických, legislativních a dalších. Není to tak jednoduché. Podívejme se na starší občany, kteří jsou opravdu ohroženi. U řady z nich to, že se nenechali naočkovat, není způsobeno tím, že odmítají očkování, ale sociálními překážkami. Proto říkáme, že je nutné, aby senioři byli individuálně osloveni. Navrhovali jsme cestu přes pojišťovny nebo přes praktické lékaře tak, aby všichni, kteří se ještě nenaočkovali, to mohli udělat.
Probíhá debata o některých profesních skupinách, kterou je potřeba vést. Zdravotníci, domovy pro seniory… Jsme přesvědčeni, že se nevyčerpaly všechny prostředky k tomu, abychom se povinnému očkování vyhnuli. To není otázka politické odvahy, ale vážných debat s experty. Musíme postupovat tak, aby to opravdu fungovalo. My zdůrazňujeme to, co se neděje, což je širší a účinnější testování, to se vládě nepodařilo zavést. Chceme, aby byly dostatečné kapacity pro PCR testy.
Před zveřejněním této koncepce jste čelili kritice, že toho zatím moc nenavrhujete.
Z naší pozice bylo těžké navrhovat opatření. Když my třeba řekneme, že je možné v určitých případech použít antigenní testování, tak k tomu také dodáváme, že ty antigenní testy musí být kvalitní. Kdybychom byli ve vládě, tak jsme schopni to zajistit. Věděli bychom totiž, že to, co nakupujeme, má odpovídající kvalitu.
Když ale současná vláda nakoupí absolutně nekvalitní testy, tak naše řešení kvůli tomu nefunguje. Proto říkám, že naše návrhy musí být spojeny s politickou odpovědností, a proto to budeme schopni skutečně řešit teprve tehdy, až budeme ve vládě.
Dali jsme dohromady velký tým odborníků v čele s profesorem Chlíbkem, kteří se tomu věnují. Každou věc konzultujeme a všechno máme promyšlené. Jsme přesvědčeni, že jsme to nemuseli řešit nouzovým stavem a že to nemusíme řešit povinným očkováním. Ale možná bych dodal důležitou věc. Díváme se na to s pokorou. Probíhá debata i v okolních zemích a je velmi složité najít správné nástroje. Myslíme si, že je máme, ale ta nemoc je intenzivní, proměňuje se, musíme se naučit s ní žít. Neexistuje zázračné řešení.
Blíží se české předsednictví Radě EU. Vy osobně budete hrát významnou roli na evropské politické scéně. Jaká budou hlavní témata českého předsednictví?
Jak jsem zjistil, české předsednictví není dobře připraveno, což je dost bolestný problém. Za půl roku se dá udělat hodně, ale ne zázrak. Už v září jsme vystoupili s tím, co by se mělo udělat a jaká témata by to měla být. Vrátíme se k tomu a přijdeme s novou koncepcí. Jedním z témat českého předsednictví kromě těch obecných je energetika. Musíme znovu vrátit debatu k možnosti mít jádro jako čistý zdroj a mít ho v podporovaném energetickém mixu. Pro Česko jsou důležité i ve vztahu k Bělorusku a k problémům, které tam jsou, otázky lidských práv. To k nám patří a to nám sluší. Témat, která se nabízejí, je celá řada. Musíme si vybrat ta srozumitelná, zajistit akce a prostředky a všechno připravit.
Z toho vyplývá, že současnou agresivní politiku Ruska a Číny nebudete brát na lehkou váhu.
Bereme to velmi vážně. Musím říct, že i z opozice se nám podařilo vytvořit takový tlak, že jsme dostali Rusko a Čínu z tendru na dostavbu Dukovan. V tomto musíme pokračovat. Vliv Ruska a Číny ve střední Evropě je silný, vidíme to i ve veřejných částech zpráv zpravodajských služeb. Žádná odpovědná vláda na to nemůže nereagovat. A to nemluvím o dezinformační kampani a dalších věcech. To, co se děje na hranicích Ruska a co dělá Bělorusko za podpory Moskvy, na to musíme reagovat.
Říkáte tedy, že téma masivní subverze, kterou provádí Rusko, Čína, ale i další síly, bude patřit ke klíčové agendě vaší vlády? Jak se s těmito útoky máme efektivně vyrovnat?
Za tuto otázku opravdu děkuji, protože je to zásadní téma. Myslím si, že je povinností vlády suverénní země starat se o to, abychom dokázali vést účinný boj s dezinformacemi. Mám v hlavě představu, jak to zajistit organizačně a jak postupovat, ale nejprve to budu řešit se svými kolegy a koaličními partnery.
Budete pokračovat v podpoře Polska v krizi na hranicích?
Ano. Iniciovali jsme nabídku Polsku na vyslání policistů a vojáků na pomoc a na ochranu hranice. Pomoc a solidarita má být nejen deklarovaná, ale i v konkrétních krocích. Musím však říci, že jsem rád, že Babišova vláda toto vidí stejně. Tady jsme v souladu, což je dobře.
Nebyla by pozice vlády o něco silnější, kdyby ODS byla členem Evropské lidové strany v Evropském parlamentu? (Jedná se o nejsilnější frakci, k níž patří strany pravého středu – pozn. red.)
Silnější, to si nemyslím. Je potřeba říci – a v tomto prosím o pochopení – u zrodu frakce konzervativců a reformistů (ECR) jsme spolu s britskými konzervativci stáli u vytváření jejího profilu a udělali jsme z ní jednu ze silných frakcí Evropského parlamentu. I teď máme díky ní poměrně úzké vazby třeba na Polsko. Vedeme debatu o naší evropské politice, ale změna frakce není na pořadu dne.
Přejděme nyní k mediální politice. Andrej Babiš nasměroval toky státních peněz do svých médií. Část mediální scény zvýhodnil a zbytek tím poškodil. Co s tím uděláte?
Další velké téma je, aby tu existoval svobodný mediální prostor. On tu totiž není dostatečně. Politická soutěž je pokřivena už tím, že jeden z hráčů vlastní část médií. Musíme se také starat o to, abychom uchránili veřejnoprávní média před zneužitím. Viděli jsme systematický pokus ovládnout mediální rady. V této věci bychom se mohli posunout i legislativně. Budeme na tom pracovat.
Budou peníze ze státních inzertních kampaní a také od státních podniků směrovány do médií na rozdíl od současného stavu transparentně?
To by určitě mělo být, je potřeba se podívat na to, jakým způsobem stát inzeruje a jak se na toto prostředky využívají. Musí to být úplně jasné a patří to k dobré kultuře každého státu nebo vlády.
Jak se díváte zpětně na éru Andreje Babiše? Viděl jste ze svého úhlu pohledu jako liberální konzervativec nebo jako politolog uplynulých osm let jako stav, kdy došlo ke snížení kvality demokracie a svobody?
Viděl jsem hrozbu a ohrožení. To byl i důvod, proč jsem se tak intenzivně politicky angažoval a proč jsem dělal takovou politiku, jakou jsem v těch posledních letech dělal. Ohrožení svobody a demokracie, přestože tehdy nebylo ještě tak viditelné, bylo částečně i motivem, proč jsem vůbec do politiky šel a proč jsem po té obrovské krizi vstoupil do ODS (Fiala vstoupil do ODS v listopadu 2013, pozn. red.). Demokracie je ohrožena vždycky. Před volbami jsme čelili nebezpečí, že tu bude vládnout populista s extremisty a to by určitě znamenalo nebezpečí pro demokracii. Vždycky ale říkám, že jedna věc je hrozba a druhá věc je už mluvit o tom, že tu demokracii nemáme. Před volbami jsem říkal, že naše společnost má velkou šanci jít normální demokratickou cestou a poměry změnit. A ono se to povedlo, což je důležité si uvědomit. Svobodu a demokracii můžeme ztratit několika špatnými rozhodnutími během relativně krátké doby. Dokud ji ale máme, tak je sice křehká, ale dá se ubránit. A to se nám právě povedlo v těchto volbách.
Jaký jste měl pocit z vítězství vaší koalice? Byla to satisfakce?
Já jsem tomu celou dobu věřil. Mám jeden úplně základní pocit: pocit obrovské zodpovědnosti. To je silnější než satisfakce. Lidé do nás vložili a vkládají obrovskou naději. Je tu vlna pozitivní emoce. Lidé mi říkají, že při sledování výsledků měli pocit druhého listopadu 1989. Tohle je úžasné, ale současně je to obrovský závazek. My nesmíme tyhle lidi zklamat.