Petr Fiala na kongresu ODS FOTO: ODS
FOTO: ODS
Předseda ODS Petr Fiala ve svém projevu na kongresu ODS shrnul, jaké kroky podnikne, aby strana byla úspěšná ve volbách v příštích dvou letech. Zkritizoval vládu Andreje Babiše a připomněl, že ji podporuje KSČM. Uvedl také, že chce, aby strana získala v krajských volbách posty hejtmanů a potvrdila pozici nejsilnější strany v Senátu. Zde je celý text proslovu staronového předsedy ODS.
Vážené delegátky, vážení delegáti, vážení členové ODS, milí přátelé, vážení hosté, dámy a pánové,
dovolte, abych vás osobně přivítal na našem kongresu, a odpusťte mi, že začnu dnes trochu netradičně, totiž citátem:
„Konzervatismus vychází z pocitu, který sdílí všichni zkušenější lidé: všechny dobré věci je snadné zničit, ale není jednoduché je vytvořit. To platí obzvlášť pro dobré věci, které sdílíme mezi sebou, jako jsou: svoboda, právo, zdvořilost, veřejný duch, jistota osobního vlastnictví a rodinný život… Tedy všechny věci, které nemůžeme sami získat a jejichž existence závisí na spolupráci s ostatními. Proces ničení těchto věcí je rychlý, jednoduchý a povznášející. Proces vytváření je pomalý, pracný a nudný. To je jedna ze zásadních lekcí 20. století. Je to také jeden z důvodů, proč konzervativci mají ve veřejném prostoru tak nevýhodnou pozici. Jejich názory jsou pravdivé, ale nudné. Názory jejich oponentů jsou vzrušující, ale chybné.“
Tento více než výstižný popis i naší situace je od sira Rogera Scrutona, který nás před několika dny bohužel navždy opustil. Tento významný filozof, obhájce svobody, práva, národního státu a demokracie, byl velkým přítelem České republiky a byl také inspirátorem a přítelem mnoha z nás v Občanské demokratické straně. Výrazem jeho přátelství byla i jeho poslední cesta za námi loni v listopadu, při oslavách 30 let svobody, která vlastně znamenala i osobní rozloučení. Přeji si, aby jeho odvážná argumentace, víra v hodnoty a ve svobodu, jeho odvaha jít za pravdou a taky pro ni něco udělat – ale i jeho uměřenost a dobrý vkus – bděly nad tímto naším kongresem. A s vděčností na něj vzpomeňme.
Dámy a pánové, mám ale také radostné povinnosti: Chci poděkovat vám, členům ODS a našim spolupracovníkům, za obrovskou práci, dobrovolné nasazení a odhodlání, které stojí za našimi úspěchy.
Děkuji svým kolegům a přátelům z vedení ODS, za jejich práci, za jejich podporu a za to, jak dokázali být skutečným týmem. Není to samozřejmé a vážím si toho. A dovolte mi speciálně poděkovat Evženu Tošenovskému, výrazné osobnosti – prosím nejenom svým vzrůstem – naší strany po mnoho let, který se rozhodl znovu nekandidovat na místopředsedu. Evžen samozřejmě v politice zůstává, ale za práci ve vedení v nejtěžších letech mu patří naše absolutorium.
Děkuji také všem hostům, kteří přijali naše pozvání. Zvláště děkuji paní předsedkyni a pánům předsedům TOP 09, KDU-ČSL a Starostů za spolupráci v Poslanecké sněmovně a v Senátu i jinde, za spolupráci, které si vážíme, na niž chceme navazovat a kterou chceme rozvíjet.
Ještě jednou vítejte všichni zde v sále, zdravím i vás na sociálních sítích nebo u obrazovek České televize: vítejte na 29. kongresu Občanské demokratické strany pro zemi, která vítězí.
Vážené delegátky, vážení delegáti, myslím, že nemůžeme začít náš kongres lépe než poděkováním našim voličům. Byli jste to vy, kteří jste rozhodli o tom, že ODS zase po dlouhých letech dokázala vyhrát volby. Volby do Senátu. A my jsme udělali ze Senátu silnou a užitečnou pojistku naší demokracie a také místo aktivního politického odporu proti různým nesmyslům první polokomunistické vlády po roce 1989. Spolu s našimi voliči jsme znovu naplnili smysl Senátu – oslabili jsme levici a nepustili jsme tam hnutí ANO ani jeho satelity a politické extrémy.
Jde o trochu nedoceněnou, ale velmi důležitou část skládačky, která drží a chrání naši parlamentní demokracii. A díky tomu máme taky předsedu Senátu. Kdybych vám před dvěma lety sliboval, že druhou ústavní funkci v zemi bude zastávat člen ODS, tak byste mně asi nevěřili. Dnes je to realita a Jaroslav Kubera překvapuje možná i sám sebe, s jakou motivací a nasazením do toho jde. Když s ním sedím, tak nikdy nevím, jestli se mi točí hlava z množství jeho vykouřených cigaret, nebo z jeho energie. Ale ať je to jakkoli, tak v Jaroslavovi má dnes Senát viditelného a přesvědčeného obhájce druhé komory, ale i svobody nás všech.
Děkujeme lidem za hlasy v komunálních volbách, po kterých dnes sedm našich primátorek a primátorů vede statutární města namísto dvou v předchozím období. I v mém rodném Brně máme zase po dlouhých čtrnácti letech naši primátorku – a hned je to vidět, věci se posunuly a to mohu posoudit, protože tam žiji. A ODS je znovu nejsilnější stranou v Praze, kde momentálně oponuje mediálně možná zdatnému, ale výsledkově slabému vedení města.
A nemůžeme zapomenout poděkovat 350 tisícům voličů, kteří nám dali důvěru před půl rokem v evropských volbách. Byl vás trojnásobek proti předchozímu období. Nejenže jsme společně poslali skvělé reprezentanty do Evropského parlamentu. Ale byl to i silný vzkaz tady u nás doma: že rozdíl mezi druhou ODS a vítězem voleb se postupně snižuje. Že v reálných volbách se zmenšuje a rozhodně už není nepřekonatelný.
Milé voličky, milí voliči, my vám děkujeme, Občanská demokratická strana si vaší rostoucí podpory váží a můžete se spolehnout, že vás nezklameme!
Dámy a pánové, nedávno, na přelomu roku, se Česká republika stala určitě světovým rekordmanem v počtu vánočně novoročních poselství nejvyšších ústavních činitelů na počet obyvatel. Pokud jsem správně poslouchal, tak v jednom se shodli: že se máme dobře, že zažíváme skvělé časy a že jsme úspěšná republika. Ano, to je pravda. A je to skvělé.
Už méně skvělé je, že je to jenom poloviční pravda. Jako rozumní lidé víme, jak důležité je alespoň jedním okem sledovat trend. Máme tu vládní problém, kterého si všiml i největší ochránce současné vlády, totiž prezident Zeman, a nazval ho jemně „pomalostí“. Vidíte, když pan prezident chce, umí být i taktní a zdrženlivý. Ale zde to není namístě. Za výstižnější považuji mluvit o zpronevěře období skvělých ekonomických růstů, klidu, bezpečí a rekordních příjmů státních rozpočtů ze strany současné vlády.
Výstižným příkladem toho, kam věci u nás postupně dospěly, je nejnovější vládní hit nazvaný„národní investiční plán“. Opravdu mě zneklidňuje, jak si zvykáme na tento newspeak. Že některým se už ani nezdá nic divného na tom, že po šesti letech vláda předkládá jmenný seznam všeho rozestavěného, nedostavěného nebo prostě vytouženého – dohromady za osm tisíc miliard – a všichni se máme tvářit, že jde o nějaký významný počin století. A taky se tak o tom v médiích debatuje.
Nepřistupujme na vládní newspeak, nazývejme věci pravými jmény. To přece není žádný „národní investiční plán“, to není víc než „náhodný investiční seznam“. Pěkně si to srovnejme s realitou. V letošním rozpočtu dala vláda jen 93 miliard korun na dopravní infrastrukturu. A máme se tvářit vážně nad investičním seznamem za osm tisíc miliard. Každý si můžeme spočítat, za kolik nekonečných desetiletí by to bylo uskutečněno. To není žádný plán. A ani Harry Potter s kouzelnou hůlkou, ve kterého by se rád proměnil premiér, by si s takovým „plánem“ nevěděl rady. To jiná literární postava, totiž baron Prášil, ten by s tím žádný problém neměl. Jenomže víte, jak to s těmi historkami barona Prášila je…
Bohužel to vůbec není k smíchu. Ale připomenul jsem to tady i proto, abych ukázal, co mi toto kašírování, tato propaganda a tento jazyk připomínají. Jako bych slyšel husákovštinu 70. a 80. let. Ne elán, ne tvořivost, ne skutečné priority ani opravdové politické lídrovství, kterými nás zakladatelé naší moderní státnosti už jednou dovedli mezi deset nejrozvinutějších zemí. Jen plno řečí, papírové plány a pětiletky, které se nikdy neuskuteční, protože jsou nereálné, a to, co je reálné, je odfláknuté, tak to nakonec taky dobře nefunguje. A z vedení státu zaznívá podivným a přitom povědomým jazykem cosi o tom, „kolko skvelých vecí vláda robí a ako ide všecko vynikajúco“. Já ale nechci prožívat žádné déjà vu, žádné nové mininormalizace, žádné stagnace, žádnou vševědoucí, a přitom prolhanou a neschopnou vládu a všeobjímající stát, já chci normální, rozumnou, kompetentní a slušnou demokratickou politiku.
Na příkladu investic se dá dobře ukázat politická alternativa, kterou nabízíme. Nemůžete každému slíbit všechno, ale můžete slíbit všem to podstatné. Skutečný investiční plán podle mě musí mít priority, harmonogram a má vypadat takto: Víme, že potřebujeme investovat do dopravy, vzdělání, inovací a naší bezpečnosti, a proto – místo blouznění o osmi bilionech – vláda ODS v příštím volebním období zdvojnásobí investice do dopravní infrastruktury. To znamená, že za čtyři roky najdeme o 300 miliard korun více, než jsou rozpočtové plány současné vlády. Chceme na to dát tři procenta HDP.
A stejně tak do vzdělání chceme poslat za čtyři roky o 300 miliard korun více, než jsou rozpočtové plány současné vlády. Protože jinak kvalitní vzdělání neudržíme. To je pět procent HDP.
Jsme připraveni konečně splnit naše spojenecké závazky – a budeme vydávat dvě procenta HDP na obranu.
A také místo nízkých, celosvětově i evropsky nekonkurenceschopných 63 setin procenta HDP na výzkum a inovace od současné vlády budeme investovat jedno procento HDP. To za čtyři roky znamená téměř o 90 miliard korun více, než jsou rozpočtové plány současné vlády.
Můj vzkaz je tedy takový: my počítáme, my plánujeme, my se chystáme a místo marketingových seznamů máme skutečný investiční plán.
Dámy a pánové, „Soukromí je nedotknutelné, ODS je bude chránit. Levný stát. Nezadlužená budoucnost. Solidarita zodpovědných.“ Je vám to povědomé? Ano, nepochybně je, jsou to tzv. poděbradské artikuly zformulované už před více než dvaceti lety. A pro tyto a podobné principy jsem se stal občanským demokratem a krátce na to – mimochodem přesně na den před šesti lety – jste mě na Kongresu ODS poprvé zvolili předsedou.
S těmito principy převedla Občanská demokratická strana Českou republiku od vlády komunistů ke svobodné prosperující zemi, k fungující demokracii, ke kapitalismu a do bezpečí západních struktur. A je naprosto nehorázné a vlastně šílené – a bohužel to vypovídá dost o naší době, že 30 let od listopadu 1989 si komunisté dovolují žádat od ODS omluvu za její politická rozhodnutí. Je to drzost, nad kterou zůstává rozum stát.
Ale uvědomuji si, že v době, kdy jsem převzal vedení strany, která byla tehdy jednou nohou nad propastí, stále více lidí mělo dojem, že hesla zůstala, ale z reálné politiky ODS se vytratilo nadšení a původní smysl konzervativně-liberální politiky a že přišla únava z nových výzev. To nevzniklo ze dne na den. Po takovém výkonu, jaký ODS předvedla zvláště v prvním desetiletí svobody, se takové věci stávají, jak se říká, i v lepších rodinách.
Za uplynulých šest let v opozici jsme ale vrátili naše principy a hodnoty do středu politiky ODS. A já si myslím, že je čas vrátit je i do středu vládní politiky. V tomto sále neuvidíte lidi, kteří by tu zůstali kvůli profitu. A političtí šíbři a zákulisní prospěcháři se už přesunuli dávno jinam. A já mám dnes dobrý pocit a čisté svědomí, jak důsledně držíme principy hodnotových konzervativců a ekonomických liberálů – například i poslední dva roky, kdy nás voliči poslali do pozice druhé nejsilnější strany a nejsilnější opoziční strany.
A i v opozici jsme naší důsledností, elánem a kompetencí dokázali leccos prosadit: Každý rok předkládáme návod, jak dosáhnout vyrovnaný rozpočet. A pokud si to lidé budou přát a dají nám důvěru, tak za dva roky zavedeme dluhovou brzdu: aby vláda v době ekonomických růstů byla povinna sestavit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. A aby nikoho nenapadlo někam uhnout. Ano, přesně tak, nezadlužená budoucnost je dlouhodobě v našem programu a my ho naplníme.
Současná vláda není zrovna nakloněna živnostníkům a malým a středním podnikatelům. Ale naší tvrdohlavostí a vytrvalostí jsme nakonec prosadili alespoň jedno rozhodnutí pro živnostníky v tomto volebním období: zvýšení limitů výdajových paušálů.
Polokomunistická vláda projevuje pramalou úctu k právním jistotám a mravním principům – ale byla to iniciativa ODS, která nakonec zabránila zdanění církevních restitucí, tomuto skandálnímu pokusu ještě jednou ukrást alespoň kousek z již jednou ukradeného majetku.
Současná vláda nemá žádný plán na reformu státu. Ale tvrdohlavostí a vytrvalostí se nám podařilo prosadit zásadu, že každý zákon musí mít seznam povinností, které lidem ukládá, a zákony nabývají účinnost jen dvakrát do roka. Je to pro lidi mnohem přehlednější. A iniciovali jsme – spravedlivě dodejme, že spolu s Piráty – a prosadili zákon o digitalizaci. A půjdeme mnohem dál, chceme reformovat stát. Obrátíme vztah občana a státu z hlavy na nohy! Stát pro občana, a nikoli občan jako položka EET pro stát!
Bez jasných pozic ODS by se v tomto volebním období rozpadla celá dosavadní bezpečnostní strategie republiky. Ne řečmi, ale činy se chrání bezpečnost země. Prezident a premiér se totiž bohužel rozhodli postavit svou moc na politických silách, které jsou otevřeně proti NATO, které jsou izolacionistické, vůči Západu a transatlantické příslušnosti ambivalentní, nebo dokonce rovnou provýchodní. To už dávno není hra, bohužel. Na jednom kraji je tento trend reprezentován komunisty a na druhém kvazipravicovou rétorikou. Jenže na konci cesty, po které jdou, je výsledek vlastně stejný. Fakticky zpochybňuje tři hlavní cíle listopadu 1989: svobodu a demokracii, kapitalismus a naši příslušnost k Západu. Pro nás jsou to hodnoty bez přívlastků. Není dnes nikdo jiný, kdo by je byl v české politice tak silně schopen opatrovat a chránit jako Občanská demokratická strana.
Za poslední dva roky v opozici jsme tedy udělali spoustu konkrétní práce. A jsou za námi výsledky, které lidem pomáhají. Jen telegraficky: Zvýšení limitů výdajových paušálů pro milion aktivních živnostníků. Zastavení snahy zdanit církevní restituce. Konkrétní návrhy, jak dosáhnout vyrovnaný rozpočet. Návrhy na snížení nebo zrušení některých daní. Návrhy, kde škrtat nesmyslné dotace. Omezení legislativního eldoráda, zpřehlednění povinností pro občany a firmy a redukce účinnosti zákonů na dvě data v roce. Zákon o právu na digitální službu. Nebo podpora spojeneckých závazků, na kterou současná vláda nemá vlastní většinu v Parlamentu. A leccos dalšího. Za tím vším je ODS. A to jsme prosím jen v opozici – co teprve s touto energií a nadšením dokážeme, až budeme ve vládě!
Dámy a pánové, odpoledne zde budeme představovat konkrétní programové priority pro naši zemi. Pro zemi, která neprojídá ekonomický růst, která nestagnuje, nečeká, nenalhává si do kapsy, ale která zná ohrožení i příležitosti světa a která v něm vítězí.
Máme jasnou představu o tom, jak zvítězit nad tradičně obézním státem a jak přejít na jeho redukční dietu – aby lidé měli více svobody a peněz a mohli se sami rozhodovat.
Jak reformovat stát: jak porazit množství razítek, nejrůznějších formulářů, povinností a zákonů, které dusí Českou republiku. Aby lidé pořád neobíhali úřady a na každý úkon nebylo potřeba několik papírů a úředníků.
Jak připravíme děti na výzvy moderního světa a učitele na moderní děti. Aby školy skutečně něco naučily a aby mladí lidé byli dobře připraveni.
Jakým způsobem dospějeme ke skutečné důchodové reformě a jak povzbudíme generaci budoucnosti, aby měla nějakou perspektivu. Aby měla šanci na byt, slušnou práci a nezadluženou budoucnost.
A také jak vrátíme do centra moderní konzervativní politiky zodpovědnou péči o životní prostředí. Abychom si poradili se suchem, abychom žili v příjemném a zdravém prostředí.
Dámy a pánové, nemůžeme být úspěšní, pokud nereagujeme na výzvy doby, obavy našich voličů a nové podněty, které přicházejí. Neobstáli bychom, kdybychom do naší konzervativně-liberální výbavy nevložili i kus modernizační agendy. Je to těžká věc, protože někde máme kotvu, a jinde ji nemáme. Můžeme se ohlížet po inspiraci, ale jak věděl dobře Roger Scruton – konzervatismus je lokální: máme hájit to, na čem nám záleží u nás doma.
Tak si například myslím, že náš domácí konzervatismus by měl být pevnou hrází proti extrému, fanatismu a mesiášství, ať už ten bere do úst neomarxistickou, klimatickou, politicko-korektní, nebo nacionalistickou rétoriku. Nebo obyčejnou hloupost.
Podle mého hlubokého přesvědčení pro našeho skutečného konzervativce například Západ není jedna z možností, ale kotva – a to bez ohledu na větší nebo menší omyly, jichž se dopouští. Skutečný konzervativec ví, že Evropskou unii neničí myšlenka čtyř svobod, ale ambiciózní političtí inženýři v Evropské komisi nebo v čele některých států. Socialisté deklarovaní nebo přesvědčení. Ale skutečný konzervativec z Česka jim nedovolí zničit spolupráci evropských zemí a západní struktury. A víte proč? Protože si na tomto území a v naší republice dokáže představit mnohem vážnější hrozby pro svou svobodu a pro demokracii.
Jsem konzervativec, jak se říká: before it was cool. A jako přirozený konzervativec respektuji svobodu a intimitu a leccos si dovedu představit, ale nikdo po mně nemůže chtít, abych vedl debatu o tom, co je rodina. To je jasné. Ale klidně budu debatovat s pravicově smýšlejícím kolegou o tom, zda například zákaz kouření na některých místech je už vážné kritérium ztráty svobody, nebo rozumné opatření. Zdá se mi, že nám v parlamentu do otevírání a zavírání obchodů vůbec nic není, ale klidně vyslechnu kolegu z lidové strany, který se taky považuje za konzervativce a má důvod toto socialistické opatření hájit. A na progresivních liberálech mně nepřijde nejhorší jejich požadavek slabé legalizace konopí, nakonec to chce i plno našich lidí, jsou mnohem horší věci. Třeba když někdo napadá a ničí princip institucí a loajality k institucím – pak je mi úplně jedno, jaké má politické přesvědčení. Jedná prostě špatně.
Proč to říkám? Protože máme před sebou ještě jeden velký úkol, abychom obnovili plnou, nebo lépe řečeno, největší možnou sílu konzervativně-liberální politiky u nás. Totiž naučit sami sebe – ale nám v ODS to vlastně jde docela dobře – takže spíše přivyknout a naučit pozorovatele zvenčí, aby konečně přijali jako fakt, že naše konzervativně-liberální rodina musí umět strpět mnoho akcentů a nuancí, aby mohla být silná. Tak to mají všechny úspěšné pravicové strany v zahraničí a tuto pestrost musíme mít taky. Na ideologickém sektářství není nic konzervativního, zato je autenticky konzervativní pragmatická touha vládnout a řídit věci ve prospěch svobodných lidí a vlastní země. A toho se držme!
Dámy a pánové, my tady dnes budeme hovořit hodně o programu. Samozřejmě bychom mohli strávit celý dnešní den nadáváním na vládu. To by se mimochodem dalo dělat velmi důvodně a vynalézavě i dva dny. Jenže blok o našich programových prioritách na našem kongresu je jasný signál. Protože středobodem naší kampaně za změnu nebudou velké osobní problémy jedné osoby v čele vlády, dokonce ani její přehmaty, ale náš program. Program pro zemi, která vítězí.
Dámy a pánové, současná vláda levice a komunistů uzavřela s částí země smlouvu, která jí zatím jakž takž funguje. Jejich vládní smlouva s voliči je zhruba taková: nemysleme na budoucnost a užívejme si přítomnost. My pojďme za lidmi – a nabídněme jim alternativní smlouvu. Můj návrh alternativní smlouvy zní: zlepšeme si přítomnost, protože se to dá, a mysleme na budoucnost, protože to se musí. Kvůli našim dětem a vnoučatům, protože jenom to je opravdu zodpovědná politika.
A chci ukázat na pár příkladech, v čem se naše nabídka od té vládní naprosto liší:
Vláda nedělá nic pro aktivní lidi, pro živnostníky, jde proti nim. My pro vás máme jinou nabídku: bez státní byrokracie, bez EET a s jedinou podmínkou: pracujte, bohatněte, plaťte nízké daně, starejte se o rodiny, a to je v zásadě vše, co od vás má stát právo vyžadovat. To říkáme my.
Vláda nesplnila sliby, které dala učitelům. My říkáme, že vzdělání a postavení učitele jsou pro nás prioritou, protože jen se spokojeným učitelem a kvalitním vzděláním můžeme čelit zahraniční konkurenci včetně asijských zemí, jen tak budeme země, která vítězí i za deset let.
Vláda neudělala nic pro lidi, kteří potřebují bydlení. My posuneme Českou republiku o sto míst nahoru v žebříčku délky stavebního řízení a zrušíme zbytečnou daň z nabytí nemovitosti. Prostě to uděláme, aby lidé měli kde bydlet.
Vláda nesnížila byrokracii, jak slibovala, o deset procent, ale naopak každoročně počet úředníků zvyšuje. My nabízíme reformu státu, do které patří i značný právní úklid: budeme prostě škrtat zákony. Zmenšíme stát, byrokracii i počet úředníků. Ano, nabízíme levnější a efektivnější stát. Aby si lidé z domova mohli snadno vyřídit, co potřebují.
Vláda nemá vyrovnaný rozpočet, jak slíbila, ale naopak začíná vršit deficity v dobách ekonomických růstů. Toto nesmí pokračovat a my zavedeme principy odpovědného vládnutí. Ano, bude nezadlužená budoucnost. Lidé budou mít více peněz a míň starostí.
Vláda nezrušila superhrubou mzdu a nesnížila daně, jak sliboval její předseda. Daňové balíčky vytahují z lidí více peněz. Když jsem premiérovi veřejně nabídl, abychom zrušili superhrubou mzdu a společně snížili daně, tak se rozčílil a od té doby se tváří, že neslyšel. Mě slyšíte často říkat, že jsme poučeni z minulosti, a proto připraveni na budoucnost. Takže se můžete spolehnout: ODS ve vládě daně konečně zjednoduší a sníží!
Blíží se doba, kdy bude vláda každý zrekonstruovaný kus cesty vydávat za novou dálnici, protože za šest let vlády nad všemi důležitými resorty premiér neumí vysvětlit hlemýždí tempo staveb. My to změníme. Platí náš slib, že do silnic a dálnic investujeme za čtyři roky o 300 miliard více. A připravíme legislativu, která umožní stavět rychleji. Silnice i byty.
Financování zdravotnictví je nepřehledné, nepředvídatelné a neudržitelné. Vláda ve zdravotnictví, tak důležitém a nákladném sektoru, udržuje netransparentní mlhu. My na to říkáme, že lidé mají právo na informace, kam a kolik peněz ve zdravotnictví jde a co za to pacient kde má. Kde léčí kvalitně a kde draze, a ne tak dobře. To bude jeden z prvních zásadních kroků, který v systému uděláme.
Jsme připraveni rozumně se postavit výzvám ekologické politiky, péče o zdravý vzduch, vodu, půdu a přírodní rozmanitost. Znovu zaplníme prostor, který dnes na jedné straně okupují agresivní alarmisté a aktivisté a na straně druhé jim oponuje většinou zoufalý trolling bez jakékoli vlastní představy a bez návrhů řešení. Jedni i druzí jsou hlasití, ale většina, kterou tak slyšet není, nepatří ani do jedné z těchto dvou skupin. A tuto většinu chce reprezentovat zelená karta ODS. Tak, jak pro tuto většinu denně pracuje mnoho starostů z řad občanských demokratů, kteří již dohromady zprovoznili více reálných „zelených projektů“, než kolik někteří zelení ideologové napsali v životě facebookových statusů.
Vláda doslova hodila přes palubu budoucí generace. Premiér nedávno řekl: „Já nevím, co je důchodová reforma, já vím, že budeme zvyšovat důchody“. To jsou slova předsedy vlády, která důchody zvýšila o pouhých 150 korun nad rámec zákonné valorizace, vlády, během jejíhož působení se rozdíl mezi průměrnou mzdou a průměrnou penzí zvyšuje v neprospěch seniorů. My naopak zájmy mladé a střední generace vrátíme do vládní agendy a víme dobře, co to znamená: dosáhnout velkou dohodu o velké důchodové reformě pro dnešní čtyřicátníky a mladší generace. Aby byli i oni nakonec vítězové!
Náš plán na první roky vládnutí tedy obsahuje kupříkladu: Paušální daň pro malé živnostníky místo EET, byrokracie a kontrol. Zrušení superhrubé mzdy a 15procentní sazba daně, tedy nárůst čisté mzdy pro zaměstnance o sedm procent. Zrušení daně z nabytí nemovitosti a silniční daně pro osobní vozidla. Inventuru všech stávajících povinností vůči státu. Zavedení pravidla „nová povinnost jen za dvě zrušené“. Důkladný právní úklid: zrušení zbytečných činností, razítek a nadbytečných zákonů. Větší přehled a pohodlí pro občana. Zastropování počtu úředníků. Začneme stavět silnice a umožníme stavět byty a… a pokračovat budou odpoledne garanti našich programových týmů.
Přijďte si to odpoledne poslechnout osobně nebo si zapněte stream na Facebooku! Pocítíte závan svobody, nápadů a konkrétních projektů, jak zlepšit věci za čtyři roky. A uslyšíte návrat víry ve svobodomyslného a svobodného člověka s vítěznou DNA, který už tolikrát v dějinách udělal z naší republiky zemi, která vítězí. Tak dopřejme tuto možnost naší republice znovu!
Dámy a pánové, abychom mohli naše plány uskutečnit, čeká nás ještě mnoho práce. Ucházím se dnes znovu o vedení ODS, která vyvede politiku v naší zemi ze slepé uličky. A k tomu bych vám rád předložil v podstatě jednoduchý pětibodový plán do následujících dvou let.
Krok první: Pokud mi dáte důvěru, tak hned v únoru vyrazím na cesty. Tak, jak jsem to dělal během minulého roku. V letošním roce objedu do krajských a senátních voleb dvakrát celou republiku a uvidíte mě v každém okrese. Nebudu sám, mnozí členové a kandidáti se ke mně přidají. Nebudeme si stěžovat na nepřízeň médií ani omezené finanční možnosti, budeme zase mluvit s lidmi přímo a získáme zase mnohem více voličů.
Krok druhý. Do konce května budeme mít pohromadě formace do krajských a senátních voleb. Silné a důvěryhodné kandidáty a jasnou představu o tom, co regionům a voličům v senátních obvodech nabídneme. V květnu budeme stát dobře připraveni ve startovních blocích tak, abychom měli šanci na podzim vítězit.
Krok třetí. V říjnu ve volbách potvrdíme svoji lídrovskou pozici v Senátu, celostátně oslabíme hnutí ANO, a ODS získá pozice v krajských vládách. Chceme i vítězství a vítězství znamená mít krajské hejtmany. Nyní nemáme ani jednoho, a to musíme změnit. Máme ale už dnes několik špičkových kandidátů s takovými ambicemi. A já věřím, že vytvoříme pro oba cíle, tam, kde je to vhodné, i rozumná spojenectví. Je to důležité. Protože čím silnější vyjde pravicová politika, a zvláště ODS z těchto voleb, tím větší bude předpoklad úspěšného utkání s hnutím ANO a účtování s jeho polokomunistickou vládou v roce 2021.
Krok čtvrtý. Do Vánoc tohoto roku musí být jasná formace do parlamentních voleb. Jaká bude? Já říkám, že je důležité, aby nepropadly středopravé hlasy. To je základní podmínka úspěchu a změny. Budoucnost nikdo nezná, ale můžeme ji ovlivnit. Předpokládám, že namísto dnešních pěti stran demokratické politické opozice půjdou do voleb subjekty tři. Jestli ODS bude sama tvořit jeden z těch tří subjektů, nebo to bude jinak, to uvidíme. Myslím ale, že tento počet je dostatečný na to, aby se zde neformovali a nekandidovali kočkopsi. A současně, aby hlasy nepropadly. Budu tvrdě pracovat na našem vítězství a jsem otevřen různým variantám, které nás posílí a přinesou politickou změnu.
Krok pátý: V říjnu 2021 nastane konec první – a doufám, že na dlouhou dobu i poslední – polokomunistické a nevýkonné vlády v České republice. ODS vstoupí do vlády v takové pozici, kterou bych nazval, velmi pomocně, seniorní. Prostě budeme rozdávat karty. A připravíme nový vládní program, například s názvem: pro zemi, která opět vítězí.
Dámy a pánové, to je pět kroků, které musíme udělat. A ještě chci k tomu vzkázat něco podstatného i mimo tento sál:
Příští parlamentní volby budou i referendem o tom, zda má být politika divadlo, show a festival výtržností, nebo je politika solidní práce, odpovědnost za stát, vyžaduje kompetenci, program a výsledky. Na takové referendum rád přistoupím. Protože my tento zápas vyhrajeme.
Ano, ucházím se o mandát vést tažení za slušnou a kompetentní konzervativně-liberální politiku proti různým politickým klaunům, prázdnému populismu a všem mistrům facebookových lží. A říkám vám, že tento zápas vyhrajeme. A k takovému vítězství solidní politiky chci pozvat vás i občany České republiky. Společně to dokážeme.
Stojí před námi ale ještě jeden velký úkol. Víte, co je naším největším politickým soupeřem ve skutečnosti? Malověrnost. I v tomto případě ani ne tak naše v ODS. Spíše mám na mysli malověrnost, kterou slyším a vidím v médiích ve veřejném prostoru. Naším největším soupeřem není bezprecedentní koncentrace politické, ekonomické a mediální moci a střetu zájmů, jaká nemá na demokratickém západě obdoby. Ale naším největším soupeřem ve skutečnosti je ztráta víry části české veřejnosti, že se to dá změnit.
Proto zde dnes svítí vítězná DNA. Proto letos objedu dvakrát republiku. Proto budu lidi přesvědčovat, že ani podvod, ani zázrak, ani objížďka, ani zkratka, ani mesiáš, ale jen skutečná politická alternativa, jen solidní demokratická konzervativně-liberální strana dá zemi program a dá zemi politiku takovou, aby byla Česká republika opět zemí, která vítězí. A my tento zápas, zápas o naši republiku, vyhrajeme!
