Jak to slyší… Dan Bárta

Amy Winehouse — Back To Black
16. května vběhne do kin hraný životopisný film o zpěvačce Amy Winehouse.
Tu melodii mám rád. Amy taky. To její jakoby ucouraný a ospalý frázování a výslovnost, barvu hlasu a ty nenápadný, skoro nepřiznaný odkazy na harmonii. Když se objevila, byl to zjev, byla to změna, ovlivnila ženské zpívání. Psala dobrý písničky, hezký vztahy mezi melodií a doprovodem nacházela, to tím myslím. Ale když slyším víc jejích věcí za sebou, trochu mě začne nebavit ta producentská „padesátková“ stylizace, ani nevím proč, nějak mě to dráždí. Ne moc, je to velmi dobrá práce, ale vždycky si to uvědomím.

Jana Kirschner – Struny
Jana Kirschner vydala po deseti letech album Obyčajnost.
Janku Kirschner považuju za svoji kamarádku – kromě toho, že je to moje kolegyně, se kterou si tu a tam rád zahraju, protože jednak dobře zpívá, jednak si s ní můžu vyříkávat takový ty zpěvácký věci a tak – a mám rád její řeč a slova. Tahle věc je zase něco jinýho, a přitom v ní má pořád ten svůj „bosorácký“ svět, který jí sluší, protože je jí vlastní. Je to jakože součas, ta trochu lineární forma s mnoha neopakujícími se motivy,…