Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš považuje schválený státní rozpočet za další velký skok ve zlepšování životní úrovně v naší zemi. Zamlčuje už, že se vyvíjí nejhůře od hospodářské krize a bilanci si vylepšuje rozpouštěním rezerv, které budou chybět v horších časech. Řídí se heslem „po nás potopa“.
Šéf ANO se potýká s vážnými problémy, které by za normálních okolností už dávno vedly k jeho rezignaci. Ve vládě přežívá jen z toho důvodu, že mu i za těchto okolností kryjí záda koaliční sociální demokraté a komunisté. Brání se vytvářením vyfabulovaných legend dalšího vývoje kolem evropských auditů. Jejich řešení ale neuteče a příští rok bude stát před závažným rozhodnutím, jak naložit s byznysem svého impéria.
Vylepšená encyklopedie země
Premiér Babiš se snaží přebít krizovou situaci zahlcováním éteru kvanty grafů a čísel, jak už je údajně líp. Jenže jiná varovná data zamlčuje a nesděluje veřejnosti, za jakou cenu si tyto statistiky vylepšuje. Ve skutečnosti si jeho vláda počíná nezodpovědně, žije ze dne na den a reálně hrozí, že svým nástupcům přenechá veřejné finance v dezolátním stavu.
„Státní rozpočet je už definitivně schválený a míří k podpisu prezidentovi. Je to další velký skok ve zlepšování životní úrovně v naší zemi,“ chválí se Babiš na Facebooku. Před hlasováním ve Sněmovně shrnul, co všechno rozpočet lidem příští rok přinese, a odmítl „neodborné připomínky opozice“. Z projevu se podle jeho slov stala „taková menší encyklopedie současné situace naší země“.
Tato encyklopedie však vykazuje faktografické mezery. Něco jiného si o ní myslí nejen „neodborná“ opozice a expertní Národní rozpočtová rada, ale i respektovaní na vládě nezávislí ekonomové.
Drancování státních rezerv
Babišovu vládu ostře kritizuje David Marek z české pobočky Deloitte. „Vláda nejprve rozpustila finanční rezervy přesahující 100 miliard korun, které vytvořily vlády předchozí. A následně prodává státní aktiva. Celé to tak trochu vypadá jako politika ,po nás potopa‘,“ řekl Marek portálu Seznam.
Naráží přitom na záměr ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka prodat vzácné kovy ve státních hmotných rezervách za dvě miliardy korun. Bezpečnostní rada státu zatím rozhodla o prodeji těchto zásob za 600 milionů korun příští rok a zbytek o rok později na základě analýzy státních hmotných rezerv.
Tento záměr považuje za „drancování“ surovinových rezerv pro případ mimořádných událostí nejen opozice, ale i někteří koaliční poslanci z řad ČSSD. Vláda se vystavuje podezření, že jí nejde o revizi tohoto systému, ale o další nekoncepční látání děr v rozpočtu.
Opakuje se tak letošní scénář, kdy bude ve státním rozpočtu rozpuštěno celkem 22 miliard korun ze zrušeného Fondu národního majetku, původně určených na odstraňování ekologických škod a na rezervu pro vyrovnávání schodku v důchodovém systému v horších časech.
Babiš veřejným financím nerozumí
„Člověk by skutečně očekával, že v dobrých časech se rezervy vytvářejí, nikoliv rozpouštějí. Vláda utrácí o sto šest, když se ekonomice daří. A zase si budeme utahovat opasky, až se bude ekonomice nedařit. To je učebnicově přesně opačná fiskální politika, než by měla být. Kdyby ji takto popsal student na vysoké škole, tak ho okamžitě vyhodím ze zkoušky,“ prohlašuje Marek.
„Je velmi zavádějící klišé říkat, že když rozumím byznysu, rozumím i veřejným financím. Stát není firma. Já si opravdu myslím, že fiskální politiku by měl řídit někdo, kdo rozumí veřejným financím,“ uzavírá ekonom, podle něhož je dnes politika spíše marketingovou kampaní zaměřenou na příští volby, než dlouhodobou vizí rozvoje české společnosti.
Za pravdu dává Markovi aktuální vývoj státního rozpočtu. Nebýt dubnové finanční injekce 18 miliard korun z bývalého Fondu národního majetku, dosáhl by jeho listopadový schodek v době příznivého vývoje ekonomiky výše 56,6 miliardy korun a plánovaný čtyřicetimiliardový deficit by byl vysoce překročen.
Výběr daní zaostává
Problémy s ochládajícím tempem ekonomiky jsou však patrné i se započtením těchto rezerv. Stát meziročně vybral na daních o 36 miliard korun méně, což mimochodem bourá pracnou konstrukci údajné veleúspěšnosti zavedené státní byrokracie v podobě EET a kontrolních hlášení.
Co je však zvláště alarmující, v této situaci dramaticky stoupají mandatorní, tedy ze zákona povinné výdaje státu. Tempo jejich růstu se skokově zvýšilo po nástupu vlády premiéra Andreje Babiše, když v letech 2018 až 2020 stoupnou o 175 miliard korun.
Tyto peníze na platy státním zaměstnancům, důchody a další sociální dávky a úlevy bude nutné proplácet i v době horšího výkonu ekonomiky. Jelikož Babišova vláda nehodlá viditelněji šetřit a současně rezignovala na potřebné reformy veřejných financí, včetně důchodové reformy, zadělává tím na velké problémy už v horizontu několika let.
Nejenže vláda rozpustila všechny státní rezervy, ale peníze jí stále nestačí a hledá je, kde se dá. Proti původním slibům zvyšuje daně a sahá už i do technických rezerv soukromých subjektů. Sedm miliard chce vytáhnout z pojišťoven, což povede ke zdražení jejich služeb.
Co ukáže příští rok?
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová prezentují v souvislosti se státním rozpočtem na příští rok vizi vzkvétající země, podobně jako kdysi Gustáv Husák. Něco jiného si ale myslí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Vláda vyšla vstříc mnoha požadavkům na přilepšení. Při rozdávání nebrala ohled na dlouhodobější priority, ba ani na kapacitu rozpočtu. Sliby předcházely rozvaze, na co rozpočet má a co už je mimo jeho možnosti. Kde na to vzít, se řešilo, až když se peněz v rozpočtu nedostávalo. Do ekonomiky se napumpovalo všechno včetně rezerv. A příští rok nám stát ukáže, jak umí hospodařit bez rezerv a s rozpočtem našponovaným k prasknutí,“ prohlašuje Horská.
Není složité si domyslet, jak to může dopadnout. Proto skutečně platí, že se populistická vláda Andreje Babiše chová stylem „po nás potopa“.
