REPORTÁŽ / Slováci jedou rozhodnout o budoucnosti své země, která je před volbami jak jinak než na křižovatce. Bývalý předseda vlády Robert Fico se v předvolební kampani prezentoval vyostřenou rétorikou. Právě on je pro mnohé mladé Slováky, kteří se v pátek vydali dvěma mimořádnými vlaky – jedním z Brna a druhým z Prahy – zpět na Slovensko, tím, koho si v čele vlády nepřejí. Na pozadí voleb ale probíhá dlouhodobý proces, který ovlivní budoucnost země. Někteří studenti, kteří studují v zahraničí, se nechtějí vrátit zpět domů. Právě Ficovo vítězství, jak někteří potvrdili deníku FORUM 24, může jejich rozhodnutí zůstat například právě v Česku potvrdit.

Naše země je na křižovatce a volby rozhodnou o tom, kam bude směřovat, říká se skoro před každým hlasováním o podobě českého, ale i slovenského vládního kabinetu. Na Slovensku ale v letošních volbách toto, podle některých klišé, platí. Robert Fico na volebních mítincích nenechal nit suchou na Evropské unii, Severoatlantické alianci ani LGBTQ+ lidech. Na druhé straně stojí liberální a proevropská strana Progresivní Slovensko. Právě to jsou dva tábory, které si to v sobotu rozdají o post předsedy slovenské vlády. Mohlo by se zdát, že slovenská společnost nemůže být rozdělenější.

Nutnost vystavit Ficovi a jeho Směru ve volbách stopku považuje za hlavní student Adrian, který na pražském hlavním nádraží čeká na volební speciál. „Vnímám je (volby, pozn. red.) pro Slovensko jako zásadní kvůli tomu, že se může vrátit režim, který tam byl před čtyřmi lety. Nechci, aby se to vrátilo, nechci, aby byl premiérem pán, který jím byl už třikrát,“ říká deníku FORUM 24 prvovolič, který v Praze studuje obor všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

V případě, že by v čele vlády opět usedl Robert Fico, který v parlamentu od roku 1993 nechyběl ani jednou, se bojí izolace Slovenska. „Aktuálně vidíme, jak je na tom Maďarsko s Viktorem Orbánem v Evropské unii. Myslím si, že pokud se Robert Fico spojí, není jisté, že s Peterem Pellegrinim, ale možná i s Republikou, tak jednoznačně hrozí izolace,“ dodává student, který má na prsou připnutý odznáček s nápisem Neztrať svůj hlas. Právě odznáček funguje jako jakási jízdenka na speciální volební vlak. 

Z Prahy a Brna oba spoje vypravilo občanské sdružení Mladí. První vyrazil s mírným zpožděním z Prahy do Bratislavy v pátek po poledni. Krátce po 19. hodině vyrazil druhý z Brna. Jízdenka na vlak byla zdarma, nutná byla jen registrace. Cílem cesty je podle organizátorů hlavně navýšení volební účasti. „V rámci této kampaně se zaměřujeme výhradně na to, aby stoupla volební účast. Cílem kampaně Neztrať svůj hlas i vlaku jako takového není žádným způsobem ovlivňovat výsledek kterékoliv politické strany,“ popisuje pro deník FORUM 24 Marek Mach, předseda iniciativy Mladí proti fašismu.

Nápad vypravit den před volbami vlaky z Česka do slovenského hlavního města vznikl mezi čtyřmi organizacemi. „Každá do toho vkládá svůj podíl podle svých možností. Iniciativa Mladí proti fašismu v březnu spustila sbírku s názvem Kampaň pro demokracii, v rámci které stovky lidí měsíčně přispívaly a část financí jsme použili na vlak,“ vysvětluje financování celé akce.

Iniciativu Mladí proti fašismu Marek Mach založil v roce 2016 ve svých 15 letech. Za svůj aktivismus si také vysloužil místo v žebříčku slovenského časopisu Forbes 30pod30 pro rok 2020. Teď stojí v Praze, organizuje dobrovolníky a poskytuje vyjádření přítomným médiím.

Pokud to půjde tímto směrem dál, může Slovensko za pár let zbankrotovat.

Deníku FORUM 24 říká, že je přesvědčený, že každé volby jsou důležité, protože každý člověk bez ohledu na to, jestli se rozhodne jít volit, nebo ne, bude mít vliv na to, jak bude země vypadat 1. října. „Bez ohledu na to, jestli půjdu, nebo nepůjdu volit, počet poslanců bude vždy 150. To, co se změní, je to, jestli o mé budoucnosti budu rozhodovat já, nebo o ní rozhodnou jiní lidé včetně těch, které třeba nemám rád, se kterými nesouhlasím,“ dodává.

Dobrovolnice Miroslava ve žlutém tričku, které mají všichni, kteří se na organizaci volebního vlaku podílejí, o důležitosti voleb taky vůbec nepochybuje. „Když jsem viděla preference, koho a jak chtějí lidé volit – určitě jsou (volby, pozn. red.) zásadní. Pokud to půjde tímto směrem dál, může Slovensko za pár let zbankrotovat,“ vysvětluje. Není členkou žádné z organizací, které se na akci podílejí, ale i tak se rozhodla pomoct. „Dali nám možnost dostat se na volby zadarmo, tak můžu pomoc alespoň takovým způsobem,“ vysvětluje. Zároveň nepochybuje o tom, že akce splní svůj účel a mladí Slováci se zúčastní voleb.

Slovensko na rozdíl od Česka neumožňuje svým občanům hlasovat v zahraničí na zastupitelských úřadech. Z Prahy se proto musí vydat na zhruba čtyřhodinovou cestu do Bratislavy nebo města Kúty na česko-slovenských hranicích, kde volební speciál také zastavuje. Druhou možností je pro ně pak korespondenční volba. Zájemci se ale museli registrovat do poloviny srpna.

Jak zásadní jsou pro Slovensko volby?

Ne všichni Slováci ve vlaku ale věří, že volby jsou tak zásadní, jak se o nich mluví například v médiích. „Myslím si, že je to pořád to stejné. Ať to dopadne jakkoliv, myslím si, že se toho moc nezmění. Moc politických změn v poslední době jsem neviděl,“ říká deníku FORUM 24 student šestého ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ze slovenské politiky už je prý i unavený.

Podobný názor má i Artur, který během cesty vlakem pracuje na počítači. „Nemyslím si, že volby jsou tak zásadní, jak se o nich mluví. Výsledek nebude mít takový dopad na to, kam bude Slovensko směřovat,“ popisuje. Zásadní změnu v zahraničněpolitickém směřování Slovenska neočekává ani v případě, že se Robert Fico spojí s neofašistickým hnutím Republika, což je stále jednou z možností povolebního vývoje. „Nemyslím si, že to udělá. Potřebuje zůstat v Evropské unii. Bude jako Viktor Orbán, ale nemyslím si, že skončíme jako Bělorusko,“ vysvětluje student plzeňské medicíny.

Ať to dopadne jakkoliv, myslím si, že se toho moc nezmění. Moc politických změn v poslední době jsem neviděl.

Stejně jako mnozí další se zdá být slovenskou politikou unavený a možná i znechucený. Podle vlastních slov už ji ani moc nesleduje a nevěří, že se po volbách něco změní. Jako jeden z největších problémů Slovenska vidí školství. „To, co se učí na školách, nenásleduje mezinárodní trendy. Tím pádem lidé často nevyhledávají pravdu a neověřují si informace. To polarizuje společnost a tím pádem si lidé myslí, že je v pořádku, že můžou krást, podvádět a nedělat svoji práci pořádně. Potom to vidíme třeba na čerpání evropských fondů, v čemž jsme jedním z nejhorších států v Evropské unii. Není to tím, že bychom ty peníze neměli, ale nemáme chuť to změnit,“ vypočítává problémy současného Slovenska.

Proč je Robert Fico navzdory kauzám favoritem voleb?

Robert Fico byl zvolený premiérem už třikrát. Poslední mandát ale nedokončil, když jeho vláda padla. V letošních volbách ale míří opět na stupně vítězů. Posledních pět průzkumů před samotným hlasováním mluví celkem jasně – bude bojovat o další čtyři roky v premiérském křesle. Tři z průzkumů mu předpovídají vítězství, další dva ukazují na druhé místo těsně za stranou Progresivní Slovensko Michala Šimečky.

Fico v předvolební kampani pravidelně kritizoval Evropskou unii, NATO a prezidentku Čaputovou označoval na americkou agentku. V případě svého vítězství také slíbil, že válčící Ukrajině nepošle jediný náboj. Někteří experti tvrdí, že jde pouze o předvolební rétoriku. Student Adrian ale nesouhlasí. „Pokud bude Robert Fico skládat vládu, je to jisté,“ říká. Proč je ale politik, jehož jméno je spojené s několika kauzami, tak populární? „Starším lidem, seniorům stačí, když jim dá růži a uvaří na nějaké akci guláš. To jim stačí, aby volili Fica,“ míní Adrian.

Starším lidem stačí, když jim dá růži a uvaří guláš. To jim stačí, aby volili Fica.

Podobně mluví i studentka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Miroslava. „Vím, že mu věří spíše starší generace. Možná je to proto, že je láká jeho hněv, nenávist a agrese. Mladší asi umí rozeznat, že jiná vláda by dělala ne úplně populární rozhodnutí, ale uvědomují si, že je to pro Slovensko prospěšné,“ popisuje deníku FORUM 24. Vítězství Roberta Fica by podle ní Slovensko poškodilo. „Vzhledem k jeho názorům a k tomu, že měl 12 let možnost něco změnit a vypadá to takhle, tak určitě,“ doplňuje.

„Je to tím, že jsme – i s ostatními zeměmi východního bloku – mladá demokracie a tím pádem neumíme úplně přesně oddělit populismus od toho, co má nějaký potenciální vývoj ve společnosti,“ popisuje další cestující důvody, proč je expremiér Robert Fico v části společnosti stále populárním politikem.

Do karet Ficovi může hrát i znechucení Slováků z politiky. Před čtyřmi lety vyhrál volby Igor Matovič se svým hnutím OĽANO. Vláda vzešlá z naděje ale padla a mnozí tvrdí, že Matovič na pozici v čele vlády nebyl připravený. Právě on má být jedním z důvodů rozčarování. „Zklamání cítím delší dobu. Politiku už tolik ani nesleduji. Za Matoviče byla každá druhá tisková konference o tom, že někdo něco udělal a hádal se s každým druhým, tak mě to přestalo bavit,“ popisuje výše zmíněný Artur.

Vrátí se studenti pod Tatry, nebo zůstanou v Česku?

„Všichni říkají, že jsou (volby, pozn. red.) velmi zásadní. Já ale nevím, protože si myslím, že je podstatné, aby se Směr nedostal zpět k moci. Na druhé straně ale mám pocit, že některé věci se na Slovensku nezmění, dokud se nevymění generace lidí, kteří se snaží pochopit, jak má vypadat demokratická politika. Nejsou to jen hádky, populistické řeči a sliby, které jsou nerealizovatelné. Je to o nastavení země, aby dlouhodobě fungovala správně. Jsme zadlužení a slibovat teď nějakou sociální pomoc a podobné věci – nemyslím si, že je to něco, čeho se dá dosáhnout,“ dodává jedna ze studentek, která právě dokončila studium antropologie.

Na pozadí slovenských voleb ale probíhá další, dlouhodobější proces, který ovlivňuje budoucnost země. Část Slováků, kteří ukončí studium v zahraničí, například právě v České republice, se už pod Tatry nevrací. Zůstávají tam, kde mají vybudované zázemí a kde prožili svá vysokoškolská studia. Podle dostupných dat Českého statistického úřadu v Česku v roce 2021 studovalo necelých 22 tisíc Slováků. Nejvíce z nich právě v Praze. Část z nich tak v Česku určitě zůstane.

Odliv mozků ze země je ale pro Slovensko problém. Špatná politická situace může navíc odliv lidí s vysokoškolským vzděláním ještě zintenzivnit. „Ubližujeme si v tom sami. Mladý člověk je člověk, který chce zažít svět, ale je to i člověk, který uvažuje racionálně a srovnává si, kde jsou větší šance, kde jsou perspektivy. Není to vina jen současného vývoje, ale dlouhodobým směřováním země došlo k tomu, že kvůli porovnatelným, ale klíčovým oblastem, jako je zdravotnictví, školství, stav infrastruktury, mnozí odcházejí mimo Slovensko,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 bývalý ministr zahraničních věcí a kandidát na prezidenta pro volby v roce 2024 Ivan Korčok.

Dilema, zda se vrátit pod Tatry, nebo zůstat v Česku, řeší i někteří voliči, kteří míří do Bratislavy volebním speciálem. „Chtěl bych tady zůstat. Jsem Slovák, ale líbí se mi více v Česku, už jsem si tady zvykl,“ říká student 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Volby na jeho rozhodnutí ale vliv nemají. „Je mi jedno, jak se bude vyvíjet politická situace. V první řadě chci zůstat v Česku, protože se mi tady líbí. Volby moje rozhodnutí neovlivní,“ dodává.

Naopak předseda iniciativy Mladí proti fašismu Marek Mach by se po studiu v Brně na Slovensko vrátil. „Slovensko je můj domov, kde chci žít. Chci udělat všechno pro to, aby Slovensko bylo domovem všech lidí, kteří se tam narodili a kteří k němu mají nějaký vztah,“ vysvětluje. Jiní jeho nadšení ale nesdílejí.

Čerstvá magistra v oboru antropologie chce také zůstat v Česku. „Myslím si, že v sociálních vědách nemáme na Slovensku moc dobrých příležitostí, jak se uplatnit. Zároveň ta situace není úplně ideální. Doufám, že se to trochu zlepší.“ Jedním z největších problémů na Slovensku je pro ni právě další uplatnění. „Když bych měla říct, co je ještě horší, je to zdravotnictví. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které by měly být zabezpečené na nějaké slušné úrovni, a nejsou,“ vysvětluje. Souhlasí i se slovy Ivana Korčoka, že takové rozhodnutí může Slovensku škodit. „Je to ale komplexní otázka. Být někým, kdo se obětuje pro společnost, je náročný úkol,“ uzavírá.

„Chtěl bych, moc bych chtěl, ale teď to není asi úplně reálné, ani kdyby vyhrálo Progresivní Slovensko, ani kdyby složilo vládu, která bude mít nějaký cíl, ani kdyby se Slovensko za ty čtyři roky posunulo. Je to dlouhodobá věc,“ odpovídá na otázku, zda se po ukončení studia vrátí domů, Artur. Myslí, že v Česku má vyšší kvalitu života i lepší šanci se uplatnit než na Slovensku.

Ani v Česku to ale pro něj nemusí být ideální. „Uvidíme, jak na tom bude Česko po dalších volbách,“ usmívá se.