V úterý odpoledne se sešli vrcholní zástupci vládní koalice SPOLU, aby probrali možné spojení do voleb do Evropského parlamentu, které se konají příští rok. Nejdále jsou v plánování evropských voleb lidovci. Ti už ve straně rozběhli výběr svých kandidátů a iniciovali samotnou schůzku stranických špiček. Jasno chtějí mít už v květnu. Spolupráce má ale několik úskalí. Jedním z nich může být například kandidatura europoslance Jana Zahradila.
Schůzky, na které strany vládní koalice SPOLU začaly plánovat postup ve vztahu k volbám do Evropského parlamentu, se zúčastnily jejich politické špičky. Za ODS byl přítomný premiér Petr Fiala, europoslanec Alexandr Vondra a ministr financí Zbyněk Stanjura. TOP 09 zastupovala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda poslaneckého klubu Jan Jakob a lidovce zastupoval jejich lídr Marian Jurečka, europoslanec Tomáš Zdechovský a první místopředseda strany Jan Bartošek.
Vstřícné a konstruktivní jednání
Sám premiér Petr Fiala je zastáncem společného postupu. Nejdále jsou ale v plánování voleb lidovci. Ti rozjeli výběr svých kandidátů a iniciovali samotnou schůzku stran. Jasno o tom, zda budou strany postupovat společně, nebo ne, chtějí mít v květnu. Další schůzka zástupců stran se uskuteční brzy. Ti se v úterý shodli, že v následujících 14 dnech připraví konkrétní návrhy, jak by koalice SPOLU ve volbách do Evropského parlamentu mohla vypadat.
„Jsem moc rád, že k dnešnímu jednání o možnostech k přístupu k evropským volbám došlo. Jednání bylo vstřícné a konstruktivní. Ve všech stranách musíme posoudit všechna pro a proti jak samostatných kandidátek, tak společné kandidátky SPOLU,“ popisuje pro deník FORUM 24 průběh jednání předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
O tom, že jednání bylo konstruktivní, mluví i zástupce lidovců Tomáš Zdechovský. „Schůzka proběhla ve velmi přátelské a otevřené atmosféře, až bych řekl, že to pro nás bylo překvapivé. Všichni jsme si řekli, s čím jdeme, otevřeně jsme ukázali karty, jak to u nás bude vypadat ve stranách, jak probíhá diskuze.“
Bez Zahradila, nebo bez SPOLU
Vládní koalici ještě čeká dlouhé vyjednávání. Jedním z důvodů, kvůli kterým by nemusela koalice před eurovolbami vzniknout, je obsazení kandidátky, která je pro tento druh voleb stejná pro celou zemi. Nepřekročitelnou hranicí by mohl být pro TOP 09 nebo KDU-ČSL občanský demokrat Jan Zahradil, který je v Evropském parlamentu od prvních voleb v roce 2004.
„Kdyby kandidoval Honza Zahradil, tak koalice SPOLU nevznikne. Myslím si, že je to dnes vyloučené,“ říká deníku FORUM 24 Tomáš Zdechovský s tím, že vyjednávání bude těžké. „Nejdřív si musíme udělat půdorys a podle toho budou jednotlivé strany nahazovat kandidáty tak, aby se navzájem nepřeskákali, nebo aby byl ten výsledek co nejlepší,“ dodává.
„Evropské volby jsou opravdu velmi specifické. Konkrétní personální obsazení případné společné kandidátky jsme dnes neřešili. Já osobně si dovedu představit oba dva přístupy, tedy kandidátku SPOLU i samostatnou kandidátku,“ prohlašuje Jan Jakob. Svou preferenci prý řekne jako prvním kolegům v předsednictvu strany.
O tom, zda bude, nebo nebude Jan Zahradil obhajovat europoslanecký mandát, nechtěl mluvit ani Alexandr Vondra. „Z principu odmítám kádrovat své spolustraníky,“ odpovídá na dotaz deníku FORUM 24.
V současné době se spekuluje také o tom, že by do voleb mohli mířit i neúspěšní kandidáti v prezidentských volbách, například bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nebo senátor Pavel Fischer. Ten by mohl mít nejblíž právě k lidovcům. „Jeho jméno vůbec nepadlo. Asi ano, ale na druhou stranu je to spíš teoretická možnost tak, jako se spekuluje o Danuši Nerudové. Jsou to teoretické možnosti,“ komentuje Zdechovský názorovou blízkost lidovců a předsedy bezpečnostního výboru senátu.
Mají to lidovci zkusit sami?
I když je předseda ODS a vlády Petr Fiala nakloněný spolupráci v eurovolbách, jeho spolustraník Alexandr Vondra nadšený není. „Osobně jsem ke kandidatuře SPOLU do voleb do Evropského parlamentu rezervovaný. Je to jiný typ voleb než do parlamentu či senátu,“ vysvětluje svůj postoj pro deník FORUM 24.
I podle Zdechovského má spolupráce spoustu úskalí. „Je otázka, jestli to třeba lidovci nemají zkusit sami. Jen to, že se jedná, je pro koalici dobrá zpráva, protože se ty věci řeší bez emocí a pragmaticky. Buď to vyjde, nebo nevyjde,“ prohlašuje europslanec. „Když půjde všech pět stran samostatně, ani jedna z nich nevyhraje volby a vyhraje je Andrej Babiš, tak jaká to bude zpráva pro vládu?“ ptá se.
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let a volí se poměrným systémem. První eurovolby v České republice proběhly krátce po jejím vstupu do Evropské unie v roce 2004. Příští volby do Evropského parlamentu se uskuteční na jaře příštího roku, přesný termín ještě ale není znám.
Z celkem 705 křesel v Evropském parlamentu jich českým zástupcům náleží 21. Nejvíce mandátů má po minulých eurovolbách hnutí ANO, ODS zastupují čtyři europoslanci, Piráti a TOP 09 se Starosty mají shodně po třech europoslancích, po dvou zástupcích mají ve Štrasburku SPD a lidovci a jednoho europoslance mají komunisté.