Napětí na bělorusko-polské hranici pokračuje. FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
Polsko zřejmě zažívá nejrozsáhlejší pokus o masové proniknutí cizinců na své území od druhé světové války. Přes Bělorusko proudí k polské hranici zástupy lidí z Iráku, Jordánska, Kazachstánu, Libanonu, Pákistánu, Tádžikistánu, Turecka a Gruzie. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je podezříván z toho, že migrační vlnu organizuje.
Od začátku roku 2021 se polsko-běloruskou hranici pokusilo překročit více než 30 000 migrantů. Varšava zavedla v regionech sousedících s Běloruskem výjimečný stav. Pravidelně posiluje pohraniční jednotky, kterých je u hranic rozmístěno více než 10 000. Polská strana také vybudovala plot z ostnatého drátu, který má být později nahrazen pevnou pětimetrovou zdí vybavenou senzory a dalšími nástroji.
V pondělí se k polské hranici přiblížilo několik tisíc migrantů. Někteří z nich se pokusili plot strhnout a proniknout do Polska. Polským strážcům zákona se zatím daří držet je mimo území země.
Polská vláda zveřejnila 8. listopadu na twitteru videa, na nichž migranti používají něco, co vypadá jako klády, lopaty a další nástroje, aby se pokusili překonat hraniční plot z žiletkového drátu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že tento pokus odvrátilo.
Podle stanice RFE/RL mluvčí polských zvláštních služeb Stanislaw Zaryn uvedl, že běloruské bezpečnostní složky „střílely naprázdno do vzduchu a simulovaly nebezpečné akce“.
„Víme také, že běloruské úřady pomáhají migrantům ničit hraniční zábrany. Vidíme, jak jim přinášejí nástroje na stříhání drátů…, aby zničili plot,“ dodal.
Polský premiér Mateusz Morawiecki 9. listopadu na twitteru napsal, že „v sázce je stabilita a bezpečnost celé EU“, a označil migrační krizi na hranicích jako „hybridní útok“ organizovaný Běloruskem.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že o situaci hovořil s polským prezidentem Andrzejem Dudou. „Využívání migrantů Běloruskem jako hybridní taktiky je nepřijatelné,“ napsal Stoltenberg na twitteru. „NATO je solidární se všemi našimi spojenci v regionu.“
Lukašenkova vláda, kterou podporuje Rusko, popírá, že by migrační krizi vyráběla, a obviňuje Polsko a EU z porušování lidských práv, protože odmítají umožnit migrantům požádat o azyl.
Běloruské ministerstvo obrany označilo obvinění ze strany Polska za „nepodložená“, zatímco ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž Varšavu varuje „před jakýmikoliv provokacemi“.
Ruský prezident Vladimir Putin a Lukašenko o uprchlících na polských a litevských hranicích již hovořili, uvedla 9. listopadu tisková služba Kremlu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 8. listopadu vyzvala členské státy Evropské unie, aby „schválily rozšířený režim sankcí vůči běloruským orgánům odpovědným za tento hybridní útok“. EU prozkoumá možnosti sankcí, mimo jiné prostřednictvím „zařazení leteckých společností třetích zemí, které jsou aktivní v obchodování s lidmi, na černou listinu,“ uvedla.
EU mezitím v souvislosti s touto situací pozastavila platnost své dohody o usnadnění vízového styku s Běloruskem. Pozastavení části dohody se bude týkat běloruských úředníků a nebude mít vliv na běžné občany, uvedla Evropská rada 9. listopadu.
Rusko mezitím přechází do informačního protiútoku. Ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval země Evropské unie, aby se při řešení migrační krize na hranicích Běloruska s Polskem a Litvou vyvarovaly dvojích standardů.
„V této situaci je třeba se vyvarovat dvojích standardů a použít společný přístup v tom, co se týká postoje zemí Evropské unie,“ řekl Lavrov na úterní tiskové konferenci. „Je nepřípustné používat rozdílné standardy vůči Polsku a Itálii, když Brusel zvažuje otázku, jak se Varšava a Řím chovají v souvislosti s přílivem migrantů. Je také nutné vyhnout se dvojím standardům ve vztahu k zemím, odkud uprchlíci přicházejí,“ dodal.
Lavrov prohlásil, že když se uprchlíci dostávali do Evropy z Turecka, Evropská unie vyčlenila finanční prostředky na jejich udržení v Turecku. „Proč nemohou takto pomoci Bělorusku? Bělorusko také potřebuje peníze na zajištění normálních podmínek pro uprchlíky, které se Litva a Polsko zdráhají vpustit. Tito lidé nechtějí zůstat v Bělorusku ani v Turecku, chtějí do Evropy, která už léta propaguje svůj životní styl. Člověk by měl nést odpovědnost za své činy.“ Pak sdělil, že za tuto migrační vlnu může Západ: „Tato krize pramení z politiky, kterou země NATO a EU již léta provádějí na Blízkém východě a v severní Africe a snaží se jim vnutit lepší život a západní vizi demokracie.“ Podle něj se obětí této politiky staly Irák, Libye a Sýrie.
„Tyto bezohledné akce vyvolaly bezprecedentní příliv uprchlíků. Při jakýchkoli krocích je tedy třeba mít na paměti, odkud to všechno pochází a kdo za to může,“ zdůraznil.
List The Washington Post zasadil již 2. října současné události do širšího rámce: „Lukašenko, který vládl Bělorusku od roku 1994, byl ve volbách v srpnu 2020 poražen, ale donutil vítězku Svjatlanu Cichanouskou k útěku a sám se s přehledem prohlásil za vítěze, což vyvolalo obrovské pouliční protesty a zatýkání. Letos 23. května režim donutil let 4978 společnosti Ryanair přistát v Minsku, aby úřady mohly zadržet dva jeho cestující, opozičního aktivistu a novináře Romana Protaseviče a jeho přítelkyni Sofii Sapegu. V reakci na to Evropská unie, Spojené státy, Velká Británie a Kanada uvalily nové sankce a Evropská unie zakázala evropským leteckým společnostem létat nad běloruským vzdušným prostorem.“
Lukašenkova odveta přišla záhy: „Brzy poté začaly lety z Iráku do Běloruska přibývat. Letadla převážela cestující, kteří zaplatili tisíce dolarů za vstup do Evropské unie. Lety organizovaly běloruské cestovní kanceláře a lákaly migranty a žadatele o azyl nejen z Iráku, ale také z Afriky a Afghánistánu. Migranti byli ubytováni v jednom z minských hotelů a poté odvezeni na hranice s Polskem a Litvou, které jsou součástí Evropské unie… Záplava migrantů roste. Denně jich v Minsku přistává asi 500, ucpávají letiště a čekají na vstupní víza…. BBC našla skupinu mužů z afrických zemí, kteří se třásli v lese v příhraniční oblasti. Jeden Nigerijec řekl, že si je mezi oběma zeměmi strkali jako fotbalový míč. Běloruská pohraniční stráž je nutila překonat ostnatý drát.“
