Ani jeden z poslanců ČSSD na dnešním jednání klubu nedal najevo, že bude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě, řekl novinářům šéf sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka. Neočekává, že by se po pátečním jednání předsednictva strany situace změnila. Opoziční strany ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se dnes domluvily, že vyvolají hlasování o nedůvěře. Dostatečný počet podpisů mají, předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) je ale předloží v pátek.

Podle Chvojky dali poslanci jasně najevo, že nehodlají hlasovat pro vyslovení nedůvěry kabinetu. „Já si nemyslím, že za týden se to nějak změní. Myslím, že tam bude 15 našich hlasů možno garantovat,“ řekl Chvojka. „Na druhou stranu v pátek máme předsednictvo strany, tam určitě nějaká diskuse bude. Budou tam zástupci regionů, krajů, okresů, je možné že někteří z těchto zástupců možná budou proti tomu, abychom setrvali ve vládě. Myslím ale, že převáží názor ve vládě zůstat,“ doplnil.

Opozice chce s předložením podpisů počkat do pátku, zdůvodnila to mimo jiné právě tím, aby si ČSSD mohla vyjasnit svou pozici k hlasování. Očekává, že Vondráček svolá schůzi bezprostředně na příští týden, jak mu to ukládá ústava. Opoziční strany chtějí konání schůze v příštím týdnu i kvůli tomu, aby se jí mohl účastnit premiér Andrej Babiš (ANO). Tento čtvrtek a pátek bude Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu.

Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba 101 hlasu, proto by pětice stran potřebovala pro úspěch i hlasy dalších sněmovních frakcí. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše strany oslovily SPD a ČSSD, zda by byly ochotny hlasovat proti kabinetu. Pozice SPD je podle něj jasná, bude hlasovat proti kabinetu. Předsednictvo SPD dnes v tiskové zprávě uvedlo, že nedává důvěru vládě, ovšem nikoli kvůli premiérovi, ale kvůli účasti ČSSD.

Opozice reaguje na návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Podle návrhu, který zveřejnila média, Babiš má nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.