Ilustrační foto FOTO: Max Pixel, CC0 Public Domain
FOTO: Max Pixel, CC0 Public Domain
V roce 2022 šli sedět dva významní zástupci užší reprezentace dezolátů, pánové Tušl a Čermák. Lidé, kteří dlouhodobě vyhrožovali násilím, svolávali lidové vzpoury a fyzicky obtěžovali za covidu lékaře. Patřili k nejnebezpečnějším ruským švábům. Nyní začínají padat rozsudky nad řadovými dezinformátory, a jsou moudré.
České noviny 30. 12. 2022 v osm hodin večer: „Muž dostal za schvalování ruské agrese trest obecně prospěšných prací.“ Tak přece jen na závěr roku něco dobrého, napadlo mě. Ten rozsudek je moudrý, a měl by být vnímán jako vzorový.
A zametat!
„Trest obecně prospěšných prací dostal od Obvodního soudu pro Prahu 9 muž, který na sociální síti schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. Trestním příkazem byl uznán vinným z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Verdikt, o kterém dnes informovala Česká televize, je pravomocný. Policie muže obvinila 2. března, přibližně týden po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Muž ve čtyřech příspěvcích a výrocích na sociální síti agresi veřejně schvaloval, čímž se podle státního zástupce snažil ospravedlnit zločiny proti míru.“
Soud vyřešil rébus, jak se k těmto lidem stavět. Jde totiž o mimořádně choulostivou věc, která je však nesmírně důležitá, úzce souvisí s bezpečností naší země a odolností demokratického zřízení. Na jedné straně tu máme naprosto zásadní potřebu v naší zemi nepřipustit působení lživé ruské propagandy a oslavování ruských zločinů. Na straně druhé se (kromě těch největších grázlů) jedná o verbální trestné činy, které jsou sice na jednu stranu nesmírně nebezpečné, rozkladné a hanebné, na straně druhé však musíme chápat, že jsou to jen kecy, ne činy. A soud na závěr roku 2022 jasně ukázal, jak se tento typ prohřešků má trestat.
Jsme terčem válečných operací
Sleduji více či méně systematicky dezinformační scénu od počátku masivního nástupu dezinformací do veřejného prostoru, od „sporu o Gretu“. A pak další a další témata, po kterých spirála dezinformací stoupala do dnešních nebeských výšin. Nejprve popírali globální oteplení, a klima kolabovalo. Pak popírali, že když kašlete přes hadr, tak vykašlete méně slin do okolí. Pak popírali, že vakcíny chrání před nemocí – v zemi, kde se očkuje od dob Marie Terezie. No a jako poslední kolo si dezinformátoři – často stále stejní lidé – samozřejmě vzali obhajobu ruské invaze na Ukrajinu a popírání válečných zločinů Ruska.
Ty vlny dezinformací štěpily a štěpí společnost, mne samotného stály několik přátel, kteří propadli do paranoidní iracionality a začali se chovat, mluvit a myslet jako blázni. Výrok „to, že had je veverka, je taky názor“, jsem skutečně slyšel v realitě, a byl myšlen vážně. Za všemi koly dezinformací stojí ruská strana, která systematicky, cílevědomě a bohužel úspěšně dezinformacemi devastuje celý Západ.
My si to nesmíme nechat líbit, když je demokracie slabá, skončí. A nesmíme připustit, aby propaganda země, jež vede proti České republice nevyhlášenou válku, u nás zněla veřejným prostorem. Rusové proti nám nevedou jen válku slov, jejich útok provázejí mrtví. Dva mrtví při ruské sabotáži ve Vrběticích. A pak všichni neočkovaní lidé, kteří zemřeli na podzim 2021. V době, kdy již vakcínu mohli mít a mohli epidemii přežít – ale podlehli Ruskem syceným dezinformacím, a stálo je to život. Takže je v zájmu České republiky dezinformační tok a propagandu Ruska včetně oslavování jeho války omezovat.
Svoboda lhát není svobodou slova
Přestože na lži by se svoboda slova neměla vztahovat, je pro jednodušší občany těžké rozlišit, co je nepravda, lež, dezinformace, a co je názor. Za názor, že veverky jsou hnusné, by neměl být při zkoušení z přírodopisu žák sedmé třídy základní školy nijak napomínán. Každému se líbí něco jiného. Za nesmyslnou hloupost, lež, že veverka je had, by měl opakovat ročník. Podobně je to s propagandou, dezinformacemi a trestáním za ně. Když však stát někoho obviní za šíření lží, celá dezinformační scéna začne ječet, že je souzen za „názor“. A mnoho lidí nemá intelektuální potenciál lež od názoru odlišit.
Takže jakékoliv tvrdší trestání za šíření lží by mohlo vyvolat kontraproduktivní reakci. Zavřít někoho za propagandistické lži do vězení by z něj mohlo v očích jednodušších lidí udělat politického vězně a vzbudit dojem, že je omezována svoboda slova tak brutálně, až jsou lidi ve vězení. Takové uvěznění by mohlo vyvolat falešnou gloriolu dezinformátora. Udělat z něj trpícího hrdinu. Podobný dopad by mohly mít peněžní tresty – protože ty dopadnou i na dezinformátorům blízké a často nevinné lidi. Děti.
Právě sleduji existenční krach jedné z dezinformátorek. Její excesy už tak připomínají psychózu, že ji radši nejmenuji, abych netrápil duševně nemocnou ženu. Ale vídám její výlevy neštěstí, jak na sítích pláče, že nemá na činži a vyhazují ji i s dětmi z bytu. Těch dětí je mi skutečně líto. Kdyby ještě k tomu dostala pokutu, asi by z ní – a možná i dětí – byli na nějakou dobu bezdomovci, než by se podařilo jí ty děti odebrat a dát je do péče někomu, kdo je zajistí lépe než ona. A i peněžní trest s takovými důsledky by vyvolal aureolu „hle, oběť režimu“ podobně jako vězení.
Koště lesku nedodá
Koukám na evropské občany vykonávající veřejně prospěšné práce. Seškrabují špachtlemi samolepky z kandelábrů. Je to nudná, stereotypní a protivná práce, ale nikdo je za ni nebude litovat. Nezíská auru politicky pronásledované osoby – jen bude mít oblečení od těch vodiček, co při tom seškrabování používají. To oškrabování (či zametání) musejí provozovat ve svém volném čase. A když dostanou za trest 160 hodin (mírná sazba), tak mají deset víkendů v háji. Jediným psychologickým ziskem, který jim z toho „režimem uvaleného příkoří“ vzejde, bude, že se jim budou známí smát.
Ono když statečný klávesový bojovníček oblečený v oranžové vestě kmitá po chodníku s koštětem, ztrácí charisma hrdiny i heroičnost oběti. Je to prostě normální zametač, co zametá za trest. Nic, čím by se mohl pochlubit, čím by dokládal své disidentství, nic obdivuhodného. Ale deset víkendů strávit za trest s koštětem je taková zkušenost, že se po dozametání trestu bude na facebooku věnovat raději diskusím o fotbalu, a ne papouškováním ruské propagandy.
Obvodní soud pro Prahu 9 nastolil standard, kterého by se měli soudci v těchto případech držet jako judikátu. Je jak z hlediska omezení dezinformací, tak z hlediska etopedie, převýchovy pachatele, evidentně nejadekvátnější.
