Velvyslankyně a stálá představitelka České republiky při EU Edita Hrdá FOTO: Stálé zastoupení ČR při EU / se souhlasem
FOTO: Stálé zastoupení ČR při EU / se souhlasem
ROZHOVOR / Mediálně začal vznikat obraz, že Ukrajina bojuje v této válce za to, aby mohla být členem Evropské unie a NATO, ale zapomíná se, že primárně bojuje za to, aby nemusela být Ruskem, okomentovala potenciální členství napadené země velvyslankyně a stálá představitelka České republiky při EU Edita Hrdá. V rozhovoru pro deník FORUM 24 zhodnotila nástup Španělska do čela Rady EU a vliv předčasných voleb na předsednictví, které mohou být vnímány jako destabilizační prvek.
Jak si podle vás vedlo Švédsko v čele Rady Evropské unie? Je něco, s čím si mělo poradit lépe?
Dle mého názoru i dle vnímání partnerů si švédské předsednictví vedlo velmi dobře a má za sebou celou řadu konkrétních a nezpochybnitelných výsledků. Zásadní úspěch nejen Švédska, ale celého našeho předsednického tria a potažmo i celé Evropy je neutuchající politická, ekonomická i materiální podpora napadené Ukrajiny a jednota EU v této věci. Jejím výsledkem bylo například schválení 11. sankčního balíčku proti Rusku, který byl odsouhlasen právě za švédského předsednictví a navazuje na tři předchozí schválené za našeho předsednictví. Velký kus práce Švédsko odvedlo například i v klíčových oblastech agendy vnitra, kde došlo k pokroku ve vyjednávání reformního plánu společné migrační a azylové politiky. Úspěchem bylo také dojednání dalších legislativních návrhů například v rámci balíčku Fit for 55.
Nyní předsednictví převzalo Španělsko a premiér Pedro Sánchez ho započal návštěvou Kyjeva. Bylo toto gesto důležité?
Ano, určitě. Jde o silné a jasně čitelné gesto a lze se na ně podívat ze tří úhlů pohledu. Jednak to byl vzkaz světu, že Evropa jako celek stojí za napadenou Ukrajinou a že Evropská unie ví, že je to válka o evropské hodnoty. Pak to byl vzkaz dovnitř EU, že si i španělští levicoví politici uvědomují, že nesou svůj díl odpovědnosti za naivní politiku EU vůči Rusku v posledních desetiletích, za kterou nám vloni v únoru přišel krvavý účet. A byl to i vzkaz do předvolebního Španělska, že premiér Sánchez patří mezi ty odvážné, kteří do Kyjeva dojeli.
On sám uvedl, že podporuje členství Ukrajiny v EU, mohlo by tedy v příštím půlroce dojít v tomto směru k nějakému posunu?
Mediálně začal vznikat obraz, že Ukrajina bojuje v této válce za to, aby mohla být členem EU a NATO, ale zapomíná se, že primárně bojuje za to, aby nemusela být Ruskem. Mezi státy EU obecně panuje přesvědčení, že se Ukrajina členem Evropské unie stát má, ale nepanuje shoda na tom, kdy by k tomu mělo dojít. Zřejmé je, že Ukrajina o svou budoucnost v EU stojí a udělá maximum pro to, aby se členským státem stala. Osobně si myslím, že během španělského předsednictví k posunu dojde, ale jak bude velký, je zatím předčasné predikovat.
Co můžeme od španělského předsednictví očekávat? Jak by mohlo podpořit sbližování lidské, politické a institucionální dimenze Unie, což představuje jeho motto „Evropa, blíž“?
Motto reaguje na nedávné krize, kterými si EU prošla, a vyzdvihuje sílu a důležitost jednoty, solidarity a spolupráce. Zároveň je to příslib, že se Španělsko během svého předsednictví bude snažit hledat kompromisy u nejpalčivějších problémů, které momentálně EU trápí. Lze to vzít i tak, že jedním z problémů současné EU je to, že se mnoha lidem v členských zemích, kteří dlouhodobě s evropskou myšlenkou souzněli, zdá, že se jim Brusel mentálně vzdaluje. A už jen to, že se v souvislosti s tímto mottem o takovéto reflexi mluví, je nanejvýš užitečné.
Jak mohou španělské předsednictví ovlivnit předčasné parlamentní volby v zemi? Premiér dříve žádal o odklad svého projevu k představení priorit. Co tento odklad znamená? Mohou se některé evropské agendy kvůli tomu pozdržet?
Samozřejmě je ideální, když má členská země předsednictví nejlépe ve druhém nebo třetím roce vlády. Ale to se prostě naplánovat nedá. V případě Španělska je na druhé straně lepší, že jsou volby na začátku jeho předsednictví, a ne na jeho konci, jak tomu původně mělo být. Je otázka, jak rychle a jak silná vláda z nich vzejde. Počkejme si proto na jejich výsledek. Nicméně předsednictví EU má jednat jako nezávislý arbitr a moderátor diskuze, nemá prosazovat své národní zájmy či politické cíle. Takže z tohoto pohledu nemám důvod k obavám. Španělská vláda se počátkem července setkala s kolegiem Evropské komise v Madridu, konzultace na politické úrovni proběhly, odloženo bylo pouze představení priorit španělského předsednictví na plénu Evropského parlamentu.
Zároveň je Španělsko poslední zemí, která bude Radě EU předsedat před volbami do europarlamentu, a tudíž bude čelit tlaku na dokončení některých návrhů evropské legislativy. Nebude to Španělsko rozptylovat od držení se jeho priorit?
Tlak před každými volbami do EP může být samozřejmě nepříjemný, nicméně u mnoha legislativních návrhů často panuje shoda Rady i Evropského parlamentu, že je důležité dokončit legislativní proces ještě během volebního cyklu. Technicky vzato budou práce pokračovat i na jaře 2024, kdy předsednictví v Radě EU převezme Belgie.
Je španělské vedení dostatečně silné a odvážné ve vyjednávání, aby našlo na návrzích například balíčku Fit for 55 a Nature Restoration Law shodu?
Oba zmíněné balíčky vyvolávají emoce jak na straně členských států, tak v Evropském parlamentu. U posledně jmenovaného návrhu jsme sledovali relativně dramatické hlasování ve výboru a poté i na plénu. Jinými slovy, míra úspěchu španělského předsednictví bude záležet i na tom, jak budou pokračovat práce mezi institucemi, a nejen na tom, jak se mu podaří sjednotit a udržet pozice členských zemí.
Má sílu na to, dokončit migrační a azylovou reformu, i přes nesouhlas Polska a Maďarska?
Je třeba mít na paměti, že tyto konkrétní legislativní návrhy jsou kontroverzní nejen v Radě, ale zejména v Evropském parlamentu. Najít na nich shodu bude velmi těžké.
Jak na španělské předsednictví nahlížejí ostatní země, třeba i Česká republika? Neobjevují se například obavy, že bude čas promarněn vzhledem k problematické politické situaci v samotném Španělsku?
Všechny země vnímají, jak se Španělsko na své předsednictví svědomitě chystalo, a za první dva týdny rovněž vidí, že všechna jednání na úrovni Rady probíhají naprosto standardně. A i proto neregistruji žádné větší obavy. Předčasné volby mohou být samozřejmě vnímány jako jistý destabilizační prvek, nicméně Španělsko se předsednictví ujalo historicky již popáté a všichni aktéři jejich politického spektra si uvědomují politickou odpovědnost, která je s tímto úkolem spojena.
