Firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se už brzy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Vyplývá to z novely o střetu zájmů, kterou dnes potvrdila Sněmovna v senátní verzi. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů navíc nebudou moci podle předlohy provozovat některá média. Rovněž tato restrikce zjevně míří na Babiše, jenž vlastní vydavatelství a rozhlasovou i televizní stanici.

Jak vznikal takzvaný „lex Babiš“:

– Nová právní úprava, nazývaná často „lex Babiš“, se začala rodit začátkem letošního roku i v souvislosti s účastí podnikatele Andreje Babiše v politice. To, že místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO zároveň vlastní jednu z největších firem v zemi a ovládá i řadu médií (mediální dům Mafra, rozhlasová stanice Impuls, televize Óčko), dlouhodobě kritizuje zejména pravicová opozice. Babiš ale tvrdí, že svůj Agrofert od vstupu do vlády neřídí a ve prospěch společnosti nevystupuje.

– Ještě před novelou zákona o střetu zájmů, která by měla upravit pravidla až pro příští ministry, přitom rozhodovali poslanci o jiném zákonu, který se mohl dotknout Babišova podnikání už nyní. V březnu Sněmovna hlasovala o zákonu o veřejných zakázkách, do kterého navrhoval poslanec Martin Plíšek (TOP 09) přidat ustanovení, podle kterého by se o zakázky nemohly ucházet firmy, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády.

– Plíškův návrh podpořila nejmenší vládní strana KDU-ČSL, sociální demokraté stejně jako ANO ale byli proti. „Zdá se, že návrh je v rozporu s evropskými pravidly,“ řekl tehdy například poslanec ČSSD Jan Chvojka a podobně hovořila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Dolní komora nakonec Plíškův pozměňovací návrh neschválila, pro omezení hlasovali lidovci, poslanci TOP 09, ODS a komunisté.

– V září Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří na Babiše. Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory.

– Prezident Miloš Zeman poté ohlásil, že normu pravděpodobně nebude vetovat, byť by zákony neměly být přijímány proti jednomu člověku.

– V říjnu zákon projednal Senát, který ho vrátil s úpravami do Sněmovny.

– Sněmovna dnes novelu o střetu zájmů potvrdila v senátní verzi hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Senátní verze novely odročuje z ledna na září účinnost některých nových částí zákona. Předpokládají mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Rozšíří se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce.

– Proti novele ostře vystupovalo hnutí ANO. „Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje,“ řekl 17. března předseda ANO.

– Části novely zákona o střetu zájmů nazývané „lex Babiš“ jsou podle hnutí ANO legislativním zmetkem, mění pravidla hry uprostřed soutěže a odporují ústavě. „Předpokládám, že se obrátíme na Ústavní soud,“ řekl dnes novinářům předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

– Novele zákona o střetu zájmů se koaliční strany věnovaly opakovaně, jednání ale ke změně názoru ani jednoho z partnerů nevedla. Zákon opakovaně podpořil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

– ANO ale postupně mírně změnilo rétoriku, doprovázející nesouhlas se zákonem. Zatímco ještě v březnu hovořil Faltýnek v této souvislosti o hrozbě konce koalice, koncem srpna už připustil, že postoj sociálních demokratů a lidovců není důvodem pro zánik vládní sestavy.

– Podle posudku sněmovních legislativců, který nedávno citovala média, návrh obsahuje chybu. Média nebude smět vlastnit nejen člen vlády, což měl být původní úmysl předkladatelů, ale také poslanci, senátoři a celá řada dalších veřejných funkcionářů. ČSSD a KDU-ČSL poté uvedly, že jim nevadí, že zákon možná obsahuje chybu. Podle poslance ČSSD a budoucího ministra pro legislativu Jana Chvojky nejde o chybu, ale záměr autorů návrhu.