Andrej Babiš ve zlomové době sametové revoluce pobýval na lukrativní pozici delegáta bratislavského Podniku zahraničního podniku Petrimex v Maroku. V těchto privilegovaných firmách, obchodujících se západními a rozvojovými zeměmi, pracovala důkladně prověřená vrstva nomenklaturních kádrů.

Mnozí z nich využili výhodnou startovní pozici po pádu komunismu. Mezi ně patřil i Andrej Babiš, člen komunistické strany, evidovaný jako agent Státní bezpečnosti.

Dále čtěte

Trest pro policisty z Babišova mítinku v Krumlově. Pochybil také velitel zásahu

Kvůli zásahu na srpnovém politickém mítinku předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v České Krumlově dostali kázeňské tresty dva policisté. Při…

Babiš se do Bratislavy vrátil v roce 1991 na žádost Antona Rakického, svého šéfa z Petrimexu. Rakický se v nových poměrech rychle zorientoval a stal se generálním ředitelem Petrimexu. V Babišově životě je důležitou postavou, jelikož ho jmenoval svým zástupcem a v polistopadové éře ho přivedl k podnikání v Československu.

Oba muži mají společné i to, že v polovině devadesátých let uprchli ze Slovenska, údajně před Mečiarovým režimem. Rakický před trestním stíháním do USA, Babiš do Prahy, kde už v roce 1992 založil pobočku Petrimexu. O rok později z ní vznikla samostatná firma Agrofert, kterou Babiš za podezřelých okolností převzal s pomocí záhadné společnosti O. F. I. (Ost Finanz und Investition), registrované ve Švýcarsku.

Kdo stojí za O. F. I.?

Dodnes není jasné, kdo za O. F. I., schránkovou firmou bez vlastní kanceláře, stál. Babiš tvrdil, že mu peníze půjčili jeho spolužáci ze švýcarského gymnázia College Rousseau v Ženevě, kde rok studoval v době normalizace. Jeho otec zde tehdy působil jako československý zástupce v GATT. Podle svědectví  bývalých spolupracovníků je příběh se spolužáky jen pohádka, a za O. F. I. stál samotný Babiš.

V únoru 1995 se sešli tři členové představenstva (z pěti) Petrimexu v čele s Andrejem Babišem a schválili navýšení základního jmění Agrofertu. Této transakce se paradoxně neúčastnil Petrimex, ale Babišova neprůhledná společnost O. F. I. a zčásti Spolana Neratovice. Nový vlastník ovládl Agrofert za pouhé tři miliony korun.

Petrimex přišel o stoprocentní podíl v Agrofertu, do kterého předtím investoval stovky milionů korun. Babiš využil situace, že současně zastupoval mateřský Petrimex i později vlastní Agrofert. Když se o partyzánské operaci dozvěděla dozorčí rada Petrimexu, odvolala Babiše z představenstva. Petrimex podal žalobu, ale jeho snaha získat Agrofert zpět byla neúspěšná.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Nezodpovězených otázek kolem převzetí Agrofertu je však víc. Jelikož firma O. F. I. byla příliš kontroverzní pro rozsáhlé akvizice v tuzemském chemickém průmyslu, prodala svůj podíl basilejské rodinné firmě Ameropa, rovněž s nejasným kapitálem.

Babiš dodnes nevysvětlil, za jakých podmínek od Ameropy nakonec převzal její podíl. Poté ale již rozhodně nebyl jen skrytým vlastníkem, ale definitivně a oficiálně ovládl Agrofert jako jediný vlastník. Do roku 2000 přitom legálně vydělal pouhých 8 milionů korun, přičemž v této době získal 45 procent akcií holdingu, který měl už v roce 1997 tržní hodnotu 900 milionů korun.

Převzetí Agrofertu je symbolicky první kontrovezní kauzou, která stála na počátku Babišovy podnikatelské expanze provázené mnoha podobnými spornými transakcemi, na jejímž konci stojí impérium 250 firem s ročními tržbami 160 miliard korun. Je zjevné, že celá operace převzetí Agrofertu z majetku slovenského státu a jeho firmy Petrimex bylo ukázkovým tunelem státního podniku. To podtrhuje skutečnost, že na Agrofert nechal z Petrimexu Babiš převést klíčové obchodní smlouvy, jež zabezpečily Agrofertu zisk.  Je to totiž hlavně zisk, co se Babišovi podařilo převést z podniku, kde byl pouhým zaměstnancem, na sebe jako na podnikatele a majitele.