Ruský prezident Vladimir Putin v letošním roce nevystoupí se svým projevem k poslancům Státní dumy, píše běloruský server NEXTA s odkazem na list Kommersant, kterému informaci potvrdily tři zdroje blízké kremelské administrativě. Tím ale ruský prezident porušuje ústavu.

Rozhodnutí ruského prezidenta podle běloruského serveru potvrdil i jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Putinovo vystoupení ve Federálním shromáždění bude odloženo na rok 2023. Tím ale Vladimir Putin sám porušuje ruskou ústavu. V 84. článku stojí, že mezi povinnosti prezidente Ruské federace patří každoroční projev ve Federální shromáždění se zprávami o situaci v zemi a o základních cílech vnitřní a zahraniční politiky státu.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

„Prezident Ruské federace: a) vyhlašuje volby do Státní dumy v souladu s Ústavou Ruské federace a federálním zákonem; b) rozpustí Státní dumu v případech a postupem stanoveným Ústavou Ruské federace; c) jmenuje referendum v souladu s postupem stanoveným federálním ústavním zákonem; d) předkládá návrhy zákonů Státní dumě; e) podepisuje a vyhlašuje federální zákony; f) každoročně se obrací na Federální shromáždění se zprávami o situaci v zemi a o základních cílech vnitřní a zahraniční politiky státu,“ píše se v Ústavě Ruské federace.

S posledním projevem vystoupil ruský prezident Putin v úterý, kdy se v Rusku slaví den bezpečnostních služeb. „Situace v Luhanské a Doněcké lidové republice stejně jako v Chersonské a Záporožské oblasti je skutečně složitá,“ uvedl ve videoprojevu. Zaměstnance bezpečnostních složek zároveň vyzval, aby na Ukrajině potlačili operace zahraničních agentů a urychleně identifikovali zrádce, špiony a sabotéry.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Od té doby dobylo rozsáhlé území na východě a jihu Ukrajiny, o jeho část ale od zahájení ukrajinské protiofenzivy na konci léta přišlo. I přes výrazné ztráty zejména na severovýchodě a jihu země se přesto pokusilo o anexi čtyř ukrajinských území, aniž by je mělo plně pod kontrolou. Od té doby ruská armáda utrpěla také výraznou porážku, když se musela stáhnout z jihoukrajinského Chersonu, metropole stejnojmenné oblasti.