Proč jsme jako Češi zase dopadli tak mizerně? Podcenili jsme síly agrese a destrukce

youtube

Smtící agresivita v akci. Komunistický vrah a prokurátor Urválek při svém proslulém projevu. | FOTO: youtube

Proč jsme tak dopadli? Co je to všude kolem za podivné lidi? Když nebudeme moc sebelítostiví, musíme uznat, že máme za sebou století, ve kterém miliony lidí dopadly mnohem hůř. Přišli o život ve válkách, hladomorech, čistkách a genocidách. To, že musíme snášet výroky různých nabubřelých hulvátů a přihlížet, jak si mezi sebou přehazují různé prebendy, je proti tomu všemu zatím jen drobnost.

Všechno má ale nějakou míru. Za agresivitou anexí a čistek a agresivitou výroků na Twitteru nebo tiskových konferencích je ta samá temná síla destrukce. Jen je zatím oslabená. Když se nezarazí a nebude krotit, nabude síly a začne škodit mnohem víc. Všechno dění nemůžeme odvodit jen ze sociálních poměrů, něco má kořeny v lidské mysli, a pokud to nepochopíme, můžeme se ureformovat a uschůzovat, ale dopadne to nakonec vždycky stejně.

Každá úvaha nemusí – vzdor oblíbenému úsloví – skončit nakonec u Freuda. Často ale skončí, protože starý myslitel některé věci postřehl. Jednou z těch myšlenek je jeho představa, že lidské jednání je ovlivněno dvěma nevědomými silami, které můžeme nazvat pud život a pud smrti – destrukce. Ty nepůsobí jen v individuálních lidských vztazích, ale také ve společenském a politickém životě.

Všimněme si, jak se někteří politici, které si jejich pud destrukce podmanil, vyjadřují. Jsou to většinou všechno výrazy agrese a umrtvování: zakázat, zrušit, omezit, regulovat, kontrolovat, nepřipustit, oplotit, izolovat, vymezit se. Právo na zbraň, domobrana, vodní děla na hranicích, potlačit, zkrotit, vykázat na příslušné místo.

Jako každý pud i pud smrti přináší uspokojení. Odpůrce zastřelit, zavřít, zakázat mu mluvit, to přináší potěšení, stejně jako působí někomu slast, když sousedovi zapálí stodolu. Je to jednodušší než postavit vlastní a vypadá to jako velkolepý čin. Známý fanatický projev prokurátora Urválka je názorná ukázka agrese a temných pudů puštěných ze řetězu.

Je spojen i se sebedestrukcí. Je jedno, že zničím i sebe, hlavně že budou poškozeni ti druzí. V praxi to vidíme třeba na zjištění, že starší lidé v Británii jsou stoupenci brexitu i v případě, že by to ekonomicky postihlo jejich potomky.U nás zase někteří politici hlásají vystoupení z Evropské unie, i kdybychom měli všichni o třetinu zchudnout (Klaus junior).

Pud smrti je spojen i s riskantním chováním, dá přednost imperiální agresi a velkolepým činům, i kdyby to mělo poškodit národní existenci. Pěstuje se kult mučednictví, v čemž jsou mistři Rusové, ale dokázala to i fašistická a komunistická propaganda. Jedinec není důležitý.

repro: RT - youtube

Mladí Rusové ve vojenské škole.

K tomuto stylu myšlení patří i jakási askeze. Je třeba se obětovat, uskromnit, utáhnout opasky, naběhnout do učebního poměru a výroby, protože továrna volá a hlavně nestudovat nic „nepraktického“. (Samozřejmě že na sebe a své děti různí oligarchové, radikální imámové a tajemníci toto neaplikují. To mají dělat ti druzí.)

Rozumní politici na základě smutných zkušeností z historie už pochopili, jaké nevědomé síly v myšlení lidí působí. Předně pochopili, jakou roli hraje agrese. Ta je součástí lidského života, ale je třeba ji neustále mít pod kontrolou. To ovšem vyžaduje čas a peníze. Aby se posílily tvůrčí síly, je potřeba utvářet velké sociální podmínky tak, aby aby tu byl pořád čas a prostor pro společenský život. Po první světové válce bylo ponížení a zbídačení Německa projevem temných pudů na straně vítězů a dopadlo to špatně. Po druhé světové válce už západní velmoci tuto chybu neopakovaly a proto se na kontinentu velká válka neopakovala.

Síla, která stojí proti agresi, se může upevnit až tehdy, když jí společenské podmínky umožní dostat se ke slovu. Pokud se ničivé síly jednou vypustí ven, mohou se u moci držet velmi dlouho, protože si na svou stranu uzurpují všechny dostupné prostředky.

Temno fašismu a nacismu, naší druhé republiky a ořezání svbody za poválečné třetí republiky a dnešní plíživá normalizace, populismus, postkomunismus a fašismu podobné tendence jsou zase vychýlením nezvládnutých sil agrese. Nedokázali jsme poznat je včas, a tak se společnosti zase zmocňují. Změna je možná, ale rekonvalescence bude trvat dlouho.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner