Když byli Sergej Skripal a jeho dcera Julie převezeni do nemocnice, mluvilo se o tom, že nejspíš nepřežijí, popřípadě že ponesou trvalé následky. Teď byl 18. května z nemocničního ošetřování propuštěn po své dceři i její otec. Ruský velvyslanec vyjádřil nad tímto faktem potěšení, což je od něj hezké a lidské. Je otázka, co můžeme brát vážně, když se Moskva a Londýn navzájem obviňují kolem pokusu o otravu agenta ze lži.

Vynořuje se samozřejmě trochu cynická otázka, jak je možné, že otec a dcera nejsou dávno po smrti. Na webu už kolují různé spiklenecké teorie. Vysvětlení však může být docela jednoduché. „Otrava nemusí nutně mít za následek smrt,“ říká pro The Washington Post Michelle Carlinová, která přednáší forenzní a analytickou chemii na Northumbria University. „Pokud se léčí rychle a neprodleně, je možné se zotavit z otravy mnoha látkami.“ Jde také o to, že nevíme, co je vlastně u Novičoku „normální“ průběh otravy. Řekla, že je těžké odhadnout, proč se Julia Skripalová zotavila rychleji než její otec. Mohla být zasažena menší dávkou, roli mohl hrát její mladý organismus. „Existuje příliš mnoho faktorů, které je třeba vzít v úvahu,“ uvedla.

Jak je to s podezřením na původce útoku?

V rozhovoru pro Der Spiegel se expert na chemické zbraně z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Ralf Trapp pokusil posoudit, nakolik jsou pravdivá obvinění Británie vůči Kremlu. Základní otázky jsou, odkud pochází nervový jed a co může být skutečně dokázáno.

1. Ví Británie skutečně, odkud pochází jed? Trapp soudí, že nikoli, ale britská vláda ani nikdy netvrdila, že zná přesný původ jedu. Je zřejmé, že toxinem je neurotoxin novičok, který byl kdysi vyráběn v bývalém Sovětském svazu. (Můžeme doplnit, že počátkem května přišla zpráva, že Rusko likviduje objekty výzkumných laboratoří v Šichanech na jihu země, kde se v 70. a 80. letech vyvíjely armádní jedy a také novičok. Podle britského listu The Daily Mail se možná budovy armádních laboratoří ničí kvůli připravované cestě mezinárodních inspektorů, kteří vyšetřují okolnosti otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala.)
2. Je možné zjistit více? Ano, soudí Trapp. „Bojové látky vždy obsahují nečistoty, které pocházejí z použitých látek nebo z výroby.“ Tyto chemické „podpisy“ mohou být prozradit laboratoř původu, pokud máme k dispozici srovnávací údaje z této laboratoře. Podle zprávy médií britští experti chtějí určit možné místo výroby.
3. Může Rusko vyrábět novičok? Ruská vláda tvrdí, že nikdy tento nervový plyn nevyráběla. Jenže Trapp říká, že na počátku devadesátých let moskevští diplomaté neoficiálně přiznali, že Sovětský svaz na novičoku pracuje. Několik bývalých zaměstnanců pracujících na tomto výzkumném projektu to již v rozhovorech potvrdilo. Britský velvyslanec v Berlíně Sebastian Wood řekl nedávno v německém rozhlasu, že tajné služby budou mít informace o tomto tajném kremelském programu. Tvrzení, že všechny bojové jedy z dob SSSR byly zničeny, jak tvrdí Rusko, je podle něj „zcela nepravdivé“.
4. Mohla by mít otrávení Skripala na svědomí nějaká soukromá osoba? Proč by to musel být nezbytně útok nařízený státem? Protože všechno ostatní je velmi nepravděpodobné. „Potřebujete značné zkušenosti se zacházením s takovými látkami a zvláštní ochranná opatření – látka je vysoce toxická a paralyzuje dýchání a srdeční svalstvo,“ uvádí Trapp. SSSR potřeboval na vývoj Novičoku celá desetiletí.
5. Mohl by to mít na svědomí i jiný stát než Rusko? Ruský prezident Vladimir Putin nedávno prohlásil, že je mnoho zemí, které mohou produkovat takový neurotoxin, který byl použit při útoku na Skripala. V tom má Putin pravdu. Takových laboratoří bylo jistě víc, USA zřejmě také prováděly výzkum v této oblasti. Jen v případě Sovětů ale byla tato práce součástí programu rozvoje chemických zbraní.

Takže zodpovědně se dá se stoupající pravděpodobností říci asi tolik, že tento nervový jed pochází z ruské laboratoře. Z historického hlediska všechno ukazuje na Kreml. Důkazy nebudou neprůstřelné do doby, pokud nebude určena původní laboratoř.

Nabízí se samozřejmě ještě další otázka. Proč by mělo Rusko likvidovat nějakého agenta, kterého už mělo za mřížemi a samo ho do Británie vydalo, takže se dalo čekat, že bude mluvit.

K tomu někteří komentátoři, třeba Boris Reitschuster v huffingtonpost.de, říkají, jak těžko se na Západě dokážeme vmyslet do mentality jiného politického systému. A také, na kolik podobných příběhů si už nevzpomínáme. „Vraždit kritiky a přeběhlíky“ je zcela v logice tohoto systému. Těch jmen je v dávné i nedávné historii docela dost. Politik Boris Němcov, novinářka Anna Politkovská, v dávné době Lev Trockij, později Stepan Bandera, Lev Rebet, Georgi Markov a samozřejmě Alexander Litviněnko.

Trockého případ je známý. Mohl sice odejít do exilu, ale v roce 1940 byl zavražděn agentem NKVD. Bandera byl zavražděn v roce 1959 ve Spolkové republice agentem KGB jménem Bohdan Stašinskyj, a to kyanidem. Tentýž agent zabil také Lva Rebeta, bývalého ukrajinského politika. Georgi Markov byl bývalý bulharský komunista, který se od komunismu odvrátil. V roce 1978 byl v Londýně zavražděn, když mu na zastávce do nohy vpíchli jed. Vraždu má zřejmě na svědomí KGB nebo bulharská tajná služba. V březnu byl nalezen mrtvý přítel ruského miliardáře a ostrého kritika Kremlu Borise Berezovského Nikolaj Gluškov. Někdo ho uškrtil. Berezovskij sám záhadně zemřel už před pěti lety. Údajně se doma oběsil.

Jaké ohledy na nějaké mezinárodní pobouření. Divoký východ myslí jinak. A jestli si někdo myslí, že je v bezpečí jen proto, že si odjel do Londýna, to se tedy mýlí, holoubek.

V každém případě je smutné, že se do tohoto případu s novičokem zapletl svými „vyšetřovacími“ aktivitami prezident Zeman. Ačkoliv se tu v malém množství testovala jiná verze novičoku, než byla ta „londýnská“, Zemanovy zmatené výroky stačily moskevské propagandě pro podporu její verze, že je v tom Kreml nevinně.