Dnes je to 642 let, co v Praze 29. listopadu 1378 skonal římský císař a český král Karel IV. Na tohoto významného českého a evropského panovníka se často odvolávají lobbisté z okruhu prezidenta republiky Miloše Zemana, když chtějí veřejnosti „prodat“ projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe. Jenže s Karlem IV. se vytahují neoprávněně.

Miloš Zeman a jeho suita aktivně podporují projekt Dunaj–Odra–Labe čili vznik rozsáhlého vodního koridoru, který by Českou republiku a další země střední Evropy spojil s Baltem a Černým mořem. A vždy zdůrazňují, že přece už Karel IV., blahé paměti Otec vlasti, usiloval o vybudování tohoto ambiciózního díla. Připomeňme si, že také při pražské návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na jaře 2016 vytruboval Zeman do světa, že Číňané plánují do projektu mohutně investovat.

Karel IV., jinak též „největší Čech“, je tak nejvyšším představitelem naší země soustavně využíván jako maskot diskutabilního projektu, aniž by se ovšem prezidentova kampaň namáhala vysvětlit, o co vlastně tomuto středověkému panovníkovi šlo.

Císař Karel IV. skutečně již někdy od padesátých let 14. století diplomaticky připravoval projekt, který měl hlavní město Prahu propojit s Dunajem a Černým mořem, případně po Labi se Severním mořem. Klíčovou osobností těchto jednání byl Karlův diplomat Sagremor di Pommiers, který se přátelil například s Janem ze Středy, kancléřem Karla IV. Však také císař hodlal na finančně velice náročném projektu spolupracovat s bohatou Benátskou republikou sv. Marka. Z roku 1365 se nám dokonce zachovala instrukce, s níž benátský dóže Lorenzo Celsi vyslal do Prahy svého diplomata Lodovica Contarena. Projekt měl být realizován prostřednictvím českých, italských a pravděpodobně i nizozemských peněz.

Karlův zájem o využívání labské vodní cesty vzrostl poté, co roku 1373 připojil k České koruně Braniborsko. Od megalomanského projektu, který by Prahu a České království skutečně propojil s Černým a Severním mořem, musel však Karel IV. jakožto prozíravý hospodář nakonec upustit. Důvodem byl především nezájem Benátek investovat do tohoto ekonomicky dobrodružného projektu. A Benátčané opravdu uměli počítat…

Prezident Zeman a jeho „kolegium“ se tak na Karla IV. odvolávají neprávem, neboť ten po mnoha diplomatických jednáních a konzultacích od svých záměrů moudře upustil. Shrnuto a podtrženo: již Karel IV. před stovkami let nazřel, že „Zemanův kanál“ je z ekonomického hlediska nesmysl. Nemluvě o škodách vodohospodářských a obecně ekologických… Inu, poradci Karla IV. byli opravdu jiného ražení než ti, kteří se dnes hemží kolem Miloše Zemana. Kancléř Vratislav Mynář má nadto zcela odlišné „školení“ než císařský kancléř Jan ze Středy, jenž byl významným intelektuálem a literátem. A rozdílů je tu mnohem více…