V Luhanské oblasti v blízkosti Severodoněcka se ruské jednotky stále snaží prolomit obranu ukrajinské armády. Podle zpráv z místa této bitvy ovládají Rusové již většinu města a Ukrajinci se stáhli do připravených pozic na jeho okraji. Vojenský analytik Jiří Vojáček si však nemyslí, že jde o strategické místo. „Za Severodoněckem je řeka Severní Doněc a kolem ní jsou bažiny, takže i kdyby Rusové to město obsadili, tak je čeká ještě přechod přes řeku, o který se v oblasti neúspěšně pokoušeli už několikrát,“ zhodnotil pro FORUM 24.
„Nepřítel pokračuje ve svém neúspěšném pokusu oslabit obranu města Severodoněck,“ uvedl v ranní zprávě ukrajinský generální štáb. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo za posledních 24 hodin odrazit řadu útoků ruských jednotek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje bitvu o Severodoněck za velice důležitou. „Osud našeho Donbasu se ve velké míře rozhoduje v Severodoněcku,“ upozornil Zelenskyj. Tvrdé boje v oblasti potvrdila i zpráva britského ministerstva obrany, podle které se ruská armáda pokouší zvýšit své úsilí o postup na jih od města Izjum, kde se ruská ofenzíva v dubnu prakticky zastavila. Útočí zde východní skupina ruské armády, kterou musel Kreml po těžkých ztrátách v bojích u Kyjeva reorganizovat, a tak nejsou podle Britů tyto jednotky na plných početních stavech.
„Pokud jde o Severodoněck, nemyslím si, že je to tak strategické místo. Za Severodoněckem je řeka Severní Doněc a kolem ní směrem od Severodoněcku k Lysyčansku jsou bažiny, takže i kdyby Rusové to město obsadili, tak je čeká ještě přechod přes řeku, o který se v oblasti neúspěšně pokoušeli už několikrát,“ zhodnotil pro FORUM 24 situaci vojenský analytik Jiří Vojáček. Podle něj situace „opticky na mapě vypadá jako nástupní prostor pro obsazení oblasti toho kotle mezi Izjumem a Doněckou lidovou republikou“, ale domnívá se, že se tak nestane.
„Je to klíčové město z pohledu současných operací, společně se sousedním Lysyčanskem jsou to poslední dvě města v Luhanské oblasti, která jsou alespoň částečně pod ukrajinskou kontrolou. Jejich plným ovládnutím by ruské síly téměř splnily naposledy deklarovaný cíl ruské invaze, tj. dosažení administrativních hranic Luhanské a Doněcké oblasti a jejich kontrolu,“ řekl pro FORUM 24 Richard Stojar, vojenský analytik působící na Univerzitě obrany v Brně.
Podle něj by ruský úspěch znamenal dílčí vítězství, byť možná jen dočasné, v probíhající bitvě o Donbas. „Svou roli tu hraje jednak symbolický význam pro obě strany, jednak možnost dalšího ruského postupu v regionu v důsledku oslabení ukrajinských obranných pozic a ohrožení komunikačních linií,“ dodává Stojar.
Ruská armáda pokračovala v dalším bombardování a bojích také v Doněcké oblasti, například u města Bachmut. Raketové a letecké útoky jsou hlášeny i z oblasti obcí Verchnekamenka, Zlatoje, Berestove, Slavjansk, Nikolajevka či Kamyševka. Ruské síly také stále častěji používají psychologické operace, aby poškodily morálku ukrajinských vojáků. Rusové tak například posílají na telefony či na sociální sítě ukrajinských vojáků výhružné zprávy, v nichž je vyzývají, aby zradili služební přísahu, složili zbraně, vzdali se nebo přeběhli do Ruska.
Naproti tomu ukrajinský generální štáb oznámil, že blíže nespecifikované součásti 106. a 76. gardové výsadkové divize se odmítly účastnit bojů v Luhanské oblasti a vrátily se do Ruska. 76. gardová výsadková divize se dříve účastnila útoků na Kyjev, Izjum a Popasnu, což pravděpodobně vedlo k demoralizaci vojáků.
Ruská vojska mají v Donbasu na východě Ukrajiny dvacetkrát více děl a čtyřicetkrát více munice než ukrajinské síly. Takový nepoměr bránící se ukrajinské jednotky podle listu Independent demoralizuje a údajně v nich stoupá počet dezercí. Ukrajincům také měly již téměř dojít zásoby raket do raketometů Smerč a Uragan, které umožňovaly na počátku války ostřelovat ruské síly z větší dálky. Zbyly jen raketomety Grad a houfnice o maximálním dostřelu 20 až 30 kilometrů. Západem dodávané protitankové střely Javelin a NLAW se nehodí k boji proti dalekonosnému dělostřelectvu.
„Rusové stále mohou dosáhnout většiny svých cílů, snad jen Kyjev nemají šanci dobýt, ale pouze za předpokladu, že by provedli nějaké významné přeskupení a posílení sil, tedy například doplňující odvody nebo částečnou mobilizaci. Ale tam si myslím, že by prezident Putin narazil u vlastního obyvatelstva. A on to dobře ví,“ konstatuje Jiří Vojáček.