Margarita Simonjanová s Vladimirem Putinem na výstavě, věnované 10. výročí zahájení televizního vysílání Russia Today FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Zatímco v Íránu začal pětidenní smutek po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího a úřady zahájily přípravy na předčasné prezidentské volby, které se budou konat 28. června, ruská státní média začala šířit konspirační teorie o údajném atentátu.
Íránská státní tisková agentura IRNA přitom sdělila, že vrtulník se zřítil kvůli technické závadě, a mezi příčinami havárie uvádí špatné povětrnostní podmínky. Prezident letěl vrtulníkem, který byl starý asi 50 let, a Írán má problém si kvůli sankcím opatřit novější techniku. Američané jsou jako viníci obviňováni jen nepřímo. Učinil tak třeba bývalý ministr zahraničí Mohammad Javah Zarif. Ten řekl, že nehoda, při níž Raísí zahynul, bude „zapsána na černou listinu amerických zločinů proti íránskému národu“.
Web Nastojaščeje Vremja zmiňuje, že pokud jde o verze hovořící o příčinách havárie vrtulníku, ústřední ruské televizní kanály, jako je Pervij nebo Rossija-24, jsou v hodnocení události víceméně zdrženlivé. Ty nenápadnější, jako je například kanál 360, již našly důvod tragédie: ukazuje se, že Raísí byl zavražděn a že za to může „Západ“.
Kanál Rybar na Telegramu, blízký ruskému ministerstvu obrany, obvinil z Raísího smrti kromě „kolektivního Západu“ také Izrael.
„Vzhledem k tomu, jak se izraelská strana a kolektivní Západ v posledním roce snaží všemi prostředky zatáhnout Írán do otevřené konfrontace, je smrt íránského prezidenta dalším krokem v realizaci tohoto plánu. Jak zareaguje vojensko-politické vedení Íránu, kam bude směřovat hněv mas, kdo ponese slovní odpovědnost – to jsou otázky, na které dostaneme odpovědi v nejbližších dnech. Íránci mohou reagovat zdrženlivě a asymetricky: například údery/diverzemi na izraelské cíle nebo na zájmové oblasti v sousedním Iráku a Ázerbájdžánu. To by vedlo k eskalaci, ale ne tak velké jako přímá vojenská odpověď Izraeli,“ tvrdí autor.
Šéfredaktorka propagandistické RT Margarita Simonjanová a vůdce loutkové Liberálně-demokratické strany Ruska Leonid Sluckij byli mezi prvními, kdo šířili konspirační teorii, že to, co se stalo Raísímu, mohla být vražda naplánovaná „Západem“. Psaly o tom nejméně dva hlavní Z kanály. Simonjanová dokonce spojila tragédii v Íránu, atentát na slovenského premiéra Roberta Fica a vraždu Kennedyho.
„A Raísího helikoptéra spadla nešťastnou náhodou kvůli mlze a na Fica střílel bláznivý dědeček, na Olofa Palmeho a Kennedyho taky. To se stává,“ napsala Simonjanová na Telegramu.
Proč ruská propaganda podněcuje teorii o Raísího vraždě „kolektivním Západem“, vysvětluje pro Nastojaščeje Vremja Ivan Preobraženskij, expert na střední a východní Evropu.
Podle politologa tu má vliv osobní postoj Vladimira Putina a jeho vnímání reality.
„Je známo, že jakékoliv problémy s jinými diktátory vnímá jako pokus o vraždu, a sám kdysi veřejně vyslovil jako podmíněně možnou verzi, že jeho přítel Hugo Chávez byl nějakým způsobem Američany nakažen rakovinou nebo tam mohl být nějaký jiný podobný vliv. On, jak známo, velmi těžce nesl smrt libyjského diktátora… Putina se to velmi dotklo,“ říká Ivan Preobraženskij. „V tomto případě je tedy jeho verze zřejmá: jde o verzi konspirační. A ruští propagandisté se ji snaží uhodnout a ruskému diktátorovi se zavděčit. Snaží se ukázat, že mluví o stejných věcech jako on.“
Druhou verzí je podle politologa „obviňování Západu prostě automaticky“, protože tak funguje systém.
Ivan Preobraženskij je přesvědčen, že po Raísího smrti a zvolení nového prezidenta zůstanou vztahy Ruska s Íránem stejné, protože zájmy obou diktátorských režimů jsou podobné. „Zájmy obou diktátorů se naprosto shodují a z tohoto hlediska bude nevyhnutelně pokračovat spolupráce přibližně ve stejném formátu, jako byla. Zejména proto, že názor Číny je pro Írán i pro Rusko velmi důležitý. A jsem si jist, že ke sblížení obou zemí by nedošlo, kdyby se na něj Čína nedívala příznivě,“ říká politolog.
Hlavou státu v Íránu ovšem není prezident, ale ajatolláh Chameneí, kterému je 84 let. Za jeho možného nástupce byl považován právě Raísí.
„Z tohoto pohledu byl on a jeho vazby na Rusko pro Kreml velmi důležitý. Protože pokud by se stal skutečnou hlavou státu, byl by to právě on, kdo by rozhodoval o dodávkách zbraní, o spolupráci s Ruskem,“ říká Preobraženskij. V současné fázi byl tváří íránské diplomacie a rozhodnutí činil Chameneí a Sbor islámských revolučních gard. Mohl se však stát skutečnou hlavou státu, Kreml na něj zřejmě vsadil a v tomto případě ztratil svého člověka v Teheránu.
