Jednou ze změn, které přinesou nadcházející senátní volby, bude také konec proruského senátora Jaroslava Doubravy. Ten ve svých 74 letech ve volebním obvodu Ústí nad Labem už nekandiduje. Jeho místo v senátu, které bylo celých 12 let spojováno s komunistickými postoji a výrazně proruskou orientací, tak má možnost obsadit například rektor ústecké univerzity Martin Balej, nebo historik Martin Krsek a další.

Jaroslav Doubrava na sebe v pravidelných intervalech upozorňoval po celou dobu svého fungování v senátu. S tím, jak tuto komoru českého parlamentu postupně ovládla pravice, byl Doubrava stále více osamocený, až zůstal jediným, kdo otevřeně sympatizuje s Ruskem, jezdí do okupovaných území na Ukrajině a vytrvale zlehčuje okupaci, ruské zločiny a šíří dezinformace.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Například několik dní po letošním ruském vpádu na Ukrajinu napsal Doubrava text pro dezinformační server Parlamentní listy, ve kterém obhajuje okupaci a míní, že Putin zachránil tisíce životů. „Musím říci, že pomoc Ruské federace východním republikám přišla na poslední chvíli, v nejvyšší čas. Musíme ocenit, že prezident Putin čekal do poslední chvíle, než k danému řešení dospěl a rozhodl. Zachránil tak tisíce životů,“ napsal letos 3. března Doubrava.

Po tom, co Ukrajinci začali vyhánět Rusy ze své země a objevili masakr v Buči, Doubrava opět přišel s obhajobou ruských vrahů a svojí verzí těchto zločinů. Pochlubil se tím, že získává informace ze zahraničí, a ty v červnu 2022 také přiblížil: „Například záležitost nebo to neštěstí v té Buči nemohli podle těch zpravodajství spáchat ruští vojáci a tak dále,“ konstatoval nyní končící senátor. Jeho kolegové v senátu na něj tehdy reagovali odchodem z jednacího sálu.

Snad naposledy na sebe Doubrava upozornil začátkem srpna. Tehdy odjel, podle svých slov na dovolenou, na Krym. Tamní okupační správa však jeho návštěvu na poloostrově prezentovala jako návštěvu politika ze Západu a ruská propaganda ji náležitě využila. „Jsem rád, že mohu v Republice Krym uvítat našeho přítele a hosta z České republiky Jaroslava Doubravu, který je známý svou mnohaletou podporou naší země a iniciativami k navázání přátelských a partnerských vztahů s Ruskem. Spolu s panem Doubravou jsme probírali kulturní výměnu mezi našimi národy, záležitosti obchodních vztahů ve světle současných událostí a zkoumali možnosti spolupráce,“ řekl tehdy k návštěvě Doubravy Sergej Aksjonov, šéf okupační ruské administrativy na Krymu. Doubrava však neměl jakýkoliv mandát jednat jménem České republiky.

Dále čtěte

Fiala: Česko potřebuje úspěch demokratických kandidátů. Nedopusťte, aby extremisté hazardovali s budoucností

Česká republika potřebuje co největší úspěch demokratických kandidátů. Volte lidi, které znáte, kteří pro obec, město něco udělali a kteří…

Výlet na Krym, který mnozí politici označili za kolaboraci, tak byl zřejmě poslední viditelnou akcí, kterou se Doubrava prezentoval. Po 44 letech ve státem placených funkcích končí. Naposledy byl v senátu za uskupení Severočeši, svůj život, orientaci a názory však spojil s KSČM. Do strany nastoupil jako mladý elektrikář už ve svých 19 letech, v roce 1967. Ve straně zůstal až do roku 2010.

V komunální politice se začal angažovat hned zkraje normalizace, v roce 1971 se stal členem Národního výboru v obci Telnice na Ústecku, od roku 1978 byl potom tajemníkem Národního výboru, po roce 1990 starostou. Obec vedl celých 20 let do roku 2010. Senátorem nebyl jen poslední dvě volební období, ale také v letech 1998-2004. V minulosti byl také zastupitelem Ústeckého kraje. Doubrava neodchází jen tak. Jako rozloučení voličům doporučil, aby svůj hlas dali kandidátovi Jaroslavu Teleckému, ten reprezentuje hnutí PRO. Silně proruské hnutí spojované s nedávnou demonstrací na Václavském náměstí, které loví ve voličském rybníku SPD, ANO a KSČM.