V kopcích Asolo v Itálii, na půli cesty mezi benátskými kanály a vrcholky Dolomit, byli farmáři, kteří vyrábí prosecco, jedno z nejoblíbenějších šumivých vín na světě, v důsledku klimatické krize a bouřlivého počasí uvrženi do krizového režimu.
Změna klimatu ovlivňuje producenty vína všude. Studie platformy Nature zjistila, že do konce století by dokonce mohlo 90 % tradičních vinařských oblastí zmizet z pobřežních a nížinných částí Itálie, Španělska, Řecka a jižní Kalifornie.
Jarní mráz zabíjí poupata, letní bouře s krupobitím mlátí listí, dlouhá sucha ničí révu prahnoucí po vodě, zatímco naopak silné deště vyvolávají sesuvy půdy, které je utopí v bahně.
Prosecco, které zaznamenalo prudký nárůst popularity zejména v posledních dvou desetiletích, je na nestálé počasí zvláště citlivé. Nejexkluzivnější vinařství vyrábějí šumivá vína třeba v oblastech italských kopců Asolo, Valdobbiadene nebo Conegliano, které byly zařazeny mezi dědictví UNESCO.
Když tam silně prší, strmé svahy vinných teras, na kterých rostou hrozny, se rychle proměňují v přívaly tekoucí půdy, a naopak během dlouhých období sucha se jakákoliv voda, která narazí na svahy pokryté sluncem, rovnou vypaří. Experti navíc zdůrazňují, že dopad těchto dvou extrémů je jedna věc na rovině, ale na strmém svahu je ještě horší.
Vinaři a zemědělci si tuto hrozbu krize teprve začínají uvědomovat. V posledních několika letech se debata otevřela a je stále živější, ale pokud jde o praktickou činnost, postupy se zatím neproměňují.
Farmáři se přitom mohou přizpůsobit mnoha změnám, říká Gregory Gambetta, rostlinný biolog z Bordeaux Sciences Agro a spoluautor studie Nature. Upozornil ovšem na to, že zákazníci kladou silný důraz na identitu vína, což je od ostatních potravin, které jsou třeba také ohroženy globálním oteplováním, odlišuje.
Zelené aktivistické skupiny a někteří lidé v severní Itálii rozsah expanze proseccového odvětví obviňují z poškozování životního prostředí, a tak výrobci přislíbili lepší ochranu ekosystémů.
Alespoň někteří zemědělci své postupy začali měnit, aby svou úrodu chránili. Například zelené terasy Valdobbiadene jsou posety černými sítěmi, které chrání hrozny před krupobitím. Jiní zase spoléhají na přírodní řešení a používají k zastínění hroznů a chlazení vinné révy fíkovníky. Stromy navíc chrání rostliny před silným větrem a udržují půdu stabilní v silném dešti.
Navíc se do evropských vinných teras vracejí malé rybníky, které mají pomoci se vypořádat se suchem. Tento postup pro držení vody se v minulosti používal a dodnes je běžný v jihovýchodní Asii a východní Africe, nicméně z Itálie se vytratil.