Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra EU v Praze FOTO: ČTK/Vondrouš Roman
FOTO: ČTK/Vondrouš Roman
Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska je přesvědčený, že ruští strůjci vojenské invaze na Ukrajinu včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova skončí ve vězení. Otázkou není zda, ale kdy, řekl novinářům po příjezdu na úterní jednání se svými protějšky z Evropské unie.
Podle ukrajinského ministra je důležité potrestat nikoliv pouze vojáky, kteří mají na svědomí konkrétní válečné zločiny, ale zejména představitele Ruské federace, kteří jsou kvůli svým rozhodnutím zodpovědní za celou válku a za civilní oběti včetně stovek dětí.
K usvědčení Putina a jeho spolupracovníků je podle ministra k dispozici dostatek důkazů, a to i online, protože Rusové nic neskrývají. „Je zjevné, kdo k tomu dal rozkaz – Putin. Je zjevné, že je to mezinárodní zločin,“ zdůraznil Maliuska.
„To se bezpochyby stane, ale otázka je kdy,“ odpověděl na dotaz, zda věří v to, že Putin a další představitelé Ruska skončí za mřížemi. „Byl bych pro to, aby to bylo spíše dříve než později,“ doplnil s tím, že pozdější odsouzení by mělo menší smysl.
Na pražském neformálním zasedání ministrů spravedlnosti chce proto Maliuska diskutovat také o vytvoření zvláštního soudního tribunálu k potrestání Putina a jeho spolupracovníků. Na národní úrovni chrání politiky imunita, a proto je podle Ukrajiny nezbytné najít vhodný mezinárodní mechanismus, který by je pohnal k odpovědnosti za spáchané zločiny. Jurisdikci Mezinárodního trestního soudu Rusko neuznává.
Ministr upozornil na to, že řadové vojáky je obtížné dostat do Haagu či k jinému soudu – i proto, že Ukrajinci mění ruské válečné zajatce za ukrajinské. Hlavní představitele státu by podle něj bylo možné soudit i v jejich nepřítomnosti, pokud to bude nezbytné.
Maliuska chce dále s kolegy z EU řešit i konfiskaci zmrazeného ruského majetku. Míní, že by měl sloužit k napravení válečných škod a k reparacím pro válkou postižené lidi, podniky, obce i ukrajinský rozpočet. „Nedává smysl, aby všechny válečné ztráty pokrývali daňoví poplatníci z Ukrajiny a z EU,“ podotkl ministr.
V oblasti justice podle něj Ukrajina od Evropské unie potřebuje zejména technickou pomoc při shromažďování důkazů o válečných zločinech spáchaných Ruskem na ukrajinském území. O databázi důkazů bude pečovat agentura pro evropskou justiční spolupráci Eurojust. Národní člen ČR v Eurojustu Lukáš Starý dnes zástupcům médií řekl, že agentura v Haagu ukládá a analyzuje důkazy o válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a genocidě.
„Jedná se o zásadní předěl v historii Eurojustu a v přístupu EU, pokud jde o snahu zamezit beztrestnosti pachatelů těchto zločinů,“ uvedl. „Smyslem databáze je mít přehled o tom, jaké důkazy existují, a pokud možno identifikovat souvislosti mezi nimi, aby se kupříkladu zamezilo duplicitě při jejich analýze a sběru,“ popsal.
