Putinismus nebyl postaven tak, aby vydržel tak rozsáhlou izolaci od globálních trhů, technologií, finančních systémů a logistiky, k jaké došlo následkem sankcí uvalených kvůli válce na Ukrajinu, říká Vladimir Milov, ruský opoziční politik, ekonom, bývalý náměstek ruského ministra energetiky a dnes poradce opozičního vůdce a protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného. Rusko podle něj prostě nemá zdroje a schopnosti takovou situaci ustát.

Své názory na blízkou budoucnost Putina a jeho režimu vyjádřil v březnu v článku na journalofdemocracy.org a také v rozhovoru pro CNN.

Ve zmíněném článku Milov píše, že „v posledních letech Rusko jen stěží připomínalo demokracii, ale Putinova válka rozvázala vládě ruce, fakticky sešrotovala těch několik málo práv a svobod, které lidem ještě zbývaly“. Nyní je již zcela eliminován nejen jakýkoli disent, ale ještě navíc je masově pronásledováno i obyvatelstvo, a to i za plakát s nápisem „Fašismus neprojde“ nebo „Ne válce“, protože jsou to prý nacistická hesla.

Jako ekonom se vyjadřuje k tomu, co je na dnešní situaci nového i z ekonomického hlediska: „Rusko je fakticky odříznuto od civilizovaného světa a jeho vlastní občané jsou uvězněni uvnitř, s malou možností úniku. Ekonomické a technologické sankce jsou již citelné, vracejí se dlouhé fronty, prázdné regály a dvouciferná inflace z naší minulosti – hrozivá kombinace potíží Ruska v 80. i 90. letech.“

Podle něj ale válka, kterou Putin rozpoutal, dává i reálnou vyhlídku na konec Putinova režimu v jeho dnešní podobě: „Nikdo nedokáže předpovědět tempo změn, ale jedno je jasné: Putinův systém utrpěl řadu těžkých ran své strukturální celistvosti.“

Příčinou je podle něj vada skrytá v samotném systému: „Putinismus nebyl postaven tak, aby vydržel nynější rozsáhlou izolaci od globálních trhů, technologií, finančních systémů a logistiky. Nemá ani zdroje, ani kompetence, aby takovou dokonalou bouři přečkal. Problémem pro režim není jen to, že ekonomické důsledky války brzy osobně pocítí více obyčejných Rusů. Jde také o to, že Putinova nomenklatura je naprosto neschopná zvládnout takový otřes systému. Stejně jako všichni ostatní byla Putinovým útokem na Ukrajinu zaskočena a chybí jí jakékoli zkušenosti s technikami řízení válečné mobilizace.

Autor připomíná, že zní nitro Kremlu z vlatní zkušenosti: „Šest let (1997–2002) jsem pracoval na vysokých úrovních ruské vlády a znám mnoho úředníků, kteří dodnes pracují na nejvyšších vládních postech. Jsou osobně zdrceni důsledky Putinovy agrese a nemají téměř žádnou představu o tom, jak vykonávat svou práci, když země G7 blokují ruské finanční rezervy a ruský stát je odříznut od světových trhů a životně důležitých technologií.“

Jak dlouho to tedy může ještě trvat? Podle Milova již dlouho ne:

„V následujících měsících bude mít Kreml vážné potíže se zvládáním domácí sociální, ekonomické a politické situace. Bude to největší výzva, které Putinův systém dosud čelil. Zatím nevíme, jaké budou konkrétní scénáře, ale je jasné, že pro Putina bude nesmírně náročné udržet si důvěryhodnost a třímání moci. Změna může přijít – zejména pokud Putin utrpí vojenskou porážku na Ukrajině, což je nyní mnohem reálnější možnost, než si mnozí kdy představovali.“

Milov také oponuje názoru, že Rusové válku chtějí:

Dále čtěte

Jak se nezbláznit z nabídky duchovna? O tom je nová kniha Jana Jandourka

Na e-shopu FORUM nyní najdete novou knihu našeho autora, komentátora Jana Jandourka. Jmenuje se Něco je nad námi – a…

„Je sice pravda, že značná část ruské společnosti válku podporuje, zejména Rusové, kteří získávají zprávy pouze ze státní televize, ale také víme, že od invaze se průzkumy veřejného mínění setkávají s nebývalým počtem respondentů, kteří odmítají odpovídat na otázky týkající se války. (Proč by odmítali odpovídat, když válku podporují?) Novináři, kteří dělali rozhovory s lidmi navštěvujícími inscenovaná proputinovská shromáždění – včetně proslulého proválečného shromáždění 18. března na stadionu Lužniki v Moskvě, kde vystoupil sám Putin – zjistili, že mnozí z nich válku nepodporují a že byli k účasti na těchto akcích donuceni. Kanál Alexeje Navalného na YouTube Navalny Live – který vysílá pravdu o Putinově pokračující agresi na Ukrajině – přilákal během prvního měsíce války téměř 20 milionů diváků, z nichž velká většina pocházela z Ruska.“

Ví ovšem, že vliv a setrvačnost propagandy je velký problém: „Mnozí na Západě si stále neuvědomují, v jaké propagandistické bublině Rusové žijí; i za těchto strašlivých okolností trvá nějakou dobu, než se veřejné mínění změní na protiválečnou a protiputinovskou většinu. Ale je to možné a příliv se posouvá,“ tvrdí Vladimír Milov.