Kreml se snaží nadcházející takzvané prezidentské volby představit jako významnou celonárodní událost. Doprovázejí je obrovské výstavy, soutěže a konference. Ale nevalná přehlídka Putinových protikandidátů všechny tyto snahy znehodnocuje, soudí politolog Andrej Percev z Carnegie Endowment for International Peace. Bezvýznamnost těchto osob může dokonce vrhnout stín na Putinovo nevyhnutelné vítězství a hrozí, že celý proces bude vypadat jako fraška.

„Političtí manažeři Kremlu už dlouho vědí, co chtějí od prezidentských voleb v roce 2024: rekordní volební účast a historicky největší podíl hlasů pro prezidenta Vladimira Putina. Své plány však museli za pochodu upravit, když lídři dvou politických stran oznámili, že kandidovat nebudou,“ píše Percev. To podkopává kremelský narativ o významu voleb.

Za krajně nacionalistickou Liberálně demokratickou stranu Ruska (LDPR), která je vůči Kremlu zcela loajální a spekuluje se, že ji kdysi založila přímo KGB, bude kandidovat její lídr Leonid Sluckij, který je z hlediska formálního postavení největším prezidentovým „protikandidátem“. Šéf komunistické strany Gennadij Zjuganov kandidaturu odmítl a nahradí ho Nikolaj Charitonov. Neúčastní se ani lídr Nového lidu Alexej Nečajev: zastoupí ho místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov.

Dále čtěte

Vyšly největší noviny v Česku: FORUM 24+. Přinášejí rozhovor s Kalouskem a největší českou křížovku

ZPRÁVA REDAKCE / První, velkoformátové vydání měsíčníku FORUM 24+, který začal vycházet s novým rokem a navazuje na dosavadní Týdeník FORUM,…

„Není žádným tajemstvím, že Kreml chtěl Zjuganova a Nečajeva na volebních lístcích. Zaprvé jde o vysoce postavené politiky, kteří jsou veřejnosti známí. Zadruhé by jejich účast usnadnila politickým manažerům Kremlu dosáhnout velkého Putinova vítězství, o které usilovali. V prezidentských volbách v roce 2018 získal Putin 76,7 procenta při účasti 67,5 procenta. Oba tyto rekordy je nyní třeba překonat.“

Kreml může Putinovým oponentům povolit až 20 procent hlasů.

Zjuganov zřejmě nechce kandidovat, protože by pravděpodobně dosáhl svého vůbec nejhoršího výsledku, a zjevně nechtěl ukončit svou politickou kariéru takovým zklamáním. Podle Perceva nejspíš Zjuganov osobně požádal Putina o souhlas nekandidovat. Nečajev jako podnikatel viděl, že tyto volby jsou hrou, kterou je odsouzen prohrát. Nečajevův nástupce Davankov má z hlediska Kremlu vážnou nevýhodu: je mu teprve devětatřicet let. To by mohlo upozorňovat na Putinův pokročilý věk, protože vůdci bylo loni jednasedmdesát let.

Dále čtěte

Všechny verze o zříceném letadle IL-76 nasvědčují ruskému válečnému zločinu, říká ukrajinský činitel

Ruský vůdce Vladimir Putin přímo obvinil Ukrajinu ze sestřelení letounu Il-76 v Belgorodské oblasti. Agentura TASS…

To vše narušuje dlouho připravované plány Kremlu: volby měly být slavnostní podívanou. Schválení protikandidáti jsou ale bezvýznamné osoby a žádný protiválečný kandidát (například liberál Boris Naděždin) nebude připuštěn ke kandidatuře.

Neúčast Zjuganova a Nečajeva ukazuje podle Perceva hlubokou krizi kremelského systému „řízené demokracie“, který funguje od počátku roku 2000.

„K příčinám krize patří Putinův hlad po volebních rekordech a jeho záliba ve volbách ve stylu plebiscitu, které ho ujišťují, že si zachovává lásku lidu. Dalším důvodem je… přístup založený na číslech a využívání nástrojů, jako je vícedenní hlasování, hlasování přes internet a maximalizace účasti státních zaměstnanců. Taková taktika znamená, že je stále fraškovitější mluvit o ‚demokracii‘ – dokonce i s přívlastkem ‚řízená‘. Účastnit se takto zmanipulované hry už není lákavou vyhlídkou ani pro ruské vnitrosystémové politiky,“ uzavírá politolog Andrej Percev z Carnegie Endowment for International Peace.